Náš premiér není Babiš. Finsko nezná korupci ani klientelismus, říká odborník

Finsko nyní potřebuje silného politického lídra, aby zastavilo růst schodku veřejných financí. Naději vložilo do rukou Juhy Sipiläho, čerstvě zvoleného premiéra, který byl před vstupem do vysoké politiky i velmi úspěšným podnikatelem. S českým ministrem financí Andrejem Babišem ho mimo jiné spojoval i jeho údajný výrok, že stát chce řídit jako firmu.

Matti Koiranen, bývalý finský obchodní atašé pro Skotsko a severní Irsko, podnikatel a emeritní profesor finské University of Jyväskylä, výrok finského premiéra popírá. "Neřekl, že chce řídit stát jako firmu, řekl, že chce využít své zkušenosti s vyjednáváním, které získal při podnikání, v politických diskuzích."

Možný střet zájmu Finy dle Koiranena neznepokojuje. Jejich premiér před vstupem do vysoké politiky své firmy prodal. Obecně Finové vnímají podnikání jinak než Češi. "Navíc se v současné době na finské politické scéně obecně významněji nepotýkáme s klientelismem nebo korupcí," říká Koiranen.  

Jak se Finové dívají na to, že lídr nejsilnější povolební strany Finský střed, milionář Juha Sipilä, získal k silnému ekonomickému vlivu i silný vliv politický? Vnímají to Finové jako vážný střet zájmů?

Střet zájmů? Nic takového finskou společnost neznepokojuje. Mimo jiné i proto, že svůj silný politický vliv Juha Sipilä nesměšuje se svými majetkovými poměry. Své firmy založil a vybudoval od nuly a před vstupem do politiky je prodal. Pan Sipilä je pokorný a upřímný a v současné době je proto mezi mnoha Finy populární. Hovoří rozumně a také používá rozumné argumenty. O jeho schopnosti být dobrým politikem a pravděpodobně i dalším premiérem, není pochyb. Má pouze omezené zkušenosti se zahraniční politikou, ale jinak je velmi respektovaný. Navíc se v současné době na finské politické scéně obecně významněji nepotýkáme s klientelismem nebo korupcí. 

Juha Sipilä měl podle některých českých médií pronést, že by chtěl řídit stát jako firmu. Na stejném prohlášení postavil svůj volební úspěch současný český vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. Významná část české veřejnosti toto vnímá negativně, protože řízení firem je u nás často spojováno s individuálními zájmy nebo nízkou sociální citlivostí. Jak toto vnímají Finové?

Výrok Juhy Sipiläho jsem slyšel. Neřekl, že chce řídit stát jako firmu, řekl, že chce využít své zkušenosti s vyjednáváním, které získal při podnikání, v politických diskuzích. To je něco úplně jiného. Podle mého názoru není neoliberál, jeho citlivost k sociálním tématům je zjevná.  

Finové tedy jeho vítězství vnímají pozitivně?

Významná většina ano. Juha Sipilä má například velmi vyrovnaný zájem o rozvoj všech finských regionů, podporuje obnovitelné zdroje energií, ekologické a bio technologie. Tato témata budou mít v našich politických diskuzích významné místo.

Silného politického lídra Finsko nyní potřebuje, zejména abychom zastavili růst schodku veřejných financí. Potřebujeme investice orientované na růst. V tomto týdnu u nás proběhla zpráva, že v Änekoski vyroste nový velký podnik na zpracování bioodpadů. V oblasti logistiky a zpracování odpadu zde vznikne 1500 nových pracovních míst. Podobně také očekáváme aktivnější přístup nové vlády k potlačování byrokracie, která by mohla být bariérou pro rozvoj malého a středního podnikání. Juha Sipilä je z pohledu podpory podnikání, inovací a zlepšování podnikatelského klimatu prvotřídním lídrem.

Podnikání bylo ve finských volbách silné téma. Jaký je obecný postoj Finů k podnikatelům? Mají majitelé firem ve Finsku pozitivní, nebo spíše horší image (jako je tomu v České republice)?

V porovnání s předchozími desetiletími je vztah Finů k podnikání a malým a středním firmám velmi pozitivní. Obecně je ve Finsku napříč celým politickým spektrem vidět silná podpora zakládání nových podniků a jejich růstu. Politici si uvědomují, že dosáhnout snížení procenta veřejného zadlužení je možné nejen pomocí snižování vládních výdajů, ale především prostřednictvím posilování pozice soukromého sektoru – byznysu a podnikání.

Obecná image podnikatelů je dobrá. Samozřejmě ale, že existují jednotlivci nebo skupiny, kteří mají k podnikání negativní vztah – typicky jednak k vlastníkům nadnárodních firem, zejména kvůli daňovým záležitostem, a pak také k majitelům velkých rodinných firem. Zde hraje roli závist, založená na tom, že se v těchto rodinách často dědí velké majetky.