Za socialismu po práci vytvářeli první antiviry, dnes jsou miliardáři. Avast uspěl i díky tomu, že ho na začátku konkurenti podcenili

Pražská antivirová firma Avast po čase opět plní stránky světového tisku. Tentokrát ale ne kvůli odhalení některého z kybernetických útoků, ale proto, že oznámila svůj květnový vstup na londýnskou burzu. Tam by ji mohli investoři ohodnotit až na čtyři miliardy dolarů.

Pro společnost jde o klíčový mezník, který by měl ještě dále posílit její celosvětový význam. Počátky antivirového byznysu z Česka, z něhož se během třiceti let stal globální lídr svého oboru s 435 miliony uživateli, přitom byly skromné.

Kořeny Avastu sahají do roku 1988 a pojí se se jmény absolventa pražské Matematicko-fyzikální fakulty UK (matfyz) Eduarda Kučery a Pavla Baudiše, který vystudoval obor IT na Vysoké škole chemicko-technologické. Oba tehdy pracovali v socialistickém Výzkumném ústavu matematických strojů. V čase po práci přitom vytvářeli software schopný bránit virovým útokům, jež tehdejší počítače začínaly napadat. Dva roky po sametové revoluci pak svou práci přetavili v byznys, když založili antivirovou společnost Alwil Software. "Firmu jsme zakládali s tím, že by nám to mohlo dva tři roky vydržet a nemuseli bychom mít šéfa," vzpomínal později Kučera.

Společnost se na českém trhu rychle etablovala, protože jí zatím chyběli silní globální konkurenti. Svůj antivirus jménem avast! tehdy nabízela hlavně firemním klientům, kteří už vlastnili tehdy málo rozšířené počítače. Když se ale státem vlastněné podniky začaly privatizovat, kupovaly je často zahraniční firmy, které se spoléhaly spíše na antivirové dodavatele z ciziny.

Avast v květnu vstoupí na londýnskou burzu. Ta může antivirovou firmu z Česka ohodnotit až na čtyři miliardy dolarů

12. 4. 2018 ▪ 3 min. čtení

Tehdejší Alwil ale vsadil na globální expanzi i na fakt, že se počet virových hrozeb s rozšířením počítačů několikanásobně zvýšil. Firma proto pro každý nový trh připravila vlastní jazykovou mutaci a začala se rozrůstat. "Rozvoji českých antivirů ale pomohlo také to, že si jich tehdy v Americe nikdo příliš nevšímal. Zdejší trh byl navíc pro konkurenty jako Symantec příliš malý, takže ho spíše ignorovali," řekl v předloňském rozhovoru pro HN současný šéf Avastu Vincent Steckler.

Česká společnost se navíc v roce 2001 nebála pustit do dvou klíčových změn, které předznamenaly její globální úspěch. Ve zmíněném roce se Alwil podle svého antivirového produktu přejmenoval na Avast, a přišel navíc s novým byznysovým modelem zvaným freemium.

Uživatelé mohli antivirové zabezpečení nově používat zdarma. Avast je ale začal vyzývat, aby si od něj kupovali placenou verzi jeho antiviru, která je dokázala ochránit lépe. Většina konkurentů tehdy nabízela jen placené antiviry. Neplacený software od Avastu ale firmě umožnil, aby se rozšířila do všech regionů světa, čemuž navíc napomohlo i globální rozšíření internetu. Pak firmě stačilo, aby jednotky procent uživatelů začaly za její služby platit.

Díky tomu se Avast už začátkem tohoto století probojoval mezi největší antivirové firmy světa a v roce 2012 se rozhodl svůj byznys posílit vstupem na newyorskou burzu Nasdaq. Tehdejší situace ovšem úpisům akcií technologických firem na burzách nepřála, a tak z plánu nakonec sešlo.

I tak ale pražská firma nadále zvětšovala svůj byznys, ve kterém se mimo jiné přetahovala se svým letitým konkurentem podobné velikosti, brněnským AVG. Souboj Prahy a Brna nakonec vyvrcholil v roce 2016, kdy Avast AVG koupil za 1,3 miliardy dolarů (tehdy 32 miliard korun).

Spojení firem bylo pro někdejší konkurenty přirozené. AVG bylo silnější v anglicky mluvících zemích, Avast zase v "neanglickém" zbytku světa. Akvizice tak pozici obou partnerů posílila. "Řekli jsme si, že nás čeká mnohem lepší budoucnost, pokud se spojíme. Je lepší, když jste větší, to vám tolik nehrozí, že vás vytlačí všichni ti velcí hoši od konkurence," říkal tehdy šéf Avastu Steckler.

Už tehdy se mluvilo o tom, že si chce pražská společnost obřím nákupem zajistit silnější pozici před vyjednáváním o vstupu na burzu. Tehdy to ale představitelé firmy odmítali. Potřebovali čas, aby spojený podnik konsolidovali, což se neobešlo ani bez vyhazovu stovek původních zaměstnanců.

Nyní se ale zdá, že nastal správný čas pro to, aby se Avast na burzu konečně vydal. Pomůže mu to hned v několika směrech. Firma si díky novým penězům od investorů odmázne dluhy, které kvůli koupi AVG má. Navíc získá kapitál, který ji posílí proti sílící konkurenci, jež přichází především z Číny. A v neposlední řadě se ze vstupu na burzu mohou radovat i její akcionáři, mezi něž se stále řadí Kučera s Baudišem, kteří si díky tomu přijdou na více peněz.

Každý ze zakladatelů ve firmě v současnosti drží 23procentní podíl a časopis Forbes je už nyní řadí mezi deset nejbohatších Čechů, kteří jsou navíc dolarovými miliardáři. Po vstupu Avastu na burzu nejspíš budou Kučera s Baudišem v žebříčku českých miliardářů stoupat na přednější místa.