Číňané se zajímají o technické vzdělávání v Česku. Nejvíce tuží vztahy s Technickou univerzitou v Ostravě

Velvyslankyně Čínské lidové republiky Ma Keqing přiletěla minulý týden do Moravskoslezského kraje. A spolu s ní navštívila region také skupina významných čínských investorů. Vzájemné kontakty Číňanů a současné reprezentace Moravskoslezského kraje nejsou ničím výjimečným. Tahle návštěva by ale mohla být přelomová.

Vypadá to, že nový směr lokální ekonomické diplomacie přinese po několika letech výsledky. Hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák prozradil, že Číňané přijeli jednat kromě byznysu také o vzájemném partnerství mezi ostravskými a čínskými univerzitami.

HN: Do Číny jezdíte už několik let, první kontakty jste zahájil krátce po nástupu do funkce. Už tyto aktivity přinesly něco konkrétního?

Z dosavadních konkrétních výsledků můžeme zatím zmínit lázně Karlova Studánka, kde absolvovaly ozdravné pobyty děti ze Šanghaje. Ovšem nejdále jsou ve spolupráci s čínskou stranou naše univerzity. Funguje spolupráce ve výměně studentů a podpory vzdělávání.

Ostravská univerzita i Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava uzavřely partnerské dohody s čínskými univerzitami. Teď na našich vysokých školách studuje zhruba šedesátka Číňanů. Lídrem je v této chvíli technická univerzita, kde dokonce minulý týden čínská velvyslankyně nechala několik stipendií pro české studenty do Číny.

HN: A čínští studenti v Ostravě mají zase česká stipendia?

Nemají. Čínská strana jim platí studium dle našeho standardního sazebníku pro výuku v anglickém jazyce. Stipendia pro zahraniční studenty jsou jedním z gest, kterými se Čína otevírá světu. Při svých minulých cestách do Číny jsem zorganizoval i návštěvy tamních univerzit, kam jsem vzal také představitele Vysoké školy báňské.

Jak já, tak prorektoři, kteří mě doprovázeli, jsme byli překvapeni, jak široké mezinárodní partnerství čínské univerzity mají. Partnery jsou jim například i ty nejšpičkovější univerzity ze Spojených států. Nyní se do té první ligy dostávají i obě univerzity z Ostravy. V kontaktech s čínskými univerzitami v této chvíli patříme k lídrům nejen v rámci České republiky, ale i celé střední a východní Evropy.

HN: Čím si vysvětlujete takový zájem o ostravské vysoké školy?

Myslím, že je to výsledek našich intenzivních kontaktů i skladbou oborů, které naše technická univerzita nabízí. U nás je sice těžba uhlí a hutnictví v útlumu, ale v Číně zažívá boom. Je tam rozvinutá hlubinná těžba černého uhlí, více než polovina světové produkce oceli pochází z Číny. To jsou studijní obory, které u nás Číňany zajímají s velkým důrazem na bezpečnost práce.

Naše Fakulta bezpečnostního inženýrství je v Číně velmi respektovaná. Čínská vláda navíc vyhlásila program zlepšení životního prostředí. Bylo to i jedno z ústředních témat při mé poslední návštěvě v Číně v provincii Che-pej, kam se mnou letěli i odborníci z Výzkumného energetického centra technické univerzity. Prezentovali jsme tam výborné výsledky, které centrum má, hlavně se snižováním emisí z lokálních a malých zdrojů znečištění.

Che-pejská univerzita podepsala s naší technickou univerzitou memorandum o spolupráci. Už teď v říjnu budeme mít v Ostravě česko-čínskou vědeckou konferenci. Vítanými partnery v Číně jsou také firmy, které se v minulosti v Moravskoslezském kraji podílely na odprášení, odsíření nebo oddusičnění zdejších průmyslových podniků.

HN: Nemáte vlastně morální dilema? Nenarazili jste při vašich jednáních v Číně například na otázky porušování lidských práv?

Není to nic, co bychom s čínskými partnery probírali. Dnes Čínu navštěvují Obama, Hollande i Merkelová, takže naše desetimilionová republika by si asi neměla dělat patent na to, jak se k této vyspělé ekonomice, k zemi se silnou a ničím nepřerušenou tradicí, chovat.

HN: Takže Moravskoslezský kraj nevyvěšuje každoročně tibetskou vlajku?

Nevyvěšuje a za mě ani nebude. A není to jen věcí byznysu. Středoevropský pohled na tibetskou otázku je velmi zjednodušený.

HN: Dá se tedy říct, že Číňané jsou potenciálními investory, s nimiž má Moravskoslezský kraj nejintenzivnější kontakty?

Pravděpodobně ano. Silnými investory v Moravskoslezském kraji jsou pochopitelně firmy napojené na automobilový průmysl, ale ty už jsou zde etablované, proto ty kontakty z pozice krajské reprezentace nemusí být tak intenzivní.

HN: Kdo všechno byl vlastně minulý týden - kromě lidí z Čínské investiční společnosti - v byznysové části delegace?

Přiletěli i někteří developeři, kteří se zajímali o zdejší akvizice, v podstatě o to, co je zde na prodej. Výhodou čínských investic je, že mohou být dlouhodobé, nejde jim o rychlou návratnost.

HN: A objevili něco ke koupi?

To už jsou záležitosti soukromých subjektů, které nemohu komentovat.

HN: Co třeba hala mošnovské letecké opravny firmy Job Air, která se ocitla v konkurzu?

Tam se jedná s jiným partnerem.

HN: Hovořil jste i o turistickém ruchu. Skutečně je z tohoto pohledu Moravskoslezský kraj pro Číňany něčím zajímavý?

Číňané nelétají do Evropy každý den, takže když už přiletí, chtějí toho vidět co nejvíce. Určitě je spousta důvodů, proč by se mohli po dvou třech dnech strávených v Praze podívat i do Moravskoslezského kraje. Třeba kvůli golfu, protože tento sport je v Číně teď velmi populární. Ostatně naše golfová hřiště jsou významná i při rozhodování, zda se tady chtějí zahraniční investoři etablovat.

Velmi aktivní jsou v tomto směru hřiště v Ostravici a na Čeladné, ostatní mají samozřejmě dveře otevřené. Mimochodem i v rozhodování Korejců, zda investovat v Moravskoslezském kraji, sehrála zdejší golfová hřiště významnou roli.