Zuno Bank v České republice a na Slovensku končí. Mateřská Raiffeisen Bank International Group (RBI) se rozhodla postupně ukončit její činnost, informovala dnes banka.
Zuno Bank převede své bankovní aktivity na českou Raiffeisenbank, respektive slovenskou Tatra banku. Mělo by se tak stát nejpozději do konce prvního pololetí roku 2017.
Pro téměř 266 000 klientů Zuno se nyní nic nemění. "Klienti nemusejí v tento okamžik podnikat žádné kroky. I nadále jim budeme poskytovat potřebný servis. Od 21. října letošního roku však již nebudeme nabízet služby novým klientům. O dalších krocích budeme všechny naše klienty informovat s dostatečným předstihem," uvedl generální ředitel Zuno Oyvind Oanes.
RBI uvedla, že chce tímto krokem zjednodušit strukturu skupiny a odstranit duplicitní aktivity na trzích, kde působí.
Účet téměř bez poplatků
Zuno nabízela bezplatné vedení běžného účtu bez dalších podmínek, pouze každý výběr z tuzemského bankomatu přišel na 28 korun (v zahraničí 80 korun) a zahraniční SEPA platba na 180 korun. Kdo si místo toho připlatil 68 korun jako měsíční paušál nebo zaplatil kartou od Zuno alespoň 3000 korun měsíčně, získal variantu Účet Plus obsahující všechny základní služby včetně výběrů z bankomatů (od částky 1000 korun), pojištění k platební kartě a zahraniční SEPA platby.
Oproti tomu Raiffeisenbank zatím nabízí "účet zdarma" jen pro klienty, kterým přijde na účet alespoň 15 tisíc korun měsíčně a současně provedou alespoň tři odchozí transakce.
O konkrétních podmínkách pro klienty, kteří by ze Zuno přestoupili do Raiffeisenbank, zatím není rozhodnuto. "Z hlediska účtů v Zuno se v tuto chvíli nic nemění, peníze uložené v bance jsou v bezpečí a jsou i nadále chráněny podle bankovního zákona. Služby pokračují zatím beze změn. O všech dalších krocích budeme informovat v dostatečném předstihu," říká mluvčí Zuno Vladimír Michna.
"Momentálně není třeba provádět žádné aktivity. Zuno bude nadále poskytovat servis k produktům v potřebném rozsahu. Stejně tak karty zůstávají stále aktivní a lze je používat bez omezení," dodává mluvčí s tím, že o konkrétním dalším postupu se ještě jedná v rámci skupiny RBI a také s regulačními orgány.
Konec po pěti letech
Zuno Bank vstoupila na český trh v polovině roku 2011, od roku 2010 působila na Slovensku, k původně avizovanému vstupu na další trhy už nakonec nedošlo.
V Česku a na Slovensku měla ke konci srpna celkem 266 tisíc klientů, ke konci loňského roku to bylo 280 tisíc. Celkové vklady dosáhly 22 miliard korun, na úvěrech banka půjčila 2,3 miliardy korun. Počet zaměstnanců se pohyboval okolo 200.
Česká pobočka Zuno loni meziročně snížila ztrátu o 30 procent na 151 milionů korun.
Banka neměla klasické pobočky (zpočátku provozovala jednu na pražském Václavském náměstí a u svého sídla na Pankráci), zaměřovala se jen na internetové bankovnictví. Na začátku letošního roku otevřela kontaktní místa ve spolupráci se společností Chytrý Honza v pěti krajských městech.
Prodej mimo skupinu se nepodařil
Ve stejném období vstoupili na český trh i další, nyní úspěšnější nováčci - Air Bank ze skupiny PPF, Equa Bank (původně Banco Popolare) a Fio banka (původně družstevní záložna). Jako první nízkonákladová banka vstoupila do Česka už v listopadu 2007 polská mBank.
Mateřská RBI se snažilo prodat Zuno přinejmenším od začátku roku 2015. Loni v září informovala lucemburská skupina ABH Holdings, že podepsala smlouvu o koupi Zuno, letos v březnu však do toho odstoupila. Důvod prý nesouvisel s bankou Zuno.
ABH Holdings je mateřským konsorciem pro Alfa Banking Group, kterou ovládají miliardáři Michail Fridman a German Chan. Fridman patří k nejbohatším ruským oligarchům.
Raiffeisen Bank International stále jedná o možnosti prodeje platformy, na které Zuno Bank funguje.
Daňový trik zvyšoval zisk ze spoření
Zuno Bank zaujala při vstupu na trh daňovým trikem, který zvyšoval čistý zisk z úročení na spořicím účtu.
Využila toho, že banky musely podle zákona strhnout 15% daň z úroků vždy při jejich připsání, a začala jako první na českém trhu připisovat úroky nikoliv měsíčně nebo čtvrtletně jako konkurenti, ale denně.
Jestliže měl někdo na spořicím účtu méně než 127 500 korun, činí denní úrok maximálně 6,99 korun. Podle tehdejších daňových předpisů předpisů se přitom základ daně zaokrouhluje směrem dolů, tedy na maximálně šest korun.
Stejně tak se může zaokrouhlit samotná 15% daň, kterou mají banky z tohoto základu strhnout. A protože v uvedeném případě činí maximálně 90 haléřů, po zaokrouhlení dolů je nulová.
Limit 127 500 korun si navíc lidé mohli v praxi zvýšit až na desetinásobek - tolik účtů si totiž mohli u Zuno založit.
Tuto možnost danění úroků zrušila novela zákona od roku 2013.
