Řekové pětileté strádání kladou za vinu hlavně mezinárodním věřitelům a jejich dvěma "ozdravným programům".
Ale nelze všechno „házet“ na zahraniční věřitele. V Řecku se během jeho dluhové krize, tedy od podzimu 2009, vystřídalo několik vlád a každá po sobě zanechala nesplněné sliby.
To, co se stane s Řeckem dál, významně ovlivní Evropská centrální banka.
Řekové Evropě vzkazují, že už mají plné zuby úsporných škrtů a pětiletého strádání, které kladou za vinu hlavně mezinárodním věřitelům a jejich dvěma "ozdravným programům". Jejich výsledkem je, že zhruba každý čtvrtý Řek v produktivním věku nemá práci (mezi mladými je to polovina). Ekonomika od roku 2010 klesla o více než čtvrtinu.
Proto více než 60 procent voličů vyslovilo svůj nesouhlas s tvrdými podmínkami, za nichž jsou Evropská unie, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka ochotny nadále pomáhat Řecku z jeho dluhového marasmu.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení