Čínská ekonomika rostla nejpomaleji za 24 let. Může za to i vládní strategie

Tempo růstu průmyslové výroby a investic v Číně bylo v prvních dvou měsících tohoto roku slabší, než se čekalo, a pomalejší byl i růst maloobchodních tržeb. Oficiální statistické údaje podle agentury Reuters potvrzují, že druhá největší světová ekonomika nadále ztrácí tempo a potřebuje další podpůrná opatření.

Průmyslová produkce vzrostla v lednu a únoru v meziročním srovnání o 6,8 procenta, což bylo její nejslabší tempo od konce roku 2008. Analytici podle ankety Reuters odhadovali růst na 7,8 procenta, jen o málo slabší než v prosinci.

Investice do fixního kapitálu, které jsou klíčovým motorem čínské ekonomiky, vzrostly o 13,9 procenta proti odhadovanému tempu 15 procent. Maloobchodní tržby se v lednu a únoru zvýšily o 10,7 procenta, zatímco ekonomové čekali růst o 11,7 procenta. Čínští statistici spojují první dva měsíce roku dohromady, aby minimalizovali meziroční zkreslení vyvolávaná pohyblivým svátkem lunárního nového roku.

"Je to známka nového normálního stavu, který prosazuje prezident Si Ťin-pching," řekl Chester Liaw ze singapurské firmy Forecast Pte. "Dvouciferná tempa růstu průmyslové produkce jsou věcí minulosti. Je také vysoce nepravděpodobné, že by se růst tržeb udržel delší dobu nad deseti procenty," dodal.

Hrubý domácí produkt Číny loni stoupl o 7,4 procenta, tedy nejpomalejším tempem za posledních 24 let. Podle analytiků by mohla ekonomika letos i při dodatečných stimulačních krocích zpomalit na sedm procent.

Čínská centrální banka počátkem března podruhé za poslední tři měsíce rozhodla podpořit hospodářský růst snížením úrokových sazeb. Analytici ale vzhledem k poklesu inflace k blízkosti jednoho procenta čekají od centrální banky další podpůrné kroky.

Ke zpomalování růstu čínské ekonomiky přispívá rozhodnutí vlády reformovat domácí hospodářství. Peking se snaží omezit závislost ekonomiky na investicích do výroby a zahraničním obchodu a podporovat hospodářský růst založený na domácí spotřebě. Čínský prezident Si Ťin-pching již loni prohlásil, že Čína si musí zvyknout na pomalejší tempo růstu domácí ekonomiky.

Peking nicméně během loňského roku představil řadu stimulačních opatření zahrnujících investice do infrastruktury či snížení úrokových sazeb. Signalizoval tak obavy z politicky nebezpečného úbytku pracovních míst.