Manažerské špičky kritizují české školství. Nevzdělává pro praxi, tvrdí

Prakticky bez výjimky jsou české manažerské špičky nespokojeny s učňovským školstvím, které podle nich není nastaveno tak, aby uspokojilo poptávku firem. Mnohé obory podle jejich zkušeností neexistují vůbec, z dalších vychází minimum absolventů a i ti jsou nezřídka nedostatečně připraveni.

Jen o málo lepší názor mají manažeři na střední odborné školství. Firmy si často zájemce o práci přeškolují, ty větší někdy zakládají vlastní učňovské a střední školy. 

Zásadním problémem je vedle kvality absolventů samotné nastavení vzdělávacího systému, který dlouhodobě neodpovídá potřebám trhu práce. "Naše školství je v krizi a vychovává nezaměstnatelné lidi. To je pro průmysl velký problém. Proto máme mimo jiné vlastní střední školu a gymnázium," říká například Manažer roku 2012 Jan Světlík, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Vítkovice Holding.

Pokud jde o vysoké školy, názory na kvalitu absolventů se různí, ale shodují se v tom, že absolventů technických vysokoškolských oborů je málo. "Technické vysoké školy si ve většině udržely slušnou úroveň přípravy studentů, nicméně je jich velký nedostatek," řekl držitel titulu Manažer roku 2013 Karel Žďárský, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Farmet.

Podle tuzemských manažerů je celkově vysokoškoláků příliš mnoho a nejsou prakticky použitelní, mnohé obory jsou "bezobsažné". Shodují se i v tom, že příliš vysoký je také počet středoškoláků na oborech s maturitou, což má dopad na degradaci úrovně studia a následně poškozuje i schopné studenty.

Žádná koncepce a špatný přístup ke vzdělávání

Mezi důvody úpadku školství manažeři uvádějí zejména laxnost předchozích vlád a jejich názor, že "trh vše vyřeší", menší zájem samotných žáků a jejich rodičů o technické obory, dotaci na žáka, která nutí školy přijímat a nechat procházet i ty, kteří obor dobře nezvládají, nedostatečné finanční ocenění a nízkou prestiž učitelské profese. Školy podle manažerů vychovávají "pro minulost", výuka je nezřídka zastaralá v teorii a často nepropojená s praxí.

Školství má podle tuzemských manažerů špatnou strukturu, zejména střední a vysoké soukromé školy, ale i jednotlivé obory vznikají bez vlivu státu a zaměstnavatelů.

Školství trpí nadbytkem koncepčních změn zejména na základním a středním stupni, které nevedou ke zlepšení. Motivace studentů a učňů je nedostatečná, jednou z cest jsou stipendia.

Školy neučí studenty tvůrčímu myšlení, samostatnosti, řešení problémů. Absolventi mají podle manažerů nedostatečné vzdělání v cizích jazycích i v matematice a postrádají logické myšlení. 

Jen výjimečně se vyskytl názor, že situace se začíná lepšit, výjimečně bylo rovněž zmíněno, že jde o celoevropský problém. Ojediněle zaznělo, že školy jsou dimenzovány na větší počty žáků a nereagovaly na dlouhodobý populační pokles.

"Velký počet škol a způsob jejich financování vedou k tomu, že školy se stávají rukojmími žáků. Ve spojení s odbouráním duálního systému vzdělávání v učňovských oborech to má za následek, že klesá úroveň vzdělání a chybí odborníci, především v technických oborech. Podniky tedy kooperují již dnes se školami, jedná se ale o osamocená řešení. Stát tomu musí dát ucelenou koncepci, pokud chce udržet konkurenceschopnost české ekonomiky," shrnula problematiku držitelka titulu Manažerka roku 2012 Olga Kupec, jednatelka a majitelka společnosti Abydos.