Nesmíte se bát nových technologií, varují experti malé a střední firmy

Moderní technologie hrají stále zásadnější roli v konkurenceschopnosti malých a středních podniků. České firmy přesto v jejich zavádění zaostávají a investice do nich odkládají až na nejzazší možnou dobu. To má tři základní důvody: malou informovanost, obavu o bezpečnost dat v případě ICT a nedostatek finančních prostředků. Na tom se shodli odborníci, kteří o moderních technologiích v SME sektoru debatovali u kulatého stolu, jejž pořádalo vydavatelství Economia. Kulatý stůl byl završením projektu Česká cesta. 

"Svět se každým rokem strašně posouvá, kdo chvíli nečinil, už stojí opodál. Dodavatelé i odběratelé přirozenou cestou nutí firmy používat moderní technologie. Avšak pro malé podniky je obtížné měnícím se trendům stačit. Normální běžný podnikatel je úplně zahlcen svým vlastním produktem, není schopný se zabývat ničím navíc. Potřebuje někoho, kdo mu s tím pomůže," uvedl Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP).

Ke kulatému stolu kromě Havlíčka usedl také Martin Hruška, manažer pro malé a střední firmy Microsoftu, dále Vladimír Kebo, člen předsednictva Technologické agentury ČR (TAČR) a Tomáš Gadas, ředitel ICT ve firmě Ton.

Jednou z otázek, kterou odborníci řešili, bylo, kdo a jakým způsobem by měl podnikatele v oblasti moderních technologií edukovat. Jako jedni z prvních byli navrženi dodavatelé.

Zástupce Microsoftu reagoval, že právě o to se společnost v jednání se svými zákazníky snaží. Pořádají návštěvy malých a středních firem, kde předvádějí managementu nejnovější technologie a učí ho s nimi pracovat. "Ukázku technologií máme naplánovanou tak na hodinu a půl, stává se z toho ale často tří- až čtyřhodinový workshop. Přímá zkušenost výrazně napomáhá komunikaci mezi managementem firmy a jejím IT oddělením." Nedostatečné proškolení přináší totiž také to negativum, že i když si firma technologii pořídí, nedokáže naplno využít její potenciál.

Pozitivní zkušenosti s dodavateli má v tomto ohledu nábytkářská firma Ton. "Výrobci softwaru pořádají řadu nejrůznějších informačních akcí, takže máme díky nim přehled, co se děje na trhu. Informují nás i naši stálí dodavatelé," popsal Gadas.

Škola základ moderního podnikání

Studie Českého statistického úřadu potvrzuje, že malé a střední podniky hrají významnou roli z hlediska ekonomiky - podílejí se z více než 50 procent na zaměstnanosti, ze dvou pětin na HDP. Zároveň je prokázána korelace mezi technologickou vyspělostí firem a růstem HDP. Díky tomu se podpora zavádění technologií do sektoru SME stává důležitou i pro stát. Právě ten by měl být podle diskutujících druhým pilířem edukace podnikatelů.

Předseda AMSP uvedl: "Úplně bych nespoléhal na to, že v edukaci pomůže stát, tedy ve smyslu podpory vzdělávání dotacemi ze strukturálních fondů Evropské unie. Myslím si ale, že by moderní technologie, hlavně ICT, měly být elementárním základem výuky na školách. Je dnes normální, že máte přednášku na univerzitě a sdílíte ji s profesorem ze Spojených států, Ruska nebo Číny před zraky studentů z celého světa. Ale musí se to implementovat i na střední školy, či dokonce základní - v nějaké jednoduché podobě. Aby děti věděly, že něco takového existuje a jak to využít."

Mládež totiž v současné době sice s technologiemi vyrůstá, jsou jí blízké, ale pouze v zábavné formě typu počítačových her.

Podle Vladimíra Keba se vzdělávání a moderní technologie ovlivňují navzájem. "Uplatnitelnost absolventů na trhu práce je dána tím, co dovedou, nejen co znají. Pomalu se tak přechází od informací ke znalostem, a tomu právě napomáhají informační a komunikační technologie. Například v cloudu je řada informací, které když se propojí, vytvoří znalost, již lze aplikovat v praxi." 

Chtějí vidět výsledky

Je to právě ona zmiňovaná využitelnost technologií v praxi, jíž podnikatelé v malých a středních firmách často nerozumějí a nevědí, jak ji vyčíslit. Zástupce firmy Ton přiznal, že primární investice v jejich podniku jdou vždy do strojů a marketingu, informační technologie jsou spíš takovou "popelkou".

"První otázka generálního ředitele je vždy o návratnosti investic, tedy jestli se technologie projeví třeba na úspoře pracovníků či zefektivnění provozu. Musíme obhájit přínos. Přitom je pravda, že pokud dnes ve firmě vypnete například počítače, tak neuděláte vůbec nic."

V případě moderních technologií není často tak snadné spočítat přímé dopady na podnikání, jisté přínosy ale vyčíslila studie Forrester Research. "Návratnost se dá určit u některých systémů poměrně jednoduše, třeba když si spočítáte, kolik ušetříte na cestách, pakliže si zjednodušíte komunikaci videokonferencí. Obecné přínosy popsala společnost Forrester. Spočítali, že náklady na vlastnictví jsou v případě cloudu v průměru o 50 procent nižší. To znamená, že když si technologie pořídíte tradiční formou a když si je pořídíte v cloudu, tak byste měli o 50 procent ušetřit. Je to právě kvůli tomu, že firmy neinvestují všechny zdroje hned na začátku projektu, ale v podstatě konzumují software jako službu a rovnou těží z efektů," vysvětlil Hruška.

Gadas se přínosy moderních technologií rozhodl popsat na příkladu z praxe - společnosti Ton. V první řadě firma již mnoho let využívá Enterprise Resource Planning (ERP) - informační systém, který integruje a automatizuje velké množství procesů souvisejících s činnostmi podniku, typicky výrobu, logistiku.

"Bez informačních technologií neuděláme nic. Ať již jde o odvádění výroby, sledování toků výrobků, expedice, dodání, sledování dodacích služeb. V poslední době také zavádíme CRM (customer relationship management) - pomáhá nám lépe komunikovat s našimi zákazníky. Zabýváme se výrobou designového nábytku, a tak potřebujeme mít excelentní kontakt s designéry po celém světě."

Návratnost investic se samozřejmě odvíjí i od velikosti dané investice. Jednou z otázek u kulatého stolu tedy bylo, zda existuje nějaká optimální výše investic - například v poměru k obratu firmy - kterou by podniky měly ročně na zavádění a údržbu technologií dát. V zájmu udržení konkurenceschopnosti.

Podle předsedy AMSP se nedá určit žádná konkrétní finanční výše, která by byla vhodná pro všechny. Záleží to na jejich odvětví a celkovém zaměření. Zástupce Microsoftu lehce oponoval, že výši některých investic lze vypočítat.

"Spočítali jsme, že kancelářské systémy včetně podpory je dnes možné pořídit do dvou procent nákladů na zaměstnance, který je využívá. Možnosti se dnes hodně posunuly, firmy už nemusejí kupovat technologie za statisíce nebo miliony. Stačí si vyhradit dvě procenta z nákladů na zaměstnance, aby měl veškeré nástroje, které ke své práci potřebuje," popsal Hruška.

Není čas

Všichni diskutující se shodli, že moderní technologie způsobily revoluci v podnikání a jsou důležitou součástí konkurenceschopnosti malých a středních podniků. 

Přesto je podle nejnovějšího průzkumu společnosti Microsoft u českých firem infrastruktura a vybavení zastaralejší, než je tomu u jejich evropských konkurentů. Studie AMSP zase došla k závěru, že podnikatelé odkládají investice do ICT na nejzazší možnou dobu. Otázkou tedy bylo, co na to má - kromě již zmiňované informovanosti - vliv.

Havlíček předestřel, že to není jen záležitost tuzemska, ale jde o celosvětový trend. "Menší firmy obvykle nejsou silně kapitálově vybaveny a soustřeďují se na svoji primární aktivitu. Protože nepracují ve velkých týmech, snaží se minimalizovat veškeré náklady a manažeři skutečně dělají jen to, co musejí. Všechny podpůrné nástroje, a nejedná se pouze o informační systémy a technologie, ale i mnoho dalších aktivit, do určité míry podceňují. Až v momentě, když jim něco selže, je začnou řešit. Není to nedůvěrou, spíše se koncentrují na to, co jim okamžitě přinese zisk."

S tím do jisté míry souhlasil i zástupce společnosti Ton Gadas. "Investujeme do technologií, ale opatrně. V posledních letech jsme udělali jistý pokrok, jdeme kupředu, ale na druhou stranu jsme rádi, že už nám cestu vyšlapali jiní, kteří si jako první vyzkoušeli, co má a co nemá smysl."

Podle Hrušky je ovšem pro podniky podobné otálení spíše nevýhodné. Technologie má největší smysl - a návratnost tehdy, když přináší inovaci. V tom případě ji ale musejí firmy implementovat rychle, nikoli až ve chvíli, když už je vlastně zastaralá.

Velký bratr a špion

Není to jen finanční hledisko, které mnohdy brání sektoru SME zavádět moderní technologie. Velkou roli hraje i obava podnikatelů o bezpečnost firemních dat a know-how.

Havlíček to označil jako vážný problém. "Některé firmy jsou až paranoidní. Vliv má na to nejen mediální masáž, ale i faktické případy. Znám firmy, jejichž majitelé a manažeři neřeknou nic do mobilního telefonu v domnění, že někdo odposlouchává. Mají obavu cokoli uložit do počítače či cloudu, aby jim to někdo nestáhl, nezkopíroval či nezneužil. Samozřejmě můžete říct, že je to trošku přehnané, ale zde by měly zasáhnout implementační firmy - dodavatelé. Oni musejí vysvětlit rizika a postupy." 

Obav podnikatelů o bezpečnost si je vědom i Hruška. "Situace se ve vnímání cloudových technologií a bezpečnosti mění k lepšímu. Je zde ale paradox. Velká část firem, které dnes používají cloudové technologie, si je vybrala právě proto, že je považuje za bezpečné. Dodavatel cloudu musí splňovat řadu certifikací a nároků, jež malá a střední firma není schopna realizovat. Ta druhá část společností se cloudu často ze subjektivních důvodů naopak obává. Je to spíše tuzemské specifikum - ta obava, zda když dám data z ruky, se mi o ně bude protistrana dobře starat."

Za lehce přehnané považuje obavy i zástupce TAČR. Podle něho se dá každá technologie efektivně zneužít i využít. "Kdybychom se toho zneužívání ale neustále báli, tak se nikam nikdy neposuneme," dodal v závěru Kebo.