Investiční fondy, které aktivně neobchodují na burze, možná brzy přijdou o daňové zvýhodnění. Nyní může téměř jakákoliv akciová společnost založit takzvaný fond pro kvalifikované investory a výrazně tak ušetřit na dani z příjmu. Místo obvyklých 19 procent platí jen pět. Fond nemusí být vůbec aktivní, stačí, když je zapsán na burze.

Poslanci ve středu podpořili návrh na změnu zákona o dani z příjmů, která má tuto praxi změnit. Stojí za ním senátor Libor Michálek (za piráty), který požaduje, aby se nižší daň týkala jen investičních fondů, které opravdu aktivně investují. Novelu nyní projedná rozpočtový výbor sněmovny. Již dříve získal Michálkův návrh podporu na vládě.

Investiční fondy zakládají především developerské společnosti, které do nich vkládají své nemovitosti. "Jedná se o klasický případ zvýhodnění velkých investičních firem," řekl poslancům Michálek. Ten už dříve nástroj přirovnal ke korunovým dluhopisům. Dluhopisy v nominální hodnotě jedné koruny nepodléhaly dani, proto je podnikatelé využívali, aby ze svých firem dostali nezdaněné peníze.

Lidé, kteří mají zájem o investování, běžně koupí podíl ve fondu, který pak s jejich penězi dále obchoduje. U fondu pro kvalifikované investory je minimální vklad milion korun. Především developerské společnosti nebo obchodní řetězce ale zakládají fondy, které své akcie nikomu nenabízejí. Často jsou v držení jen jedné osoby.

Fondy kvalifikovaných investorů lákají firmy hlavně kvůli volnosti ve výběru, do čeho investovat. Kromě nemovitostí mohou investoři peníze vložit například i do uměleckých děl či archivního vína. Navíc stačí investovat jen do jednoho či dvou projektů. U běžných fondů jsou požadavky na diverzifikaci portfolia výrazně přísnější.

Snížená pětiprocentní daň pro investiční fondy byla zavedena v roce 2015. Jejím cílem bylo rozproudit obchodování na pražské burze. To se však stále nedaří. Objem obchodů na jejím akciovém trhu loni meziročně klesl téměř o 30 miliard na 138,8 miliardy korun. O tom, že své akcie z pražské burzy stáhne, nyní uvažuje i sázková společnost Fortuna.

"Investiční fondy včetně fondů kvalifikovaných investorů měly být opravdu fondy za účelem investování na kapitálovém trhu, a ne aby si tam někdo zaparkoval budovy a snižoval si daň z běžného podnikání," uvedla dříve pro HN daňová poradkyně Simona Hornochová, která působila i jako náměstkyně na ministerstvu financí.

Praxe, kdy se akciové firmy přeměňují na investiční fondy, aby snížily svou daňovou zátěž, není ještě příliš rozšířená. Loni v říjnu bylo u České národní banky registrováno přes 400 investičních fondů, aktivní na finančním trhu není zhruba desetina z nich. Podle Michálka představuje roční únik na dani z příjmů několik stovek milionů korun. Podle něj však hrozí, že nástroj bude brzy používat stále více firem. V takovém případě by pak stát tratil miliardy korun ročně.

Fond pro kvalifikované investory má třeba polostátní podnik ČEZ, který do něj vložil své obnovitelné zdroje energie. Svůj fond má také developerská společnost Central Group. Jediným akcionářem tohoto uzavřeného fondu je Central Group a další její dceřiné společnosti. Za loňský rok fond vykázal zisk přes 280 milionů korun, ze kterého na dani z příjmů odvedl jen 14 milionů. To je o 25 milionů méně, než kdyby Central Group zisk danila jako běžná právnická osoba.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist