Ruský průmysl zažil nejhorší měsíc od krize. V květnu klesl nejrychleji za šest let

Průmyslová výroba v Rusku prohloubila v květnu meziroční pokles na 5,5 procenta z dubnového tempa 4,5 procenta. Bylo to nejrychlejší tempo propadu za téměř šest let, plyne z úterních oficiálních ruských statistik. Údaje podle analytiků potvrzují, že hospodářská recese v Rusku ještě zdaleka nekončí.

Zvláště prudká byla ztráta ve zpracovatelském průmyslu, jehož produkce se proti loňskému květnu propadla o 8,3 procenta. Velmi slabý výkon podaly sektory strojírenství, spotřebního zboží a automobilového průmyslu.

Rostla naproti tomu výroba některých potravin, jejichž dovoz ze Západu loni Rusko zakázalo odvetou za sankce proti Moskvě. Některé západní země na Moskvu uvalily sankce za její postoj v ukrajinské krizi.

Úterní údaje jasně naznačují, že na výkon ekonomiky doléhá slabá domácí poptávka, řekl agentuře Reuters hlavní ekonom moskevské pobočky ING Bank Dmitrij Polevoj. Podle něj je tak snižování úrokových sazeb za této situace plně oprávněné.

Ruská centrální banka v pondělí snížila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 11,5 procenta a ke zmírnění úvěrových nákladů přistoupila letos už potřetí. Banka přitom loni v prosinci základní úrok zvýšila o 6,5 procentního bodu na 17 procent, aby zastavila tehdejší masivní propad kurzu ruského rublu a zmírnila růst cen.

Centrální banka vyjádřila obavy z pokračujícího poklesu ekonomiky, která by podle její předpovědi měla letos klesnout o 3,2 procenta. Banka uvedla, že ekonomika ještě nemá to nejhorší za sebou a růst obnoví zřejmě až kolem poloviny příštího roku.

Rusko, které je největším světovým vývozcem energií, podkopává propad cen ropy, které jsou nyní o téměř polovinu nižší než před rokem. Země se kromě toho po většinu loňského roku potýkala s krizí domácí měny a podkopávaly ji západní sankce, které omezily přístup vybraných firem na mezinárodní finanční trhy a vyvolaly odliv kapitálu.