Řeckým ministrem financí se stal Euklidis Tsakalotos, banky se neotevřou ani ve středu

O tom se bude teprve jednat. Předseda Evropské rady Donald Tusk se ráno chystá o situaci jednat s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, šéfem Evropské centrální banky Mariem Draghim a vedoucím ministrů financí zemí eurozóny, Nizozemcem Jeroenem Dijsselbloemem. Na úterní večer Tusk svolal mimořádný summit zemí eurozóny, kterému bude předcházet přípravné jednání ministrů financí zemí platících eurem.

Večer se pak německá kancléřka Angela Merkelová plánuje v Paříži sejít s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem.

Takzvaný grexit, čili odchod Řecka z eurozóny, se nyní zdá jako realistický scénář. Na svém twitterovém účtu to v neděli napsal slovenský ministr financí Peter Kažimír. Opírá se o průběžné výsledky referenda, v němž občané Řecka poměrně výraznou většinou odmítli dohodu s věřiteli.

"Noční můra 'euroarchitektů', že by některá země mohla ten klub opustit, se zdá jako realistický scénář, když Řecko volilo 'ne'," napsal Kažimír. "Odmítnutí reforem v Řecku nemůže znamenat, že dostanou peníze snáze," dodal.

Řecký ministr financí Janis Varufakis oznámil, že odstupuje z funkce. Na svém blogu uvedl, že si je vědom, že někteří z představitelů Euroskupiny by uvítali, kdyby s ním už nemuseli jednat. Jeho "absence" by prý usnadnila premiérovi Alexisi Tsiprasovi vyjednání dohody s eurozónou. Právě z tohoto důvodu opouštím dnes ministerstvo financí, dodal Varufakis.

Výsledek nedělního řeckého referenda, ve kterém voliči odmítli podmínky mezinárodních věřitelů na řešení dluhové krize v zemi, přijaly asijské a australské trhy s obavami. Hned na úvod obchodování hodnoty indexů poklesly o více než jedno procento.

Index tokijské burzy Nikkei 225 krátce po dnešním otevření burzy poklesl o 1,5 procenta, o půl hodiny později se obchodoval se ztrátou 1,4 procenta na 20.256,69 bodu. Podobně zaznamenal ztráty jihokorejský index Kospi, který poklesl o 0,9 procenta na 2085,67 bodu.

Australský ASX S&P 200 se krátce po začátku obchodování propadl o 1,4 procenta na 5462,6 bodu, ztrátu 0,6 procenta zaznamenal i novozélandský index.

Šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem označil výsledek nedělního řeckého referenda za "velmi politováníhodný pro budoucnost Řecka". O výsledcích hlasování bude Euroskupina jednat v úterý. Schůzka se uskuteční před summitem zemí eurozóny, který na úterní večer svolal předseda Evropské rady Donald Tusk.

"Beru na vědomí výsledek řeckého referenda. Tento výsledek je velmi politováníhodný pro budoucnost Řecka," uvedl nizozemský ministr financí, který je šéfem Euroskupiny. "Pro oživení řecké ekonomiky jsou obtížná opatření a reformy nevyhnutelné. Nyní budeme čekat na iniciativu řeckých úřadů," dodal.

Budu i nadále podporovat premiéra Tsiprase, nového ministra financí a naši vládu," uvedl řecký ministr financí ve svém prohlášení, ve kterém rovněž ocenil statečnost řeckých voličů. "Slavné OXI (Ne), které dali najevo demokratům na celém světě, je jen začátek," řekl Varufakis. 

Prohlášení nyní již bývalého ministra financí Janise Varufakise k jeho rezignaci naleznete v plném znění zde na jeho blogu. 

"Referendum z 5. července zůstane navždy v historii jako jedinečný okamžik, kdy malý evropský národ povstal proti dluhovému otroctví," napsal na svém blogu Varufakis. "Jako všechny boje za demokratická práva i toto historické odmítnutí ultimáta Euroskupiny z 25. června bude něco stát. Je proto nezbytné, aby veškerý kapitál, který byl propůjčen vládě skvělým NE v referendu, byl okamžitě investován do ANO pro správné řešení - dohodu, která bude zahrnovat restrukturalizaci dluhu, méně úsporných opatření, přerozdělení ve prospěch potřebných a skutečné reformy," dodal. 

Čína je přesvědčená, že stav řecké ekonomiky se zlepší, pokud se o to všechny strany zasadí. Dnes to oznámil náměstek čínského ministra zahraničí Čcheng Kuo-pching, který podle agentury Reuters jako první vysoký čínský představitel okomentoval situaci po nedělním řeckém referendu. Řekové jasnou většinou odmítli návrhy věřitelů na řešení předluženosti své země. Atény nyní chtějí vyjednat novou dohodu, která bude zahrnovat i odpisy dluhu.

"Věřím, že s důraznou snahou všech stran se hospodářská situace Řecka změní k lepšímu. Ekonomická krize bude náležitě vyřešena," řekl Čcheng. Dodal, že řešení a situace v zemi neovlivní jen Řecko, ale celý svět.

Čcheng na dotaz Reuters odmítl sdělit, zda se řecký premiér Alexis Tsipras tento týden zúčastní summitu zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a JAR). Dodal, že otázka hostů záleží na Rusku, které je pořadatelskou zemí.

Řecké referendum zkomplikuje vyjednávání mezi Aténami a mezinárodními věřiteli. V komentářích k výsledku referenda to dnes uvádí komentátoři německých médií. Vláda premiéra Alexise Tsiprase však podle nich brzy přijde o důvod k oslavám, protože se bude muset vypořádat s hrozícím státním bankrotem.

"Partneři v EU jsou frustrováni, Řecko je rozdělené a vyjednávací prostor se rovná nule. Způsobit tolik škod jediným politickým manévrem je ohromující," napsal deník Süddeutsche Zeitung. "Tsipras však nebude tento triumf slavit dlouho. Už ode dneška musí Řekům vysvětlit, jak se jim budou v budoucnu vyplácet důchody, mzdy a úspory, když se ekonomika potácí a banky směřují k bankrotu," uvedl list.

Podle deníku Die Welt budou nyní jednání Řecka s věřiteli obtížnější než kdy dříve. "Tsipras se nyní může odvolávat na to, že jeho národ stejně jako on sám odmítá dosavadní záchrannou politiku. Bude proto ještě tvrdší ve svých požadavcích na odpuštění dluhu. To dosud evropské státy kategoricky odmítaly. Situace proto bude ještě napjatější než před referendem," napsal list.

Bulvární list Bild označil výsledek referenda za facku pro německou kancléřku Angelu Merkelovou. "Toto referendum je její první velká porážka. Angela Merkelová pět let za Řecko bojovala, absolvovala nekonečná noční zasedání v Bruselu a řadu mimořádných summitů, vedla stovky krizových telefonátů s šéfy vlád a všechno zbytečně. Řecko zkrachovalo, zkrachované zůstává a od včerejška (neděle) je úředně potvrzeno, že si bankrot samo přeje," uvedl deník.

Podle Bildu se dá nyní očekávat ještě tvrdší vyjednávání ze strany Řecka o finanční pomoci od evropských partnerů, aniž by Atény musely přistoupit k hospodářským reformám. "Nyní musí (Merkelová) být tvrdá. Musí obhájit evropská pravidla a spravedlivou solidaritu proti radikálnímu levičákovi z Atén," napsal deník.

Řecký lid v neděli patrně rozhodl o neřízeném bankrotu, konci eura v zemi a o nové kapitole Evropské unie, napsal dnes slovenský list Sme v reakci na výsledek referenda, kterým Řekové odmítli podmínky věřitelů pro novou dohodu o další finanční pomoci. Podle Denníku N by EU ještě měla motivovat Atény k reformám výměnou za částečné odpuštění dluhu.

"I kdyby Evropská centrální banka dále prodlužovala nouzové úvěrování (řeckých bank) ve snaze zabránit zřícení státu, což je vysoce nepravděpodobné, po 60 procentech NE už skutečně není vidět, co by mohlo Atény odklonit z nucené dráhy ven z eurozóny," napsal na svém webu deník Sme.

"My jsme si tu ve zbytku unie dosud říkali, že nám to obětování ve prospěch Řecka za to stojí, zatímco referendum vlastně ukázalo, že většině samotných Řeků se naše pomoc zdá být ponižující a že nám za ni nepochybně nejsou vděční," uvedl Denník N. Dodal, že Řekové zažili po úsporných opatřeních rychlý a hluboký propad životní úrovně, za viníky tak mají Evropu a Mezinárodní měnový fond.

#Greferendum: Athens Nein ist auch eine Niederlage für Merkel http://t.co/Gklm2HOsZF pic.twitter.com/dkFtMC7jCa

— DIE WELT (@welt) 6. Červenec 2015

Jeho nástupce bude oznámen po jednání řeckých politických vůdců, které nyní probíhá v Aténách. Největším favoritem je údajně dosavadní náměstek ministra financí Euklidis Tsakalotos. Varufakisův nástupce by měl být znám ještě dnes po jednání řeckých politických vůdců, které začalo v 10 hodin místního času (9 hodin našeho času), uvedl vládní mluvčí. Podle analytiků by se novým ministrem financí mohl stát dosavadní hlavní řecký vyjednavač s věřiteli a Varufakisův náměstek Euklidis Tsakalotos či ministr hospodářství Jorgos Statchakis.

Řecký premiér Alexis Tsipras musí nyní rychle objasnit, co má v plánu dělat po nedělním referendu, ve kterém voliči odmítli podmínky věřitelů. Prohlásil to dnes francouzský ministr pro evropské záležitosti Harlem Désir. Podle německého poslance Klause-Petera Willsche z vládní Křesťanskodemokratické strany (CDU) by země nyní měla odejít z eurozóny. Francouzský ministr financí Michel Sapin uvedl, že Evropská centrální banka (ECB) by neměla snižovat nouzové financování řeckých bank, a naznačil, že by měla být snížena dluhová zátěž Řecka.

"Teď je důležité, aby jednání se zástupci eurozóny byla brzy obnovena tak, aby bylo Řecku umožněno zůstat v eurozóně," uvedl francouzský ministr. Řecké hlasování podle Désira automaticky neznamená, že Řekové touží euro opustit.

Německý poslanec z CDU kancléřky Angely Merkelové v rozhovoru s BBC Klaus-Peter Willsch uvedl, že "hlasování znamená, že už nemohou dále fungovat v eurozóně a Evropská centrální banka musí přestat s financováním zbankrotovaného řeckého státu". Lídři EU by podle něj nyní měli jednat o "zorganizování grexitu", tedy odchodu Řecka z eurozóny. "Snažili se nás vydírat. Snaží se udělat z daňových poplatníků v jiných zemích rukojmí," dodal Willsch.

Podle francouzského ministra financí Sapina je nyní na řecké vládě, aby předložila návrhy, jak dosáhnout dohody s věřiteli. "Jestliže získali zpátky svou hrdost, mohou se vrátit k jednáním. Nyní je na Řecku, aby předložilo návrhy," prohlásil Sapin v rozhovoru s řeckou rozhlasovou stanicí Europe 1.

Ohledně řeckého dluhu prohlásil: "Dluhové zatížení na měsíce a roky dopředu je pro Řecko přílis vysoké, aby mu bylo umožněno vrátit se zpátky na nohy." Podle něj by Evropská centrální banka neměla snižovat nouzové fiancování, které poskytuje řeckým bankám a které je drží nad vodou.

Západoevropské akcie zahájily nový týden poklesem. Oslabovaly hlavně bankovní společnosti. Panevropský index FTSEurofirst 300 po začátku obchodování klesl o více než jedno procento na 1502 bodů. Index Euro STOXX 50, který sleduje přední akcie v eurozóně, ztrácel 1,3 procenta.

Akcie evropských bank oslabily o téměř dvě procenta. Výsledky referenda vyvolaly obavy o budoucnost řeckých bank, ale také o další setrvání Řecka v eurozóně. Investoři se také obávají, že problémy Řecka by se mohly rozšířit i do dalších zemí a ohrozit ekonomické oživení eurozóny.

Řecké banky by se do několika dní mohly ocitnout bez peněz. Důležité pro jejich další přežití bude rozhodnutí Evropské centrální banky o tom, zda bude řeckým bankám i nadále poskytovat peníze z programu nouzového financování ELA.

Analytik Citi Ronit Ghose varoval, že bankovní systém v Řecku zůstane zřejmě nadále paralyzovaný a zmražený, což bude mít negativní dopad na reálnou ekonomickou aktivitu v příštích týdnech.

Řecký ministr financí Janis Varufakis (54) je univerzitním profesorem, aktivně se účastní diskusí o globální a evropské krizi, napsal řadu prací o ekonomii a teorii her, na kterou je prý špičkovým odborníkem. Turínská univerzita mu letos v lednu udělila čestnou profesuru za výjimečný příspěvek k porozumění globální ekonomické krizi. Má řecké a australské občanství.

Sám sebe popisuje jako "libertariánského marxistu": "Popravdě řečeno, Karl Marx zformoval moji představu o světě, ve kterém žijeme, od dětství až do dnešní doby. Moc o tom ale nemluvím, protože sebemenší zmínka tohoto jména posluchače odradí."

Narodil se 24. března 1961 se v Palaiu Faliru, na jižním předměstí Atén, ve vlivné a politicky zajímavé rodině, jeho otec bojoval v občanské válce za komunisty, léta byl vězněn a také pobýval v exilu, nakonec vstoupil do strany Pasok a stanul v čele největšího řeckého výrobce oceli. Matka původem z konzervativních kruhů vstoupila do strany propagující rovnost pohlaví přidružené ke straně Pasok.

"Nyní je na řecké vládě, aby vysvětlila, co výsledek referenda znamená v praxi. Řecký druhý záchranný program skončil a nemůže pokračovat," uvedl ve svém prohlášení finský ministr financí Alexander Stubb. "Blízká budoucnost bude pro Řecko velmi obtížná. Bez ohledu na to, co se bude dít dál, konsolidace řecké ekonomiky bude vyžadovat rozsáhlé reformy," dodal. Jednání podle něj mohou být obnovena pouze tehdy, když řecká vláda ukáže ochotu spolupracovat, přijme opatření, která stabilizují veřejné finance a zavede strukturální reformy. "Míč je nyní na řecké straně hřiště," uzavřel.

Jak uvedl předseda Evropského parlamentu, německý socialista Martin Schulz, výsledek referenda způsobí eurozóně potíže. Slib řeckého premiéra Alexise Tsiprase, že vítězství Ne v referendu usnadní Řecku vyjednat lepší dohodu, "podle mě není pravdivý," řekl Schulz. "Jsme v obtížné situaci. Lidé v Řecku řekli Ne, ale 18 dalších členů eurozóny s návrhy, které Řekové odmítli, souhlasilo. Ale to je demokracie v Řecku," citovala šéfa EP britská BBC.

German FinMin spox: Greek debt cut 'not a topic for us'

— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) 6. Červenec 2015

Vyjednávání s Řeckem je stále možné zahájit, nicméně podmínky pro tyto nové rozhovory o dluhové krizi zatím nebyly splněny. Prohlásil to dnes podle agentury Reuters mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Nyní je podle něj na Řecku a jeho vládě, aby přišla s novými návrhy.

"Vláda bere na vědomí jasné vítězství tábora Ne v hlasování a respektuje to," řekl Seibert. "Nicméně ve světle rozhodnutí řeckých občanů podmínky pro zahájení jednání o novém záchranném programu zatím nebyly splněny," dodal.

Jak mluvčí německého kabinetu dodal, Evropa bude zkoumat možnosti, jak pomoci řeckým občanům a "vše bude do velké míry záviset na tom, jaké návrhy předloží řecká vláda na stůl".

Důvěra investorů a analytiků v ekonomiku eurozóny se v červenci poprvé od dubna zlepšuje navzdory zmatkům kolem řecké dluhové krize a budoucnosti Řecka v eurozóně. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který zveřejnila společnost Sentix. Průzkum se však uskutečnil před nedělním řeckým referendem.

Hlavní index důvěry pro červenec stoupl na 18,5 bodu z červnových 17,1 bodu. Výsledky překonaly i očekávání analytiků dotazovaných agenturou Reuters, kteří naopak čekali snížení indexu na 15 bodů.

"Navzdory krizi související s Řeckem investoři vnímají ekonomiku eurozóny jako silnější než minulý měsíc a nyní se vlastně chovají, jako by eurozóna výrazně rostla," komentoval údaje analytik Sentix Sebastian Wanke. Průzkum mezi 1012 investory se uskutečnil od 2. do 4. července.

Dílčí index hodnocení současných podmínek stoupl o tři body na 14,8 bodu, nejvýše od července 2011. Index hodnotící budoucí očekávání však mírně klesl o 0,2 bodu na 22,3 bodu.

"Grexit povede k poklesu HDP o 50 procent, a ne ke zlepšení konkurenceschopnosti řecké ekonomiky," říká bývalý řecký ministr financí Mardas. 

Rusko doufá, že Řecko dosáhne dohody s mezinárodními věřiteli ohledně další finanční pomoci co nejdříve. Prohlásil to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Otázka případné finanční pomoci Moskvy Aténám by prý měla být směřována řeckým úřadům, dodal.

"Chceme, aby naši řečtí partneři dosáhli potřebného kompromisu s věřiteli, co nejdříve to bude možné, a přijali rozhodnutí, která umožní v zemi nastolit ekonomickou a sociální stabilitu," řekl Peskov novinářům. Kreml podle něj respektuje výsledek řeckého referenda a události v zemi detailně sleduje.

Argentinská prezidentka Cristin Kirchner dnes blahopřála Řekům k jejich masivnímu odmítnutí podmínek věřitelů.

"Řecko: úplné vítězství demokracie a důstojnosti," napsala Kirchnerová ve vzkazu na sociální síti Facebook. Jménem argentinského lidu a své vlády zdůraznila solidaritu Argentiny se "statečným řeckým lidem" a jeho představiteli. Podmínky vnucované Řecku byly podle prezidentky "nesnesitelné a ponižující".

Raúl Castro poblahopřál k výsledku řeckému premiérovi Alexisi Tsiprasovi. "Tento výsledek ukazuje, že většina řeckých obyvatel podporuje odvážnou politiku vlády, kterou řídíte," napsal nejvyšší kubánský představitel.

Bolivijský prezident Evo Morales také poblahopřál Aténám k vítězství NE, které podle něj představuje porážku pro "evropský imperialismus". Věří, že výsledek referenda je "začátek osvobození evropského lidu". K Řekům nyní cítí "respekt a obdiv".

Merkel to meet Hollande as Greece told to make next move http://t.co/XF7yn1d74v pic.twitter.com/uLzACQXnvT

— Kathimerini English (@ekathimerini) 6. Červenec 2015

O výsledcích hlasování bude Euroskupina jednat v úterý od 13 hodin v Bruselu. Schůzka se uskuteční před summitem zemí eurozóny, který na úterní večer svolal předseda Evropské rady Donald Tusk.

"Euroskupina bude diskutovat o situaci, která nastala po referendu v Řecku... Ministři očekávají nové návrhy ze strany řeckých úřadů," uvedla následně i Euroskupina ve svém prohlášení.

"Bez pomoci ECB/Centrální řecké banky vydrží nejspíš banky v Řecku nejvýše do zítřka," píše německý list Die Welt. 

Podle italského premiéra Mattea Renziho by měly úterní schůzky představitelů eurozóny vyřešit krizi v Řecku jednou provždy. Jak napsal na své facebookové stránce, i Evropská unie by se měla reformovat, aby dávala důraz na hodnoty a nikoli jen čísla nebo proměnné. Jestliže i nadále zůstaneme nečinnými vězni pravidel a byrokracie, Evropa skončila. Vytvořit jinou Evropu nebude jednoduché, ale nyní je na nás všech, abychom to společně zkusili," dodal. 

Výsledek řeckého referenda ještě zvětšil propast mezi Řeckem a ostatními zeměmi eurozóny, uvedl dnes místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Evropská komise podle něj nemůže vyjednávat o novém záchranném balíku pro Řecko bez mandátu od Euroskupiny.

"Komise bere na vědomí výsledek řeckého referenda, respektujeme demokratickou volbu řeckého lidu," řekl Dombrovskis na úvod svého prohlášení. "Z této krize neexistuje snadná cesta, příliš mnoho času a příležitostí již bylo ztraceno," dodal.

Neměli bychom považovat Grexit za volbu, kterou řecká vláda může nebo nemusí učinit. Grexit je něco, co se stane, když budou ostatní možnosti vyčerpány. Už jich mnoho nezbývá, soudí evropský komentátor listu Financial Times Wolfgang Münchau.

O výsledcích referenda spolu dnes po telefonu hovořili ruský prezident a řecký premiér. Jak ruský prezidentský úřad následně oznámil, o výsledku referenda spolu telefonicky hovořili Vladimir Putin a Alexis Tsipras. Ruský prezident prý během telefonátu vyjádřil podporu boji řeckého lidu s obtížnými výzvami, kterým země čelí. Mluvili spolu také o vývoji řecko-ruské spolupráce.

Některá média spekulují, že ruský prezident chce řeckého NE využít k rozdělení Evropy a k získání nového spojence. Někteří analytici dokonce tvrdí, že Řecko by se mohlo přidat k Euroasijskému ekonomickému společenství, hospodářskému bloku pod vedením Moskvy, jehož členy jsou ještě Bělorusko, Kazachstán a Arménie.

Brzké dosažení dohody Řecka s věřiteli je téměř nemožné, pravděpodobnost odchodu země z eurozóny je nyní již více než 50procentní. V reakci na výsledky referenda o přijetí návrhu mezinárodních věřitelů a ohlasů na ně to řekl analytik společnosti Deloitte David Marek. 

"Obě strany nyní žijí v paralelních vesmírech. Zatímco Řekové míní, že se jejich vyjednávací pozice po referendu zlepšila, ostatní si myslí opak," uvedl Marek. Zásadní pro další vývoj bude podle něj už dnešní jednání Evropské centrální banky. Pokud nezvýší objem likvidity do řeckých bank, ty v úterý neotevřou a ukáže se, že premiér Alexis Tsipras lhal. Prohlásil totiž, že otevřou i v případě odmítnutí návrhu.

Kvůli řecké krizi budou Poláci ještě méně ochotní zavést euro, píše na svém blogu think-tank Open Europe. 

Evropská komise je podle jejího místopředsedy Valdise Dombrovskise připravena s Řeckem i nadále pracovat, nicméně nemůže s ním vyjednávat nový záchranný program bez mandátu od Euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny.

"Evropa stála během krize vždy na straně řeckého lidu. Evropští daňoví poplatníci nabídli bezprecedentní finanční pomoc," dodal s tím, že od roku 2010 bylo vyplaceno 184 miliard eur (nyní skoro pět bilionů korun). Evropa rovněž podporovala Řecko a jeho ekonomické reformy, díky kterým by se stalo "hrdou a nezávislou zemí, která nebude v budoucnu potřebovat pomoc zvenčí". "Reformy byly ale často opožděné nebo byly prováděny jen zčásti, což vedlo k dlouhodobé recesi," doplnil eurokomisař.

Nyní je podle Dombrovskise na řecké vládě, aby představila reformy, které nastolí v zemi ekonomickou stabilitu. "Jedna věc je jasná, místo Řecka zůstává v Evropě," řekl eurokomisař.

Podle poslance Michaela Fuchse z vládní Křesťanskodemokratické strany (CDU) Varufakis "urazil celou Evropu, když nás nazval teroristy". Řecký politik tehdy obvinil věřitele z terorismu kvůli tomu, že mezi obyvateli Řecka zasévají strach. "Za Řecko jsme utratili více než 300 miliard eur a pak říká: Jste teroristé. Lituji, ale tohle není způsob, jak by měli lidé mezi sebou komunikovat," uvedl Fuchs.

Řecký premiér Alexis Tsipras dnes telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a souhlasil s tím, že na úterním summitu v Bruselu představí nový návrh týkající se získání finanční pomoci. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na nejmenovaného řeckého vládního představitele. Žádné další podrobnosti o telefonátu ale neuvedly.

Výsledek řeckého referenda je podle bývalého prezidenta Václava Klause "políčkem evropské nomenklatuře". Řekové podle něj ale hlasováním nic nevyřešili. 

"Hlavním výsledkem referenda je políček evropské nomenklatuře, posílení pozice premiéra (Alexise) Tsiprase a výzva Evropské unii, aby Řecku poskytla další prostředky, což EU přes všechny své dramatické výroky nakonec jistě ráda udělá," sdělil český exprezident.

Řecko v letošním roce neopustí eurozónu, pravděpodobnost, že si Britové v referendu odhlasují vystoupení z Evropské unie, se ale zvýšila. Vyplývá to alespoň z nedělních kurzů britské sázkové společnosti Ladbrokes, které byly zveřejněny po nedělním řeckém referendu.

Na udržení eura v Řecku v letošním roce vypsali bookmakeři kurz 1,4:1, zatímco kurz sázek na odchod Británie z Evropské unie klesl na 3:1 z 3,5:1, sdělila sázková kancelář.

"Trhy sázek favorizují variantu, že nejméně do konce roku zůstane jeho členství v eurozóně nenarušené," uvedl mluvčí Ladbrokes Alex Donohue na adresu Řecka. "Při pohledu na dlouhodobější důsledky výsledku hlasování jsme dnes ráno u sázkařů zaznamenali zvýšení podpory brexitu," dodal s odkazem na případný odchod Británie z EU.

Panevropský index FTSEurofirst 300 po začátku obchodování v tomto týdnu klesl o více než jedno procento. Index Euro STOXX 50, který sleduje přední akcie v eurozóně, ztrácel 1,3 procenta. Přitom oslabovaly hlavně španělské, italské, francouzské a německé bankovní společnosti, které odepsaly téměř dvě procenta. Investoři se obávají, že problémy Řecka by se mohly rozšířit do dalších zemí a ohrozit ekonomické oživení eurozóny.

Řecká vláda dnes vydá nový výnos, kterým minimálně o několik dnů prodlouží uzavření bank. Agentuře Reuters to řekly zdroje z bankovního sektoru. Řecké banky jsou mimo provoz od minulého pondělí poté, co jim Evropská centrální banka (ECB) odmítla zvýšit objem nouzového financování.

Řecká vláda minulou neděli rozhodla, že všechny řecké banky zůstanou od 29. června do 6. července zavřeny. Později uvedla, že banky se znovu otevřou, jakmile se zemi podaří uzavřít dohodu s mezinárodními věřiteli. Řekové mohou po uzavření bank vybírat peníze z bankomatů, denní limit pro jednu kartu byl stanoven na 60 eur (zhruba 1600 Kč).

Řecké banky jsou nyní závislé na financování z nouzového programu ELA, o kterém by dnes měli jednat vedoucí představitelé ECB. V úterý se kvůli Řecku sejdou ministři financí eurozóny.

Světové ceny ropy během dnešního obchodování klesly o více než tři procenta a dostaly se na nejnižší úrovně od poloviny dubna. Dolů zamířily po řeckém referendu. K poklesu cen přispěly rovněž obavy ohledně čínského akciového trhu, který v uplynulých třech týdnech oslabil téměř o 30 procent.

Cena severomořské ropy Brent dnes klesla o více než dva dolary a přiblížila se k 58 dolarům za barel. Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) ztrácela dokonce více než tři dolary a dostala se pod 54 dolarů za barel.

Mezinárodní měnový fond (MMF) pozorně sleduje vývoj situace v silně zadluženém Řecku a je připraven této zemi poskytnout pomoc, pokud o to bude požádán, řekla dnes šéfka MMF Christine Lagardeová.

Řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis řekl BBC, že vláda má analýzu, podle níž jeho země potřebuje přímo či nepřímo odepsat 30 procent zahraničního dluhu. "Je to velmi důležitá část našeho návrhu," dodal.

Návrh má země předložit euroskupině v úterý. Dluhová úlevy by se podle zpravodaje BBC mohla provést buď přímými odpisy, nebo prodloužením doby splatnosti. Německo a další země ovšem jsou proti.

"Problém je, že Řecko je součástí eurozóny a je nyní prakticky v bankrotu. Takže, pokud chce zůstat v euru, a já myslím, že chce, tak musí respektovat pravidla a hrát podle nich. Je velký morální hazard, pokud mohou hlasovat v Řecku a účet za to hlasování poslat Finsku," prohlásil finský ministr zahraničí Timo Soini.

Nový řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos vyrostl v Londýně. Ekonomii vystudoval v 80. letech na univerzitě v Oxfordu. Spojení Evropy jednotnou měnou považuje za jediný způsob, jak udržet Evropu jednotnou a zabránit jí rozpadnout se na malé nacionalistické celky, které by spolu mohly bojovat. V čem se liší od svého předchůdce Janise Varufakise, popsal už v květnu list The Economist zde.

Tsakalotos má složit přísahu do rukou prezidenta Prokopise Pavlopulose v 19 hodin SELČ. Jeho jmenování se všeobecně předpokládalo vzhledem k tomu, že již přes dva měsíce vedl hlavní zátěž vyjednávání v eurozóně poté, co se této role vzdal kvůli jistým osobním kontroverzím jeho předchůdce Varufakis.

Některá média Tsakalotose popsala jako "muže ve Varufakisově stínu", který si nepotrpí jako jeho předchůdce na světla ramp a Varufakisův temperament vyrovnává anglickou diskrétností získanou na univerzitě v Oxfordu a elitní střední škole v Etonu.

Evropská centrální banka má od 18 hodin SELČ jednat o nouzovém financování pro řecké banky.

Ty jsou od minulého pondělí zavřené poté, co ECB odmítla financování zvýšit. Podle zdrojů agentury Reuters, které zatím nebyly oficiálně potvrzeny, se řecká vláda připravuje nechat banky zavřené ještě týden.

Dvě drobnosti z Řecka: V Athénách bude ještě týden jezdit veřejná dprava zdarma. Podle místních úřadů jde o mimořádnou výpomoc obyvatelům, kteří si - stejně jako ostatní Řekové - mohou z bankomatů vybrat maxiálně 60 euro denně. Jen do konce týdne vystačí také místním vydavatelům papír na noviny, upozornil německý Spiegel.

Řecké banky zůstanou v úterý a ve středu zavřené a limit pro výběr peněz z bankomatů se nezmění. Oznámila to dnes šéfka řecké bankovní asociace Luka Katseliová.

Řecko bylo nuceno od minulého pondělí banky uzavřít v důsledku kolapsu jednání o finanční pomoci. Oficiálně se měly banky znovu otevřít toto úterý. Řekové mohou nyní vybírat peníze pouze z bankomatů, denní limit pro jednu kartu byl stanoven na 60 eur (zhruba 1600 Kč).

Německá kancléřka Angela Merkelová přijela do Elysejského paláce na jednání s prezidentem Francoisem Hollandem. Ještě před večeří by měli zveřejnit společné prohlášení.

Za nedělní referendum a tvrdou facku si evropské instituce a věřitelé včele s Angelou Merkelovou mohou do značné míry sami. K téhle situaci totiž vůbec nemělo dojít, píše Tomáš Lindner na stránkách časopisu Respekt.

Agentura Reuters píše, že ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonicky jednal o výsledku řeckého referenda s šéfkou Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeovou. Řekl to mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov, podle kterého se do řešení řeckého problému zapojují všechny strany. O ruské pomoci Řecku spolu Putin a Lagardeová nemluvili.

Tsakalotos, hlavní řecký vyjednavač s věřiteli, byl jmenován ministrem financí. Ve vládní Syrize působí bezmála deset. Je zastáncem setrvání Řecka v eurozóně, ale odmítá další tvrdá úsporná opatření, která by zamotávala zemi dále do dluhové spirály. Na snímku se svým předchůdcem Varufakisem.

Po jednání s kancléřkou Merkelovou připomněl francouzský prezident Francois Hollande, že Evropa je solidární, nemělo by se ale zapomínat na zodpovědnost.

Merkelová řekla, že respektuje rozhodnutí Řeků a věřitelé musí najít způsob, jak se s ním vyrovnat. Obě strany se ale musí snažit a Řekové mají co nejdříve předložit svůj návrh.

Oba státníci se shodli na tom, že Řekové mají a chtějí nadále zůstat v eurozóně.

Evropská centrální banka (ECB) se dnes rozhodla ponechat objem nouzového financování řeckých bank beze změny na zhruba 89 miliardách eur (2,4 bilionu Kč). Řecké banky jsou nyní na financování z nouzového programu ELA závislé a neochota ECB zvýšit objem programu před týdnem přiměla Atény k jejich uzavření.

Řeckého premiéra Alexise Tsiprase a šéfa euroskupiny, nizozemského ministra financí Jeroena Dijsselbloema, pozval dnes ke své očekávané středeční diskusi o řecké krizi Evropský parlament. Při schvalování programu aktuální schůze si to ve Štrasburku odhlasovali europoslanci.

Odmítli naopak návrh přednesený řeckým levicovým kolegou Manolisem Glezosem, aby se europarlament zabýval také otázkou řeckých požadavků na vyplacení válečných reparací ze strany Německa.

Pokud Tsipras pozvání na středu přijme, dorazil by jen pár hodin po úterním mimořádném summitu eurozóny, na němž by měl svým partnerům nabídnout nový návrh týkající se získání finanční pomoci. Ještě před ním se v úterý brzy odpoledne sejdou ministři financí zemí platících eurem, aby situaci probrali.

Euklidis Tsakalotos po převzetí úřadu od Varufakise, jehož dosavadní práci vysoce vyzdvihl, prohlásil, že Řekové v hlasování dali jasně najevo, že si "zaslouží něco lepšího" a že "nebudou akceptovat neschůdné řešení".

"Chceme pokračovat v diskusi (s věřiteli)", pokračoval. "Věřím, že se něco může změnit v Evropě," dodal nový ministr a přiznal, že prožívá "nervozitu" z přebírání portfolia financí "v okamžiku, který není nejsnadnější v řecké historii".

Výsledek nedělního referenda v Řecku dramaticky zvyšuje pravděpodobnost, že tato silně zadlužená země opustí eurozónu, tvrdí ratingová agentura Fitch. Dohoda mezi Řeckem a věřiteli je sice podle agentury stále možná, na její dosažení však zbývá velmi málo času. Agentura rovněž upozornila, že dnešní rezignace řeckého ministra financi Janise Varufakise signalizuje přání řecké vlády obnovit jednání s věřiteli.

Na růst pravděpodobnosti řeckého odchodu z eurozóny po nedělním referendu poukázala rovněž investiční společnost BlackRock, která je největším správcem majetku na světě. "Zvyšuje to pravděpodobnost odchodu," řekl agentuře Reuters šéf investiční strategie podniku Russ Koesterich. Dodal nicméně, že stále existuje prostor k dosažení kompromisní dohody.

Akcie v eurozóně dnes oslabily. Index Euro STOXX 50, který sleduje přední akcie v eurozóně, se snížil o 2,2 procenta a uzavřel na 3365,2 bodu. Podle agentury AP však byly ztráty na evropském akciovém trhu v reakci na výsledek referenda mírnější, než mnozí očekávali.

Investoři předpokládají, že Evropská centrální banka (ECB) má dostatečné kapacity na to, aby zabránila šíření řecké dluhové krize a chaosu na finančním trhu. "Trh vkládá velkou důvěru do skutečnosti, že ECB má nyní mnohem více obranných mechanismů než v letech 2011 a 2012," uvedl analytik Andrew Milligan ze společnosti Standard Life Investments.

Náladu na trhu podpořil rovněž Mezinárodní měnový fond (MMF), když oznámil, že vývoj situace v Řecku pozorně sleduje a je připraven poskytnout této silně zadlužené zemi pomoc, pokud o to bude požádán.

Komentátor americké televize ABC Jon Williams zhodnotil rozhodnutí Evropské centrální banky nezvýšit objem nouzového financování řeckých bank jako utažení šroubů. "Pokud chcete stát postrčit do propasti, není lepší cesta," dodal.

Řecký premiér Alexis Tsipras má jen několik hodin na to, aby přišel s novým plánem. Naznačila to ostatně už německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande po společném jednání, které okomentovali tak, že "už nezbývá mnoho času", píše agentura Bloomberg.

Řecký premiér Alexis Tsipras poletí na úterní summit eurozóny s protinávrhy, které budou patrně kontroverzní. Atény budou vesměs požadovat od věřitelských institucí odklad úsporných opatření. Budou také například usilovat o zachování daňového zvýhodnění pro řecké ostrovy, kvůli kterému sváděly obě strany při dosavadním vyjednávání těžké boje. Vyplývá to z dnešních informací řeckých médií.

Řecký list To Vima se zmínil o deseti bodech zahrnujících změny v červnovém návrhu dohody věřitelů, který byl v referendu odmítnut. Patří mezi ně to, že Řecko nepřijde o 30procentní úlevu z daně z přidaného hodnoty pro řecké ostrovy a nezavede 100procentní daňovou zálohu u podniků.

Atény také požadují nejrůznější odklady zejména ve škrtech ve výdajích na obranu až od roku 2016 nebo v rušení výhod pro zemědělce například v podobě slev na paliva. V pozvolnějším tempu také chce řecká vláda provádět reformu systému sociálního pojištění a důchodového systému. Chce rovněž obnovit zrušený systém kolektivních smluv.

Jde z valné části o témata, u nichž věřitelské instituce požadovaly ústupky v rámci reformy řecké ekonomiky.

Mluvčí německé kancléřky Steffen Seibert dnes ještě před jednáním Merkelové a Hollandea uvedl, že podmínky pro jednání o novém balíku pomoci pro Řecko nebyly z pohledu německé vlády splněny. Podobně se vyjádřil i mluvčí francouzské vlády, podle kterého mají Atény připravit nové návrhy. Nikdo si ale podle něj nepřeje Grexit.

Francouzský ministr financí Michel Sapin řekl, že v tuto chvíli vidí nutnost iniciativy na straně řecké vlády. Ta má podle něj předložit návrhy na dosažení dohody s věřiteli. "Jestliže získali zpátky svou hrdost, mohou se vrátit k jednáním," prohlásil. V rozhovoru s řeckou rozhlasovou stanicí Europe 1 také naznačil, že Evropská centrální banka by měla snížit dluhovou zátěž Řecka.

Kromě toho, že Evropská centrální vanka nezvedla objem nouzového financování řeckých bank, zpřísnilla také podmínky pro záruky požadované od řeckých bank za úvěry z ELA. Banky tak budou muset za úvěry poskytovat vyšší záruky než doposud. Podle zdroje agentury Reuters obeznámeného se situací však tento krok nebude mít na fungování bank žádný dopad.

Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes upozornil Atény, že nemůže poskytovat peníze zemím, které mu včas neuhradily splátku. Řecko se mezi tyto země zařadilo minulý týden, když MMF nesplatilo 1,6 miliardy eur.

Nejmenovaný představitel MMF řekl agentuře Reuters, že šéfka fondu Christine Lagardeová dnes hovořila s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem. "Vysvětlila neschopnost fondu vyplácet (peníze), která je součástí politiky v případě prodlení," dodal. Lagardeová přitom odpoledne prohlásila, že MMF je Řecku připraven poskytnout pomoc.

Řecký premiér Alexis Tsipras večer jednal s guvernérem Evropské centrální banky Mariem Draghim o likviditě řeckých bank. Hovořil s ním podle řeckého vládního mluvčího o potřebě zrušit omezení nyní platná v Řecku. O reakci Draghiho není nic známo. 

Dnešní on-line zpravodajství končí, děkujeme za pozornost. Pokračovat budeme zase zítra.