Požadavek odborů na vyšší růst platů by mohl zastavit růst ekonomiky, tvrdí šéf Hospodářské komory Dlouhý

Rychlejší než současný růst mezd by podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého podvázal další růst ekonomiky, který po stagnaci nastartoval teprve loni.

Dlouhý to ve středu řekl na tiskové konferenci v Brně.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) ve středu uvedla, že výdělky v Česku rostou pomalu a čeští zaměstnanci by své německé či rakouské kolegy při dosavadním tempu dohnali až v příštím století. Odboroví předáci proto doporučují vyjednávat v podnicích o přidání o pět procent.

"Česko začalo růst teprve loni a v prvním pololetí až neočekávaně rychle. Obyvatelé očekávají i skokovější nárůst reálných mezd, ale varujeme, aby se tento proces nevymkl kontrole. Skokové navýšení by bylo to nejhorší, co se může stát. Růst by se zabrzdil a doplatily by na to nejvíce nízkopříjmové skupiny," prohlásil Dlouhý.

Odmítl tvrzení, že zaměstnavatelé jsou tvůrcem sociálního napětí.

"Ti jsou naopak tvůrcem hodnot a tvůrcem pracovních míst. Navíc průměrná mzda letos neroste málo. Ve druhém čtvrtletí o 875 korun, přičemž nejvíce rostla ve veřejné správě a v sektoru obrany. Ve zpracovatelském průmyslu, který zaměstnává přes milion lidí, vzrostla o 3,7 procenta na 26 648 korun," uvedl Dlouhý. Podle něj jde o velice dobrá čísla.

Dlouhý uvedl, že odboráři s čísly manipulují. Předseda ČMKOS Josef Středula v červnu řekl, že reálná mzda rostla za poslední deset let o sedm procent. "Podle statistického úřadu je to však 17 procent," uvedl Dlouhý.

Odbory také poukázaly na to, že vyšší mají průměrnou i minimální mzdu Slováci. "Nelze však používat na přepočet směnný kurz koruny a eura, ale je potřeba měřit paritu kupní síly. Navíc Slováci mají nezaměstnanost 11,7 procenta a my 5,1, tak je potřeba si říct, co je lepší," dodal prezident Hospodářské komory.

Požadavek odborů zvýšit mzdy o pět procent podle něj není reálný.

Průzkum mezi zaměstnavateli podle něj ukázal, že ti by v takovém případě výrazně osekali benefity, tedy nenárokové složky platu.

Hospodářská komora nechce jít podle Dlouhého do žádného střetu a je připravena vyjednávat.

"Platy musejí ale odpovídat produktivitě práce. Na pracovním trhu by se měla potkávat poptávka s nabídkou a měl by být co nejméně regulovaný.

Bylo by příjemné si udržet tempo růstu ekonomiky třeba pět sedm let," prohlásil. Obává se ale toho, aby se nevytvořilo ovzduší, v němž si lidé budou myslet, že zvyšování průměrné a minimální mzdy se musí dít pravidelně bez ohledu na hospodářské podmínky.

Taktéž navrhl odborům, aby zatlačily na státní správu a na znění zákona o zadávání veřejných zakázek. "Aby nerozhodovala výlučně nejnižší cena a neobjevovaly se firmy, které nabízí na českém trhu zcela nereálnou cenu práce," uvedl Dlouhý.

Požadavky odborů odmítl již dříve i Svaz průmyslu a dopravy. Odbory jsou však podle Středuly připravené pořádat protesty, demonstrace i stávky.