Nejvyšší příjmy v Evropské unii mají obyvatelé Německa. Unijní průměr převyšovali o 27,5 procenta. Ještě lépe je na tom neunijní Švýcarsko s téměř 35 procenty nad průměrem EU. Zohledněna je přitom kupní síla, tedy rozdíly v cenách mezi jednotlivými státy.
Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který pracoval s daty Eurostatu za rok 2013 – novější zatím nejsou k dispozici.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Nejnižší příjmy na obyvatele v paritě kupní síly (PPP) mají Chorvatsko (60,4 procenta unijního průměru), Lotyšsko (57,9 procenta) a s velkým odstupem Rumunsko (43,5 procenta).
V porovnání ovšem chybí Bulharsko, u něhož nejsou dostupná relevantní čísla.
Česká republika patří podle výše příjmů za rok 2013 na osmnácté místo žebříčku s necelými 73 procenty unijního průměru, prakticky stejná čísla mají Slovensko a Řecko. Oproti údajům za rok 2012 si Česko pohoršilo o jednu pozici a zhruba půl procenta unijního průměru. V porovnání chybějí vedle Bulharska také Lucembursko a Malta.
Porovnání za rok 2013 (EU = 100 %)
| Země | Hrubý disponibilní příjem | |
| Německo | 127,5 % | |
| Rakousko | 122,7 % | |
| Francie | 114,6 % | |
| Švédsko | 114,4 % | |
| Belgie | 113,6 % | |
| Finsko | 113,0 % | |
| Nizozemsko | 110,5 % | |
| Velká Británie | 107,3 % | |
| Dánsko | 105,2 % | |
| Itálie | 101,3 % | |
| Irsko | 94,7 % | |
| Španělsko | 91,1 % | |
| Kypr | 87,4 % | |
| Portugalsko | 83,0 % | |
| Slovinsko | 78,7 % | |
| Litva | 73,1 % | |
| Řecko | 72,9 % | |
| Česká republika | 72,8 % | |
| Slovensko | 72,7 % | |
| Polsko | 68,9 % | |
| Estonsko | 63,2 % | |
| Maďarsko | 62,8 % | |
| Chorvatsko | 60,4 % | |
| Lotyšsko | 57,9 % | |
| Rumunsko | 43,5 % |
Zdroj: Český statistický úřad, Eurostat
"Do hrubých disponibilních příjmů na obyvatele počítáme nejen mzdy a platy, ale i příjmy z podnikání, čisté příjmy z majetku a sociální dávky. V našem porovnání jsme počítali také s dalšími příjmy, které lidé mohou 'spotřebovat' – patří sem třeba výdaje na zdravotní péči hrazené zdravotními pojišťovnami či vzdělávací služby. Nehezky se tomu říká 'naturální sociální transfery' a domácnosti je dostávají od vládních a neziskových institucí," říká analytička Českého statistického úřadu Drahomíra Dubská. Výsledky studie zveřejnila v měsíčníku Statistika & My.
Obvykle se pro porovnání ekonomické vyspělosti zemí používá hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly (PPS). "Z pohledu životní úrovně lidí to ale nemusí být zcela vypovídající," zdůrazňuje Dubská. Výdaje na HDP nezahrnují totiž jen spotřebu domácností, ale i výdaje vlády a firem, například na investice, a dále výsledek zahraničního obchodu.
"Prostě řečeno HDP zahrnuje z pohledu příjmů (důchodů) v ekonomice rovněž zisky firem, nikoliv jen mzdové příjmy, respektive náhrady zaměstnancům. Zvolili jsme tedy pro srovnání životní úrovně lidí v EU vhodnější indikátor, a to upravený hrubý disponibilní příjem domácností v přepočtu na obyvatele v PPS," dodává Dubská.
Zatímco český HDP dosahoval 82 procent průměru, příjmy po tomto přepočtu jen necelých 73 procent.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
