Pražská plynárenská lidem umožní investice do elektráren, první projekt chce spustit ještě letos

Po dvou výsledkově rekordních letech se chce letos společnost Pražská plynárenská zaměřit na nové, technologické projekty. Jedním z nich je vytvoření nové platformy, pomocí které by mohli i obyčejní lidé investovat do energetických projektů.

„Chceme lidem umožnit, aby se účastnili zelených projektů či projektů na plyn v Praze i mimo ni,“ říká v rozhovoru pro HN předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček. Typově se podle něj může jednat o kogenerační jednotky – tedy zdroje na plyn, které pro firmy či obytný dům vyrábí elektřinu a teplo zároveň.

„První takový projekt bychom měli zvládnout ještě letos, je to kogenerační jednotka na jihu Čech. Investice bude v řádu desítek milionů korun. Klidně ji můžou lidi zafinancovat až z 90 procent, uvidíme,“ říká Janeček.

K tomu navíc přibude ještě jedna novinka. V první fázi budou moci zájemci na projekty přispívat v korunách, ve druhé vlně by ale měly být možné platby i v kryptoměnách, jako je například bitcoin. Ten chtějí v Pražské plynárenské přijímat od zákazníků ale i v platbách za elektřinu a plyn. Platební brána by měla začít fungovat už letos v červnu.

„Ta pro nás platbu v bitcoinech automaticky převede do normální měny, takže nebudeme spekulovat na vývoj kryptoměn. Ale pokud chce někdo platit alternativním způsobem, chceme mu to umožnit,“ říká Janeček s tím, že se takto chce firma více přiblížit mladým zákazníkům, aby ji nevnímali jako „starý nefunkční moloch“.

Svým přijímáním kryptoměn se Pražská plynárenská přidává po bok například softwarového giganta Microsoft nebo největšího tuzemského e-shopu Alza.cz.

Rekordní rok

Novinky přicházejí krátce poté, co firma opět ohlásila rekordní výsledky. Čistý zisk firmy vzrostl o zhruba 30 milionů na 1,19 miliardy korun, tržby pak dokonce o 200 milionů na téměř 12 miliard korun.

„V první řadě nám loni pomohla tuhá zima. Loňský rok byl na svém počátku extrémně chladný a vyšší spotřeba i vyšší množství přepraveného plynu nám hodně pomohlo,“ říká důvody ke spokojenosti šéf Pražské plynárenské.

I když se letošní zima z pohledu zákazníka zdála podobně dlouhá, spotřeba prý taková nebyla. A nebudou tedy tak vysoké ani faktury za plyn. „Je to spíše psychologický efekt. Ano, zima trvala opticky déle, ale nastoupila později. V lednu bylo i 13 či 14 stupňů. A jakmile jako plynárník přijdete o chladný leden, tak už to za celý rok nedoženete,“ říká Janeček.

Predikce na letošní rok tak sice počítají s vyšším obratem i počtem zákazníků, celkově ale bude ziskovost nižší. Svou roli prý hrají i změny smluv stávajících zákazníků na kontrakty nové a výhodnější.

Hledání investic

I proto, že v rámci rostoucí konkurence klesají firmám marže, hledá Pražská plynárenská nová odbytiště. Zvažuje například nákupy – může se prý jednat o konkurenční firmu, nové zdroje či stanice na stlačený plyn (CNG). Právě na užití plynu v dopravě firma hodně sází, v současné době jedná o koupi hned několika projektů.

„Jestli je v Praze něco karcinogenního, tak je to polétavý prach a to CNG řeší. Elektromobilita možná také jednou přijde, ale stlačený plyn už tady je a je to hotové řešení,“ říká Janeček.

I proto se snaží již čtvrtým rokem přesvědčit pražský dopravní podnik, aby v hlavním městě podobně jako v mnoha krajích začaly autobusy na stlačený plyn jezdit. Zatím neúspěšně. „Nabízíme jim, že jim vybudujeme stanici. Pomohlo by to hromadné dopravě. Ale zatím v Praze nejezdí ani jeden autobus na CNG. Je to poměrně unikát,“ říká.