Myslí si, že jsou líní, do praxe ale nastupují hodně brzy. Na pracovní trh míří generace Z

Generace Z, tedy skupina lidí narozených od poloviny 90. let, je nejmladší věkovou kategorií, s níž se současní zaměstnavatelé na trhu práce potýkají. Zároveň se jedná o první generaci, která vyrůstala v prostředí nových technologií, zejména internetu a sociálních médií. Na postoje zástupců české generace Z ve věku 16 až 22 let a jejich rozdíly oproti generaci mileniálů se ve své nedávné studii zaměřila česká agentura pro výzkum trhu Ipsos. Průzkumu, který proběhl v říjnu loňského roku, se zúčastnilo 5100 respondentů.

Příliš rychlý svět

Jak vyplývá z výzkumu, za hlavní rys nové generace považují dotazovaní svou technologickou zdatnost. "Generaci Z najdete s notebookem při práci v křesle v knihovně nebo debatovat s kolegy nad marketingovou kampaní v relax zóně," popisuje svá pozorování Petra Vahalová, HR manažerka Avastu, kde více než 20 % zaměstnanců tvoří lidé narození po roce 1989. "Mladí kolegové vyžadují a očekávají možnost získat informace rychle a efektivně, pracovat s nimi ke svému prospěchu a rozvíjet se," vyzdvihuje další rys "zetek" Martina Schiestlová, ředitelka HR v Deloittu. Odvrácenou stranou mediální a internetové gramotnosti mladých lidí je pocit, že se svět vyvíjí až příliš rychle, o čemž se zmínilo 81 % dotazovaných. Zhruba dvě třetiny respondentů si tak přeje zvolnit běh svého života.

Dalším charakterovým rysem generace je podle samotných zetek lenost – jako lenoši se cítí 51 % dotazovaných. Praxe ovšem často svědčí o opaku. "Je oproti minulosti běžnější, že začínají pracovat ve svém oboru již v rámci studia vysoké školy, a profesní kariéru tedy začínají budovat poměrně brzy," všímá si PR manažerka Zootu Andrea Burgerová.

Směřujeme k environmentální katastrofě

Přestože dosažení úspěšné kariéry není pro generaci Z tím nejdůležitějším, 64 % dotazovaných pociťuje velký tlak stát se úspěšným a vydělat peníze. Z průzkumu vyplývá, že pro 89 % mladých lidí je naopak podstatnější nalezení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. "Často pracují na zkrácený úvazek, případně oceňují flexibilní pracovní dobu, která jim umožňuje větší svobodu a čas na další aktivity," dělí se o svou zkušenost Burgerová. "Tolik zmiňovanou rovnováhu pracovního a osobního života v tom klasickém pojetí neřeší. Řeší flexibilitu. Mají 'jeden' čas a ten chtějí využívat, jak potřebují," potvrzuje ředitelka HR v Deloittu.

Jak ovšem nasvědčuje statistika, oproti mileniálům jsou tito lidé mnohem méně orientovaní na kariéru – jako zaměření na práci se označilo pouze 14 % všech dotazovaných a jako ambiciózní se popisuje zhruba třetina respondentů průzkumu. "Mnohdy však mají přehnané představy o kariérním růstu, neuvědomují si totiž, že jejich stabilní přínos nelze zhodnotit pouze po půl roce," popisuje úskalí práce s novou generací manažerka Adecco ČR Linda Picková. "Chtějí se v kariéře posouvat mnohem rychleji, než tomu bylo dříve. Často očekávají, že se stanou manažery do dvou let," dokládá stejnou zkušenost manažerka komunikace Nestlé Andrea Brožová.

Za zmínku stojí i vysoká ekologická uvědomělost dorůstající generace. Podle 84 % respondentů nevěnují firmy dostatek pozornosti životnímu prostředí, a 81 % si dokonce myslí, že pokud rychle nezměníme naše chování, směřujeme k environmentální katastrofě.