Studenti nemají o technické obory zájem. Firmy by se to měly pokusit změnit

Tuzemský trh práce trpí chronickým nedostatkem kvalitních technicky vzdělaných absolventů, a přesto každoročně roste počet zájemců o vysokoškolské studium humanitních oborů. Z údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR vyplývá, že například obor Společenské vědy, obchod a právo v roce 2013 studovalo více než 120 tisíc vysokoškoláků, a na celkovém počtu studentů se tak podíleli 32 procenty. Oproti roku 2001 se zvýšil počet studentů těchto oborů téměř 2,5krát.

Naopak k nejmenšímu nárůstu počtu studentů došlo v oblasti Technické vědy, výroba a stavebnictví. Tyto obory studovalo přibližně 55 tisíc osob a na celkovém počtu vysokoškolských studentů se podílely jen 15 procenty, což je o 9 procentních bodů méně, než tomu bylo v roce 2001. Vyplývá to z analýzy volných pracovních míst pro absolventy provedené personální agenturou Grafton Recruitment.

Nečekat na zázrak

Firmy se ovšem nemohou v tomto ohledu spoléhat jen na školství - samy musí aktivně podporovat zájem mladých lidí o technické směry a zaměstnání v oboru. Napomoci tomu může například užší spolupráce škol a podniků, třeba v podobě náborových akcí, stáží či přednášek. Podle Radky Pučelíkové, HR managerky technologické a poradenské společnosti Aimtec, ale propojení byznysu a škol stále není takové, jaké by mohlo být.

"Spolupráce pořád není dostatečná. Firmy přitom vědí, že dlouhodobá spolupráce s vysokými a středními školami je jediným přístupovým kanálem k absolventům, protože ti šikovní jsou po státnicích dávno rozebraní. Stánek na veletrhu pracovních příležitostí není řešením. Pokud chcete najít ty nejlepší, nezbývá než dlouhodobá a mravenčí spolupráce během celého školního roku. Bohužel málokterá vysoká škola dává naopak studentům prostor a flexibilitu pro umožnění praxe," zamýšlí se Pučelíková. 

Společnosti by se měly ideálně zaměřit už na středoškoláky, kteří ještě často nejsou rozhodnutí, čím se chtějí vlastně živit. "Studenti jsou hladoví po reálných projektech místo psaní seminárek do šuplíku. Dají se najít zapálení studenti, kteří chtějí. Je třeba je jen nasměrovat. Jsou tvární, adaptabilní, rychle se přizpůsobí, chtějí něco dokázat. Výhoda je v tom, že studenty učíte první pracovní návyky a nemusíte odnaučovat zlozvyky. U těch prozíravějších vysokých škol dokonce můžete v případě dlouhodobého partnerství ovlivňovat sylabus výuky," popisuje HR managerka.

Aimtec tak spolupracuje se Západočeskou univerzitou v Plzni, Škoda Auto Vysoká škola a středními odbornými školami. Nabízí studentům například studijní stáže, jednorázové přednášky ve výuce, práci na částečný úvazek či na dohodu, pohovor nanečisto nebo revizi profesního CV. Pučelíková dodává: "Důležité je najít partnera na akademické půdě, který tuto spolupráci vnímá jako příležitost pro obě strany, nikoliv jako hrozbu, že ti nejlepší studenti nezůstanou bádat ve výzkumu, ale vrhnou se do praxe."

Běh na delší trať

Podobně to vidí i Dorothy Stankušová, Talent Acquistion Advisor z Hewlett-Packard Company. Podle jejích slov vysoké školy organizují velmi dobře například veletrhy pracovních příležitostí, ale efektivní propojení systému mezi školami a byznys sférou chybí. "Propojení těchto dvou sfér při tom umožňuje navázání praxe na teorii. Což je zejména v oblasti informačních technologií výhoda," popisuje Stankušková.