Kupujete nemovitost, zaplatíte daň. Vláda schválila změny realitního trhu včetně konce ručení

Realitní trh čeká zásadní změna. Bývalou daň z převodu, nyní nazývanou daň z nabytí nemovitých věcí, má od dubna roku 2016 platit kupující. Návrh ministerstva financí v pondělí schválila vláda a míří do Poslanecké sněmovny.

Podle dosavadní úpravy platí daň z nabytí v zásadě prodávající, možná je ale i dohoda o tom, že ji zaplatí kupující. Druhá strana obchodu je pro stát ručitelem za zaplacení daně. Vládou schválená novela má nyní zrušit také toto ručení.

"Vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z majetkových daní, jež jsou vždy svým charakterem úzce spjaty se samotným majetkem, má být poplatníkem ten, kdo nemovitou věc nabývá," zdůvodňují změnu právníci ministerstva financí. Cílem je podle nich zjednodušit a zpřehlednit pravidla. Dosavadní nejednoznačná úprava umožňovala podle ministerstva také "nežádoucí daňové optimalizace".

Jednoznačné vymezení nabyvatele jako poplatníka daně odpovídá koncepci většiny evropských zemí, uvedl úřad v návrhu. Má také odstranit problémy například při směně nemovitých věcí nebo při nabytí nemovité věci z majetku České republiky.

Ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO) tak vlastně "oprášilo" návrh exministra Miroslava Kalouska (TOP 09), který jej kvůli předčasnému pádu Nečasovy vlády nakonec nestihl prosadit. Současní úředníci se na tehdejší návrh odvolávají třeba při vyčíslování finančních dopadů.

Ministerstvo financí pod Kalouskovým vedením spočítalo, že pokud bude daň platit kupující, klesnou prodejní ceny nemovitostí o 3,8 procenta, a stát tak přijde o část výnosů, které například v roce 2014 dosáhly na 9,3 miliardy korun. Tuto ztrátu má ale podle ministerstva vykompenzovat "snížení nedoplatků a zlepšení podmínek jejich vymahatelnosti" u kupujících.

Daň z nabytí nemovitých věcí činí čtyři procenta z kupní ceny (případně úředně stanovené nabývací hodnoty). Při nákupu bytu za milion korun tak lidé na dani státu odvedou 40 tisíc korun. Sazba daně vzrostla v roce 2013 o jeden procentní bod z původních tří procent.

V roce 2014 pak byla další změnou zákona kromě jiného přejmenována na daň z nabytí nemovitosti z původní daně z převodu.

Zdraží nové byty?

Chystanou změnu kritizují například developeři, povede prý ke zdražení nových bytů.

"Jedná se o zcela nevhodný zásah do stávajících smluv a právního prostředí, které tu fungovalo mnoho let. V předkupních smlouvách u pozemků, které se mnohdy uzavírají i na mnoho let dopředu, se totiž uvádí konkrétní cena a předpokládá se, že daň z nabytí nemovitých věcí bude platit prodávající," uvedl generální ředitel Ekospolu Evžen Korec.

Nově podle něj hrozí, že kvůli změně plátce daně - a při zachování současného znění předkupních smluv - dojde k prodražení pozemků o čtyři procenta. "Toto zdražení budou muset developeři promítnout i v cenách nových bytů. Odhaduji, že to může způsobit nárůst cen nových bytů i v řádu desítek tisíc korun," řekl. 

Ministerstvo financí dále v návrhu, který schválila vláda, například omezuje osvobození prvního úplatného nabytí nových staveb a jednotek. Nově by se mělo vztahovat pouze na stavby a jednotky dokončené nebo užívané, tedy nikoliv na rozestavěné.

"Důvodem je obtížná spravovatelnost tohoto osvobození při stávajícím znění zákona. Rozestavěné stavby se již nezapisují do katastru nemovitostí a pro správce daně je velmi obtížné dohledat, zda se v daném případě opravdu jednalo o první nabytí nemovité věci," uvádí úřad v důvodové zprávě k návrhu.

Nový zákon má rovněž zjednodušit určení základu daně v případě směny nemovitých věcí. Novela také mění koncepci zdanění nabytí inženýrských sítí a od daně osvobozuje nabytí nemovitých věcí územními samosprávnými celky ve veřejném zájmu.

ODS: Zrušme to

Mnohem radikálnější změnu v této oblasti navrhla opoziční ODS - chtěla daň z nabytí nemovitosti zcela zrušit. Podle občanských demokratů je zbytečná a jen komplikuje život mladým rodinám, které si chtějí pořídit bydlení.

"Jedná se o dvojí zdanění. Byt si totiž kupujeme z již zdaněných peněz. Stát tak vysaje peníze lidí hned dvakrát. To je nepřijatelné," řekl předseda ODS Petr Fiala.

Poslanci ale návrh zamítli hned v prvním čtení na konci září. Podle vládní koalice by se totiž - při zrušení daně z nabytí - kromě jiného propadly příjmy státního rozpočtu a muselo by se to řešit zvýšením jiných daní.

"Výnos daně z nabytí nemovitých věcí je stabilním příjmem veřejných rozpočtů, přičemž tato daň je transparentní, snadno prokazatelná, její správa a kontrola jsou poměrně snadné a lze u ní předpokládat malý rozsah daňových úniků," uvedla vláda.