Jednání o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy podle německého vicekancléře a ministra hospodářství Sigmara Gabriela "v podstatě zkrachovala". Vicekancléř a předseda Sociálnědemokratické strany Gabriel to řekl v rozhovoru pro německou televizi ZDF. Dodal, že během 14 kol rozhovorů se zástupci Evropské unie a Spojených států nedohodli na žádné z 27 projednávaných kapitol.
Plánovaná dohoda o volném obchodu mezi EU a Spojenými státy by měla odstranit zbývající celní překážky a v mnoha odvětvích sjednotit normy a pravidla, což by mělo zlevnit a zjednodušit vzájemný obchod.
I přesto, že formálně není ještě žádná kapitola uzavřená, neformálně už je podle analytiků a zdrojů z Evropské komise několik kapitol téměř dojednáno. Ve vyjednávání obchodních dohod ale platí, že dokud není dojednáno vše, není dojednáno nic.
Za Evropskou unii vyjednává dohody o volném obchodu na základě mandátu schváleného všemi členskými státy Evropská komise. A ta podle mluvčího Margaritise Schinase "vstoupila do klíčové části vyjednávání".
Schinas také uvedl, že se předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na Evropské radě v červnu znovu zeptal všech evropských lídrů, jestli má komise ve vyjednáváních dohody pokračovat, a jeden po druhém mu řekli, že ano.
Veřejně ji několikrát podpořila i německá kancléřka Angela Merkelová.
Problémem dohody je ale nejspíše její velmi ambiciózní harmonogram. Jednání obě strany zahájily v roce 2013 a uzavřít dohodu se mělo podařit ideálně do konce prezidentského období amerického prezidenta Baracka Obamy.
Podle analytiků však tato dohoda potřebuje daleko více času. Obě ekonomiky jsou velmi rozvinuté a vyjednávání je složité. Odbourání celních bariér představuje tu nejjednodušší část.
"Když jsem o té smlouvě slyšel poprvé, říkal jsem si, že ji nepotřebujeme, protože už teď je obchod mezi oběma celky hodně liberalizovaný. Pak jsem ji ale prošel detailněji a zjistil jsem, že daleko důležitější na ní je strategický rozměr. To, že chce sjednotit standardy v mnoha oblastech. EU a USA by díky ní mohly být tou silou, která bude standardy určovat. A to je velmi důležité v době, kdy se chce této role zhostit Čína," sdělil HN zdroj z Evropské komise, který se účastnil vyjednávání několika evropských smluv.
Už teď je však podle lidí blízkých jednání jasné, že se Evropa a USA v některých oblastech na sjednocení norem neshodnou. Například v kosmetickém průmyslu nebo u geneticky modifikovaných rostlin.
"V případě, že se na některých věcech neshodneme, ze smlouvy je vyloučíme. Rozhodně nedopustíme žádné snižování evropských standardů," řekla loni v rozhovoru pro HN eurokomisařka pro obchod, která má vyjednávání na starosti, Cecilia Malmströmová.
Dohoda se Spojenými státy je ale přesto v oparu mnoha mýtů. A není mezi evropskou veřejností příliš oblíbená. Při Obamově návštěvě v Německu na konci dubna se sešlo na demonstraci proti TTIP v severoněmeckém Hannoveru přes 35 tisíc lidí.
"Je až neuvěřitelné, kolik mýtů existuje. Je to obchodní dohoda, která má usnadnit obchodování. Člověk by se měl sám sebe zeptat, proč by se 28 zemí jednomyslně dohodlo smlouvu vyjednávat, pokud by měla zničit zdraví, demokracii, sociální jistoty a vůbec životní standard Evropanů. Když víme, že na konci bude muset dohodu schválit Evropský parlament a nejspíše i parlamenty všech členských zemí," uvedla Malmströmová.
TTIP má prospět i Česku
TTIP může Česku přinést zvýšení HDP i mezd. Tvrdí to nezávislá studie, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo zahraničních věcí.
Nejoptimističtější scénář počítá s úplným odstraněním cel a dvacetiprocentním snížením nákladů díky odstranění netarifních překážek.
Právě harmonizace standardů nebo vstup evropských firem na americký trh veřejných zakázek by měly představovat hlavní ekonomický potenciál TTIP. Dopad těchto opatření však nelze podle autorů analýzy jednoduše vyčíslit. Autoři také upozorňují na to, že vzhledem ke stále probíhajícím jednáním jsou pokusy o vyhodnocení dopadu dohody na Česko "do značné míry předběžné".
Podle závěrů studie by ale české firmy neměly čelit velkému tlaku amerických vývozců. "Američané nejsou tolik silní v tradičních průmyslových sektorech, které jsou naší doménou. Oni jsou lepší v IT sektorech, ve službách a my v automobilovém průmyslu a podobně," uvedl spoluautor analýzy Vilém Semerák z CERGE-EI.
Pozitivní dopad by mohla mít dohoda také na platy v Česku. Studie počítá v optimistickém scénáři se zvýšením blahobytu domácností o 900 milionů dolarů a nárůstem reálné mzdy pro zaměstnance opět téměř o jedno procento.
