Velké černé skříně zabírají asi polovinu rozlehlé bílé místnosti. Vzduch je tu řidší než na Sněžce a skříně jemně hučí. "Ta menší je Anselm a tenhle velký je Salomon," představuje ředitel Martin Palkovič oba superpočítače v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě. Ve skříních běží výpočty na nové léky, simulují se tu crash testy nebo modeluje zemská kůra.

Zatímco Anselm funguje už od roku 2013, Salomon s dvacetinásobným výkonem začal počítat až letos v září po osmi letech příprav. Celý projekt superpočítačového centra zatím vyšel na dvě miliardy korun a jeho provoz stojí ročně 100 milionů. Vědci mají oba přístroje k dispozici zadarmo skrze grantové žádosti.

Mezi první úkoly Salomona, jehož výkon odpovídá 80 tisícům notebooků, patří například ověření vlivu ultrazvukových vln na likvidaci nádorů pro vědce z VUT. Tým z matematicko-fyzikální fakulty UK tu zase modeluje 3D seismickou tomografii zemské kůry Česka.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Anselm je průměrně obsazený ze 75 procent své kapacity, na možnosti Salomonu si budou vědci ještě nějaký čas zvykat, ale po pár měsících se podle mého usadí na podobném čísle," odhaduje Palkovič.

Možnost pronajmout si výpočetní čas pro svůj vlastní vývoj tu mají i firmy. Jelikož ale projekt z většiny zaplatily evropské fondy, je komerční využití omezené na 20 procent kapacity superpočítačů. "Anselm je nyní komerčně využíván přibližně z desetiny včetně projektů aplikovaného výzkumu," říká Palkovič.

Podle Palkoviče ale ze strany firem zatím není takový zájem, že by je musel odmítat. Velké firmy typu Tieto nebo Siemens, které v Česku mají vývoj, si vystačí s vlastními počítači. "Jen v případě, že bychom pracovali na zadání, jež by nešlo v rozumném čase vypočítat na našem vybavení, tak bychom o této službě uvažovali," říká Vladimír Kulla, ředitel českého vývojového a prototypového centra Siemens.

Velké nadnárodní firmy se ale rády zapojují do společných projektů s vědci, které jsou podpořené dotacemi. "Příkladem můžou být národní projekty Technologické agentury ČR nebo projekty evropského programu Horizont 2020," říká Palkovič.

Menším firmám podle ředitele připadá cesta k využití superpočítače příliš složitá. Jednou z výjimek je výrobce žebříků Alve z Veřovic u Nového Jičína, který si v IT4Innovations nechal zanalyzovat jeden ze svých hliníkových žebříků a navrhnout vylepšení.

"Výpočty ale ukázaly, že náš model je v podstatě ideální a nelze ho nijak vylepšit. Jediným přínosem pro nás tak bylo ujištění, že to děláme dobře," sděluje Jana Mervaldová, jednatelka firmy s obratem přes 300 milionů a stovkou zaměstnanců. Pro méně odvážné firmy nyní centrum chystá bezplatné semináře a poradenství zdarma. 

Hlavními zákazníky vedle vědců jsou tedy některé zahraniční a velké domácí firmy. Portál Seznam.cz si vzal superpočítač na pomoc při tvorbě 3D map. Firma Avast vyvíjející antivir si zde letos v říjnu pronajala výpočetní čas pro své týdenní školení. "Byli jsme velmi spokojeni. Pokud bychom v budoucnu vyvíjeli nová výpočetně náročná řešení, znovu bychom uvážili spolupráci s IT4Innovations," říká za Avast vývojář Martin Vejmelka.

Martin Palkovič naznačuje, že hlavním omezením v komerčním výzkumu není to dvacetiprocentní od Evropské unie, ale spíše administrativní od státu. "Ulehčilo by nám, kdyby stát zlepšil podporu smluvního výzkumu. Když máte informovat ministerstvo a vyplnit deset dotazníků, aby k vám vůbec firma přišla, tak je to problém," popisuje Palkovič.

Superpočítač se po čtyřech letech kompletně vymění

I administrativa kolem samotného vybudování superpočítače je zdlouhavá, a tak už dnes Palkovič plánuje modernizaci obou přístrojů. "Chceme je obměňovat pravidelně. Za dva roky upgradujeme ten malý a za nějaké čtyři roky ten velký," plánuje Palkovič.

Výměna malého počítače Anselm vyjde asi na 100 milionů korun, za náhradu Salomona zaplatí IT4Innovations trojnásobek. Prostředky chtějí čerpat opět hlavně z fondů EU. "Posouvání hranic je důležité. Výkon superpočítačů táhne výzkum vzhůru a výzkum zase naopak nutí k rozvoji superpočítače," popisuje ředitel reciproční vztah.

Centrum IT4Innovations nemá být jen platformou pro vědecké pokroky, ale podle představitelů Ostravy i kraje také lákadlem pro investory.

"Již se ukázalo, že významní investoři na existenci podobných projektů reagují velice kladně. Informují nás o tom na jednáních, která s nimi vedeme na několika úrovních," říká ostravský primátor Tomáš Macura. I moravskoslezský hejtman Miroslav Novák při setkání s investory centrum IT4Innovations zmiňuje. "V současnosti o příchodu do kraje jednáme s 10 firmami z různých oborů, jedna z toho je česká. Dohromady by vytvořily 2000 až 2500 pracovních míst," říká. S tím, že by se mu podařilo domluvit se všemi, ale zdaleka nepočítá.