Jednání o Řecku se zaseklo. Mise MMF se vrátila do USA, rozhovory prý nikam nevedly

I po čtvrtečním setkání řeckého premiéra Alexise Tsiprase s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem jsou Řecko a jeho mezinárodní věřitelé vzdáleni dohodě o poskytnutí další úvěrové pomoci Aténám výměnou za reformy. Po zhruba dvouhodinovém jednání v Bruselu Tsipras připustil, že jednání nepokročila. Překvapivé je zejména oznámení Mezinárodního měnového fondu (MMF), jehož mluvčí řekl, že mise MMF jednání ukončila a vrátila se zpět do Washingtonu, protože rozhovory k ničemu nevedly.

"Pracujeme s věřiteli na řešení vhodném pro řecký lid, které vynese Řecko na dráhu růstu," citovala agentura AFP šéfa řecké vlády, který se tak ve svých výrocích výrazněji neodchýlil od předchozích dnů. Juncker řekl, že rozhovor byl "důležitý, zajímavý a přátelský". Žoviální byl ale už před zahájením jednání: "Pojď do mučírny," řekl podle agentury Reuters Tsiprasovi. 

Nekompromisní byl naopak mluvčí MMF Gerry Rice, podle kterého se obě strany stále neshodují v zásadních otázkách. "Existují mezi námi velké rozpory ve většině klíčových oblastí," řekl Rice novinářům. "V řešení těch rozporů jsme dosud nepokročili, k dosažení dohody máme tedy pořád hodně daleko," dodal. MMF je spolu s Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou (ECB) jedním z hlavních věřitelů Řecka.

Rice upřesnil, že rozpory stále trvají v otázce reformy řeckého penzijního systému, který je z pohledu MMF neúnosný, a ohledně rozšíření daňového zatížení obyvatelstva, bez něhož podle věřitelů nemohou Atény zvládnout pokrytí veřejných výdajů. "MMF nikdy neodchází od jednacího stolu, ale míč je nyní na řecké straně," dodal Rice.

Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska, který se s Tsiprasem sešel již ve středu, už nemá Řecko čas a nemůže si dovolit tuto "hazardní hru" prodlužovat. "Je zcela zřejmé, že potřebujeme rozhodnutí, nikoli vyjednávání," upozornil Tusk s tím, že definitivní dohoda by měla padnout na zasedání ministrů financí zemí eurozóny příští čtvrtek. O tom, že Řecku nezbývá mnoho času, stejně jako o hrozícím státním bankrotu Řecka a o vystoupení Řecka z eurozóny hovořili také šéf německé centrální banky Jens Weidmann a evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici.

Příkladem nesnadné komunikace mezi věřiteli a Řeckem je například otázka stanovení primárního rozpočtového přebytku pro letošní rok, který by podle Bruselu a MMF měl dosáhnout jednoho procenta HDP. Nejprve se zdálo, že Atény souhlasí, pak se ale Řekové vrátili k návrhu 0,75 procenta a po chladné reakci věřitelů opět projevili ochotu o konečném číslu diskutovat. Řecký ministr financí Janis Varufakis ale ve čtvrtek v parlamentu popřel, že by Řecko někdy se zmíněným procentem souhlasilo. Přijetí návrhů věřitelů označil za "podřízení misantropickému nesmyslu", kterému již byla země podrobena v posledních pěti letech. 

Otázku důchodů zkomplikovalo rozhodnutí řeckého nejvyššího správního soudu, který označil za neplatné všechny škrty penzí důchodců ze soukromého sektoru, které vláda této hluboce zadlužené země provedla v roce 2012. Pro státní pokladnu to znamená nečekaný výdaj v rozmezí jedné miliardy až 1,5 miliardy eur. Opatření se podle řeckého listu Kathimerini dotkne zhruba 800 tisíc důchodců, kteří mají penzi vyšší než 1000 eur (víc než 27 tisíc korun) měsíčně. Vláda již slíbila, že se rozhodnutí soudu podřídí.