České start-upy nabízí hlavně softwarová řešení. Rozvoj ekonomiky příliš nepodpoří, tvrdí studie

České start-upy málokdy vyvíjejí produkty v klíčových technologiích, na nichž by v budoucnu mohl být postaven rozvoj české ekonomiky. Místo toho většina nabízí inovativní softwarová řešení. Možná i proto za hlavní výzvu označili jejich majitelé vstup na zahraniční trhy, kde jejich produkty naráží na konkurenci stovek obdobných produktů, zjistila studie Aspen Institute Prague.

"Start-upy zakládají především muži vysokoškoláci s diplomem z humanitních i technických škol. Jejich podnikatelské záměry ale spojuje jedno, mnohem častěji než inovativní řešení z klíčových technologií (nanotechnologií, pokročilých materiálů či výrobních technologií) nabízí nové softwarové produkty," uvedla spoluautorka studie a zástupkyně ředitele institutu Maria Staszkiewiczová.

Nejpopulárnější odvětví mezi začínajícími firmami s potenciálem rychlého růstu jsou SaaS (model nasazení softwaru, kdy dochází k hostování aplikace provozovatelem služby) s 28 procenty, webové (21 procent) a mobilní softwarové služby (17 procent). Překvapením bylo, že hodně z nich nabízí vzdělávací služby nebo působí v rámci sociálního podnikání.

Více než polovina zakladatelů a šéfů jsou třicátníci, hodně z nich má zkušenosti z korporátního prostředí nebo z dřívějších podnikatelských aktivit. Většina zkoumaných start-upů (téměř 80 procent) se nachází v raných vývojových fázích, během kterých své podnikání financuje vlastním kapitálem (78 procent). Závislost na něm chtějí v nejbližším půlroce zmírnit především spojením se strategickým byznysovým investorem nebo takzvaným andělským investorem.

Veřejnou podporu využilo jen devět procent začínajících podnikatelů. "Kvůli přílišné administrativě, rigidním podmínkám jejího použití a nečekaným zvratům v prvních vývojových fázích, které nelze zohlednit při psaní žádosti o podporu, není většina českých start-upů nakloněna se o veřejné peníze ucházet," dodala Staszkiewiczová.

Přístup k veřejné finanční podpoře má zjednoduší vznik Národního investičního fondu, který by měl ke konci roku 2017 začít nabízet investice rizikového kapitálu a poté také podporu komercializace výzkumu a vývoje. "Domácí nápady bohužel často brzdí zbytečné komplikace v podobě administrativních bariér, překážek ve vstupu na zahraniční trhy, nedostatků v elektronizaci veřejné správy či poradenských služeb," uvedl státní koordinátor digitální agendy v ČR Tomáš Prouza.

Česko je primárním trhem pro více než třetinu start-upů a globální expanzi označilo jako problematickou více než 40 procent respondentů. Jednu z prvních možností, jak získat zkušenosti na zahraničních trzích, nabízí od roku 2011 agentura CzechInvest. "Do USA, Izraele, Singapuru či Švýcarska vycestovalo díky projektu CzechAccelerator 39 start-upů, jejichž tržby díky tomu narostly o 260 procent. Vedle pobytů v zahraničních inkubátorech připravujeme poradenství, mentoring a organizujeme setkání s možnými investory a partnery," doplnil generální ředitel CzechInvestu Karel Kučera.