Babiš jednal s ministry čtyř zemí EU. Chtějí více pravomocí v boji s podvody s DPH

Česko a další čtyři členské státy Evropské unie chtějí požádat Brusel o změny v opatřeních, které by usnadnily boj proti podvodům s daní z přidané hodnoty (DPH). Ministři financí Česka, Bulharska, Maďarska, Rakouska a Slovenska to podle agentury Reuters oznámili na tiskové konferenci ve Vídni. DPH patří v unii mezi takzvané harmonizované daně, jejichž pravidla jsou určována na celounijní úrovni.

Ministři zmíněných zemí prohlásili, že požádají Evropskou komisi, aby změnila systém DPH, který je podle rakouského ministra financí Hanse Jörga Schellinga "neefektivní a je nutné jej změnit". Podle českého ministra financí Andreje Babiše, kterého citoval Reuters, stojí podvody s DPH členské státy EU zhruba 50 miliard eur ročně (1,4 bilionu korun).

Mluvčí Evropské komise poznamenala, že o jednání pěti států ví. Nebyla však jejich účastníkem a tak nyní nemůže komentovat návrhy, které z vídeňské schůzky vzešly.

K iniciativě, která vznikla z podnětu Prahy a Vídně, se podle Schellinga přidá zhruba desítka států.

Schelling by přitom byl pro to, aby státy mohly uplatňovat režim přenesení daňové povinnosti.

V tomto režimu doplňuje a přiznává DPH odběratel, zatímco při standardním prodeji přiznává DPH prodejce. Opatření se netýká koncových drobných spotřebitelů, ale promítá se na úrovni plátců DPH, tedy firem a podnikatelů.

Rakousko v této záležitosti v Bruselu dvakrát narazilo na odpor. Plošné zavedení režimu označovaného jako "reverse charge" spadlo pod stůl už loni.

Představitelé Evropské komise připomínají, že od roku 2013 umožňují zpětné přenesení daňové povinnosti dvě novelizace směrnice o evropské DPH v přesně definovaných oblastech, kde výhody převažují nad riziky.

První z nich se týká náhlých a rozsáhlých podvodů s daní.

Další umožňuje tento krok na dočasném základě s cílem zabránit takzvaným karuselovým mechanismům v sektorech trhu jako jsou mobilní a komunikační technologie, dodávky plynu či elektrického proudu a podobně.

V dalších případech je podobný postup možný, pokud je v souladu s evropským právem. Navrhnout jej musí Evropská komise a schválit členské země, což však obvykle trvá několik měsíců.

Komise má fungování nynějších pravidel vyhodnotit do začátku roku 2018. Už nyní nicméně disponuje studií, podle které zpětné přenesení daňové povinnosti jen ve vybraných oblastech znamená pro podniky dodatečnou čtyřicetiprocentní administrativní zátěž.

Schelling nyní navrhl, aby komise umožnila Rakousku a Česku vyzkoušet změny v pilotních programech.

Maďarský ministr hospodářství Mihály Varga tiskové agentuře MTI sdělil, že cílem setkání ve Vídni bylo koordinovat úsilí, které by mohlo umožnit společné zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na některé skupiny výrobků. Rozhovory prý budou pokračovat tento měsíc v Bruselu a na červnové schůzce ministrů hospodářství a financí (ECOFIN).

K iniciativě byly podle Vargy přizvány Polsko a Rumunsko, jednání se ale nezúčastnily. Německo se rozhovorů zúčastnilo coby pozorovatel.