Stabilita Řecka je nejistá, nové volby mohou situaci zhoršit. Záleží na jejich výsledku

O tom, zda bude Řecko znovu "strašit" Evropu, rozhodnou hlavně nejbližší dva roky, kdy na tamní obyvatele dopadnou nové tvrdé úspory nejvíce.

Celkem má Řecko od eurozóny na další tři roky přislíbených 86 miliard eur. Prvních 13 miliard mu již věřitelé v tomto týdnu půjčili, dalších deset miliard na doplnění chybějícího kapitálu do bank má dostat záhy.

Většina ze zmíněných současných třinácti miliard jde na splácení dluhů, ať už je to krátkodobý překlenovací úvěr, v rámci něhož země získala 7,16 miliardy eur, nebo srpnová splátka Evropské centrální bance (ECB). Na to, aby jí Řecko poslalo 3,4 miliardy eur, mělo čas právě jen do čtvrtka.

Země se tak opět na poslední chvíli vyhnula riziku, že své závazky vůči ECB nezaplatí. To hrozilo již začátkem července, kdy řecká vláda zmeškala dvě splátky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) a zdálo se, že žádné dohody se zahraničními věřiteli již nedosáhne. Bez finanční pomoci by přitom kabinetu brzy došly peníze i na běžný provoz.

Výměnou za současnou finanční pomoc musela řecká vláda přislíbit tvrdé reformy. V polovině července již schválila vyšší DPH, kromě toho má dojít k posunutí věku odchodu do důchodu, omezení starobních příspěvků či rozsáhlé privatizaci. Ta už odstartovala a čtrnáct regionálních řeckých letišť bude nově provozovat německá společnost Fraport.

Předčasné volby a recese

Koupila si tedy Evropa dalšími půjčkami pro Řecko definitivní uklidnění situace? Podle analytika X-Trade Brokers Kamila Borose mohou situaci v dalších měsících rozbouřit případné další předčasné volby, které by vynesly do křesla premiéra ještě někoho radikálnějšího, než je Alexis Tsipras. "Anebo hluboká recese, která by mohla Tsiprase dotlačit k další rebelii vůči věřitelům," dodává.

"Bude to záležet na politicích a voličích. Pokud budou ochotni tolerovat nová opatření a pravděpodobně i další ekonomický propad, minimálně v letech 2015 a 2016, tak se nemusí dít nic významného," shrnuje proto Boros. V takovém případě by se mohla podle něj situace v Řecku pozvolna uklidňovat, podobně jako to bylo v loňském roce, než ve volbách zvítězili kritici dosavadních úspor.

V nejbližších letech zasáhnou podle Borose Řeky nejhůře ta opatření, která mohou zvýšit nezaměstnanost, tedy reformy na trhu práce a privatizace. "Z krátkodobého hlediska mají potenciál poslat řeckou ekonomiku ještě více dolů," varuje. 
Dlouhodobě ale budou mít i tato opatření podle něj pozitivní účinky. Třeba proto, že si nezaměstnaní najdou místa, ve kterých budou efektivnější a zvládnou toho vyprodukovat více.

Vše je bez záruky

Schválení zmiňovaných reforem předcházela náročná mnohatýdenní jednání řeckého kabinetu se zástupci eurozóny. Vládnoucí Syriza, která v Řecku vyhrála lednové parlamentní volby, totiž v kampani hlasitě slibovala, že "politice drastických škrtů" i "ponižující kontrole" ze strany zahraničních institucí bude konec.

Věřitelé ale její "náhradní" návrhy reforem, které sestávaly z obecných hesel jako boj s daňovými úniky či potírání korupce, odmítli jako nedostatečné a dali řecké vládě jasné ultimátum. Buď kývne na jejich požadavky, nebo země další potřebné peníze nedostane a ocitne se v platební neschopnosti, což pro ni pravděpodobně bude znamenat odchod z eurozóny.

Červencové jednání o řecké pomoci navíc vyhrotilo referendum, ve kterém premiér Řeky vyzval, aby požadavky věřitelů odmítli. Tsipras sice nakonec navzdory tomu, že přes 60 procent lidí řeklo dalším reformám "ne", na dohodu s věřiteli přistoupil, teď ale čelí kritice ve své straně a při schvalování reforem se musí spoléhat na hlasy opozice.

Kvůli vratké pozici vlády se nakonec budou pravděpodobně konat předčasné volby. 

"Samozřejmě, že po zkušenostech z minulých let a měsíců nemáme žádnou záruku, že všechno bude fungovat, a je na místě pochybovat," připustil proto při debatě v německém parlamentu tamní ministr financí Wolfgang Schäuble. Vzhledem k tomu, že řecký parlament již některé významné reformy přijal, by ovšem podle něj bylo nezodpovědné zmeškat možnost dát zemi šanci na "nový začátek". Němečtí poslanci na jeho doporučení dali a další pomoc pro Řecko schválili. 

Zda bude mít Řecko peníze i na další splátky, které ho letos čekají, je podle Borose zatím těžké odhadnout - to totiž záleží na příjmech státu. "V situaci, kdy bude Řecko poslušné, to ale není důležité, protože mu věřitelé podle mě v případě potřeby pošlou další půjčku o něco dříve," myslí si analytik.

"Objem peněz je bezpečně dostatečný. Ale kontroly mají být údajně přísné a uvolňování prostředků výhradně podmíněno plněním dohod, takže můžeme vidět občasné napětí kvůli termínům," doplňuje Mokráš.

Podle listu Financial Times by ještě letos mělo Řecko v celkem osmi splátkách vrátit Mezinárodnímu měnovému fondu přes 3,1 miliardy eur. ECB bude muset další větší částku poslat až příští léto, a to přes 2,2 miliardy eur. I se současnou půjčkou bude Řecko zemím eurozóny a MMF podle agentury Reuters dlužit okolo 320 miliard eur.