Zprávy ze světa peněz a byznysu, které dnes stojí za pozornost:
Praha. Proběhne konference o bezpečnosti v ICT "Security 2015".
Praha. Začíná mezinárodní konference Perspektivy rozvoje a využití CNG/LNG v dopravě.
Praha. Bude jednat rada České televize. Na programu je mimo jiné zpráva o vzdělávání ve vysílání ČT za rok 2014 a srovnání vývoje za uplynulé období a informace o měření veřejné hodnoty vysílání za rok 2014.
Moskva. Bude zveřejněna informace o vývoji nezaměstnanosti v Rusku za leden 2014.
New York. Největší americký výrobce navigačních zařízení Garmin zveřejní hospodářské výsledky za čtvrté čtvrtletí.
Washington. Budou k dispozici informace o lednovém vývoji průmyslové výroby v USA.
Tokio. Japonská centrální banka na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru oznámí rozhodnutí o úrokových sazbách.
Zavření dolu Rožná přinese nezaměstnanost, dopady zmapuje komise
V okolí Bystřice nad Pernštejnem se po zavření uranového dolu v Rožné zvýší nezaměstnanost. Uranová ruda by měla být dotěžena v roce 2017. Z 1000 pracovníků těžebního závodu Geam je polovina horníků. Dopady ukončení těžby na tento region má pro vládu do konce letošního roku zmapovat komise, v níž budou i starostové z Bystřice a okolních obcí.
Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Uranová ruda se tam těží 57 let. Někteří starostové dnes řekli, že kvůli uzavření dolu by se v jejich obcích mohla nezaměstnanost skoro zdvojnásobit. Nárůst nezaměstnanosti by mohla o několik let oddálit plánovaná ražba velkého podzemního zásobníku na zemní plyn v sousedství dolu. Nyní se tam provádí geologický průzkum, ale o stavbě soukromý investor ještě definitivně nerozhodl.
Komise k dopadům zavření dolu by se měla poprvé sejít do tří týdnů. Budou v ní mimo jiné i zástupci ministerstev průmyslu a práce, Kraje Vysočina a státního podniku Diamo, pod nějž těžební závod spadá.
Polská vláda chystá loterii s účtenkami z obchodů
Polská vláda chystá loterii s účtenkami z obchodů a různých provozoven. Chce tak Polákům připomenout, že požadováním paragonů pomáhají bojovat proti šedé ekonomice. Lidé, kteří se loterie zúčastní, budou zřejmě od podzimu soutěžit o auta, laptopy nebo tablety, napsala dnes Gazeta Wyborcza.
Každý dospělý člověk, který si vezme účtenku za nákup ve výši nejméně 10 zlotých, ji bude moci po začátku loterie zaregistrovat na zvláštní internetové stránce. Jednou za měsíc se bude konat slosování o ceny v hodnotě 100 000 zlotých. Počet účtenek, které si každý soutěžící bude moci zaregistrovat, nebude nijak omezený.
Polské ministerstvo financí se rozhodlo tímto způsobem upozornit na důležitost požadování účtenek poté, co se v průzkumu loni na podzim ukázalo, že polovina dotázaných nevěděla, že vystavovávání účetních dokladů má vliv na příjmy do státní pokladny. Účtenková loterie funguje od podzimu 2013 na Slovensku. Zájem o ni sice opadá, tamní ministerstvo financí ji však zatím rušit neplánuje. Zavedení takové loterie zvažovala i česká vláda.
Paříž se rozhodla reformovat ekonomiku bez hlasování parlamentu
Francouzská vláda se rozhodla schválit návrh hospodářských reforem prezidenta Françoise Hollandea pomocí dekretu, tedy bez hlasování parlamentu. Oznámil to premiér Manuel Valls. Opoziční Svaz pro lidové hnutí (UMP) bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho poté navrhl hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, píše agentura Reuters. Vláda se tímto mimořádným krokem vyhnula nebezpečí, že schválení zákona zablokují její vlastní poslanci. Reformy jsou potřebné k přesvědčení Evropské komise, aby poskytla Francii více času na zlepšení stavu veřejných financí.
Francouzská vláda využila ústavní mechanismus umožňující obejít hlasování poslanců poprvé od roku 2006. Dnešní rozhodnutí vyvolalo ostrou kritiku, podle které se premiér Valls chová diktátorsky. Analytici však soudí, že vyslovení nedůvěry vládě je velmi nepravděpodobné, protože proti vládě by museli hlasovat i její vlastní poslanci. Vláda doufá, že reformy podpoří hospodářský růst a pomohou snížit nezaměstnanost. V loňském čtvrtém čtvrtletí růst francouzské ekonomiky zpomalil na pouhých 0,1 procenta z 0,3 procenta v předchozím kvartálu. Míra nezaměstnanosti se v listopadu zvýšila na 10,3 procenta z říjnových 10,2 procenta.
Pro finanční systém USA je nejrizikovější banka JPMorgan
Banka JPMorgan Chase & Co. nese největší potenciální riziko pro americký finanční systém. Vyplývá to ze studie vládního úřadu pro finanční výzkum (OFR). OFR, který působí při ministerstvu financí, vůbec poprvé sestavil žebříček největších amerických bank podle rizik pro finanční systém. Jejich rizika hodnotí na základě různých měřítek, jako velikosti, propojenosti, složitosti a přeshraniční činnosti.
Druhou nejrizikovější bankou je Citigroup. Třetí skončila Bank of America a do první pětky se dostaly také Morgan Stanley a Goldman Sachs. OFR byl zřízen po úvěrové krizi v letech 2007 až 2009, aby pomohl regulátorům zmapovat finanční trh. Úřad má pravomoc k získávání bankovních dat. Má velkou míru nezávislosti a je financován z peněz získaných od bank.
Studie zahrnuje 33 amerických bank s majetkem přes 50 miliard dolarů (1,2 bilionu korun). Banky této velikosti jsou považovány za systémově důležité banky a jsou předmětem přísnějších pravidel. Zkoumané údaje se vztahují k roku 2013, napsala agentura Reuters.
Izrael plánuje spustit koncem roku velký privatizační program
Izrael plánuje koncem letošního roku spustit prodej velkých podílů v mnoha státních společnostech. Zhruba deset let po poslední velké privatizaci chce vláda do roku 2017 prodat alespoň část podílů v osmi firmách a dvou přístavech. Celkem hodlá z privatizace získat kolem 15 miliard šekelů (94 miliard korun). Uvedl to Ori Jogev, který má ve vládě na starosti privatizaci.
Izrael vlastní celkem 87 společností. Deset firem, které jsou určené k prodeji, má na celkových příjmech státních firem podíl téměř 90 procent. V listopadu nebo prosinci vláda nabídne na akciové burze v Tel Avivu podíl 49 procent v přístavu Ašdod, jednom ze dvou hlavních mořských přístavů na pobřeží Středozemního moře. Kontrolní podíl v přístavu pak má být prodán v roce 2020, dodal Jogev.
Koncem roku chce také vláda prodat minoritní podíl v plynárenské společnosti Israel Natural Gas Lines a plně zprivatizovat firmu Israel Military Industries, výrobce samopalu Uzi a dalších zbraní a střeliva. Částečné privatizace by se měly dočkat i železniční a energetické společnosti.
