Zprávy ze světa peněz a byznysu, které dnes stojí za pozornost:
Praha. Proběhne jednání bankovní rady České národní banky.
Praha. Začíná veletrh cestovního ruchu Holiday World a veletrh gastronomie a zařízení pro hotely a restaurace Top Gastro & Hotel.
Brusel. Evropská centrální banka (ECB) poprvé zveřejní zápis ze svého zasedání.
Vídeň. Rakouská ropná a plynárenská skupina OMV zveřejní hospodářské výsledky za čtvrté čtvrtletí.
New York. Největší maloobchodní řetězec světa, americká společnost Wal-Mart Stores, oznámí hospodářské výsledky za čtvrté čtvrtletí.
Prezident Zeman chce euro a "svoji" ČNB, Babiš je ale proti
Spojenectví Andreje Babiše s Milošem Zemanem dostává trhliny. Poté, co vyšlo najevo, že prezident chtěl zkomplikovat odvolání ministryně spravedlnosti za ANO Heleny Válkové, a po ostré kritice Zemanových zahraničněpolitických kroků Babišovým europoslancem Pavlem Teličkou, se neshodnou v otázce přijetí eura a výběru členů bankovní rady. Zeman téma otevřel při své návštěvě Královéhradeckého kraje. Prezident zpochybnil motivaci bankéřů, že znehodnocením měny chtěli podpořit ekonomiku: "ČNB tímto krokem oddaluje vstup Česka do eurozóny. Česká národní banka nechce euro, protože by se pak stala jen pobočkou Evropské centrální banky ve Frankfurtu," řekl.
ČNB však má jen omezené možnosti ovlivnit vstup země do eurozóny, hlavní odpovědnost spočívá na vládě. Její ministr financí a momentálně i nejpopulárnější politik ale Zemanovy úvahy odmítl. "Na vstup do eurozóny není doba. Eurozóna musí nejdřív vyřešit problém Řecka. Mnoho členů neplní ani podmínky pro nováčky," prohlásil Andrej Babiš. Na dotaz, zda je správné, aby si prezident kladl podmínku, že členem v radě ČNB může být jen někdo, kdo je eurooptimisticky naladěný, dodal majitel koncernu Agrofert, že "ČNB je nezávislá instituce a taková podmínka pro vstup do rady není přijatelná".
Slovinsko plánuje postupný prodej většiny svých bank
Slovinsko postupně prodá většinu svých státních bank. Ve středu to oznámil státní tajemník ministerstva financí Metod Dragonja. Slovinské banky se v roce 2013 dostaly do problémů kvůli vysokému objemu špatných úvěrů. Vláda do nich musela "nalít" více než tři miliardy eur (82,3 miliardy Kč) a země se jen těsně vyhnula potřebě požádat o záchranný úvěr.
"Kromě banky SID Banka, která má zvláštní úlohu, budou banky privatizovány celé, je zde šance, že vláda zůstane minoritním akcionářem NLB (Nova Ljubljanska Banka)," prohlásil Dragonja. SID Banka je státní exportní a rozvojová banka. Je pověřena financováním vývozu a malých a středně velkých podniků. NLB je největší bankou ve Slovinsku a je plně ve vlastnictví státu. Od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 se Slovinsko zdráhá prodat své velké banky. Stát tak kontroluje více než polovinu bankovního sektoru v zemi.
Vláda doufá, že v příštích týdnech prodá druhou největší banku Nova KBM (NKBM). Proces prodeje byl zpožděn kvůli stížnostem malých akcionářů a majitelů podřízených dluhopisů, kterým se nelíbí, že banka snížila akciový kapitál a zrušila podřízené dluhopisy v prosinci 2013, kdy ji zachraňoval stát. Mezinárodní měnový fond vyzval loni v prosinci Slovinsko, aby prodalo všechny státní banky. Privatizaci finančních ústavů doporučila zemi se dvěma miliony obyvatel také Evropská komise, napsala agentura Reuters.
Němečtí strojvůdci budou opět stávkovat, termín nesdělili
Poté, co vedení dopravce Deutsche Bahn (DB) odmítlo jejich požadavky na zvýšení mezd a zkrácení pracovní doby, se němečtí strojvůdci rozhodli opět vstoupit do stávky. Ve středu to prohlásil předseda Odborového svazu strojvůdců (GDL) Claus Weselsky. Termín stávky zatím neoznámil. Odborový svaz GDL už dříve hrozil až stohodinovou stávkou v případě, že DB nepřistoupí na jeho požadavky, podle strojvůdců je možné ji svolat během jednoho dne. Weselsky však dnes konkrétní nebyl, pouze uvedl, že GDL včas oznámí termín a délku stávky, aby se na ni mohli cestující připravit.
Strojvůdci požadují pětiprocentní zvýšení platů a zkrácení pracovní doby z 39 na 38 hodin týdně. Zároveň odborový svaz žádá, aby se kolektivní smlouvy pro strojvůdce vztahovaly i na další pracovní skupiny, především na průvodčí, zaměstnance jídelních vozů a posunovače. GDL také uvedl, že v těchto otázkách odmítá jakkoli ustoupit. Vedení DB odmítlo bezpodmínečně přistoupit na požadavky odborů, o jednotlivých ustanoveních chce jednat. Kritizuje také hrozbu stávkou. "Spor lze řešit jedině tím, že spolu budeme mluvit, že budeme jednat," řekla agentuře DPA mluvčí železničního dopravce. Svaz GDL loni na podzim uspořádal na železnici šest stávek. Stávky pokaždé zasáhly dálkovou, regionální i městskou dopravu a ovlivnily i vlaky do Česka.
Řecko potvrdilo, že požádá eurozónu o prodloužení finanční pomoci
Nová řecká vláda ve středu potvrdila, že požádá země platící eurem o prodloužení finanční pomoci. Stále není jasné, zda vláda zadlužené země hodlá akceptovat dříve dohodnuté podmínky záchranného programu - premiér Alexis Tsipras doposud tvrdil, že nikoli. Americký ministr financí Jacob Lew varoval svého řeckého kolegu Janise Varufakise před "těžkými časy", pokud se Atény s eurozónou nakonec nedohodnou.
Některá média v úterý informovala, že Atény hodlají předložit věřitelům žádost o šestiměsíční prodloužení dohody o půjčce, z níž se má ale oddělit část dříve slíbených úsporných opatření a reforem. Příslušný dopis má dostat šéf ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem ve čtvrtek. Podle zdroje blízkého řecké vládě má žádost Řecka o prodloužení dohody o půjčce vycházet z textu, který na počátku tohoto týdne představil evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Ministři financí eurozóny se však tímto návrhem nezabývali.
Řecko se samo snaží zoufale o zvýšení své likvidity, která podle Reuters vyschne nejpozději do konce března. Dnes přišly Atény s plánem částečné fiskální amnestie pro firmy a jednotlivce, kteří státu dlouhodobě dluží na daních. Odpuštěna jim má být podle okolností až polovina dluhů včetně úroků z prodlení. Celkově Řekové dluží státní pokladně 76 miliard eur (dva biliony Kč), přičemž vláda doufá, že z celkového dluhu získá aspoň devět miliard, tedy 11,6 procenta.
Ministr Mládek pojede znovu řešit problém ostravských lagun
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) přijede znovu do Ostravy řešit situaci kolem ropných lagun po chemičce Ostramo. Jsou jednou z největších ekologických zátěží v Česku a jejich čištění provázejí problémy. Ministerstvu financí, které od ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) převzalo gesci za likvidaci lagun, chce Mládek problematiku sanace předat komplexně. ČTK to řekl mluvčí MPO František Kotrba. Kromě lagun ministr 6. března navštíví průmyslovou zónu Nové Pole v Karviné a bude jednat se zástupci firem OKD a Vítkovice Steel.
Mládek odmítá návrh na zabetonování lagun, o kterém před časem hovořil náměstek ministra financí Ondřej Závodský. Podle Mládka by zabetonování problém nevyřešilo, naopak by se založilo na další problémy. "Podle odborníků by to znamenalo, že veškerá kontaminace zůstane v místě lagun a i nadále bude postupně přecházet do vod," uvedl Kotrba. Kontaminované vody by mohly znehodnotit například prameniště v Nové Vsi, které zásobuje vodou velkou část Ostravy. Zabetonování už v dopisech odmítli i představitelé Moravskoslezského kraje nebo vládní zmocněnec Jiří Cienciala.
