Za lepším teď odcházejí i ředitelé. Na novém místě dostanou mnohdy i dvojnásobek, říká headhunter Bubeník

Tlak na růst mezd v Česku se nevyhýbá ani vysokým manažerským postům. Podle headhuntera a zakladatele poradenské společnosti Bubenik Partners Jana Bubeníka sem míří stále více zahraničních firem, které potřebují kvalitní manažery a jsou ochotné je dobře zaplatit. Pozadu ale nezůstávají ani české společnosti.

Bubeník, jehož společnost nedávno oslavila 15 let své existence, popisuje v rozhovoru pro HN některé aktuální souvislosti kolem takzvaného áčkového trhu práce.

Projevuje se přeplněný trh práce a s tím spojený tlak na růst mezd a platů a zároveň nedostatek zaměstnanců i v té nejvyšší sféře? U top manažerů, generálních ředitelů nebo členů představenstev firem?

Můžu potvrdit, že zvětšená poptávka a optimismus v ekonomice probublávají ekonomikou napříč. Od přidávání dělnických směn v automobilkách až po nejvyšší patra trhu práce.

Loni jsme měli asi polovinu zakázek, kdy se na nás obrátili naši klienti s tím, že jim z ředitelské pozice někdo odešel a oni potřebují najít náhradu. Ti, kteří odcházeli, odcházeli kvůli lepším odměnám jinde. Mnohdy byl ten růst platu a odměn s tím spojených až dvojnásobný. A bylo jasné, že novému kandidátovi na uvolněné místo v té původní firmě, bude muset oproti předešlému manažerovi firma taky přidat o 30 až 50 procent. 

Hrají v tomto trendu roli ještě jiné faktory než pouze to, že roste ekonomika a lidí je málo?

Další důvod je ten, že na trhu je spousta nových hráčů, kteří chtějí z růstu ekonomiky v zemi těžit. Ať už jde o pobočky zahraničních firem, které kladou na české pobočky větší důraz a chtějí tu mít čím dál kvalitnější lidi. Jde ale také o české majitele firem, protože je tu poměrně živá akviziční scéna. Řada zakladatelů firem z 90. let prodává své firmy a investují do jiných projektů, pro něž potřebují nové manažery.‎

Ty nové manažery je kde brát?

Není to snadné. Protože množina těch vysokých manažerů se vzděláním, zkušenostmi, jazykovým vybavením a kulturní vyspělostí není neomezená. Na jednu stranu sice v omezené míře funguje přeplácení, na tu druhou se firmy snaží si své vrcholové manažery takzvaně uzamykat. Značná část odměny manažerů bývá často nastavena na dlouhodobé bázi a přestupovat mnohdy není jednoduché. Liší se to ale hodně obor od oboru. V bankovnictví kvůli povinně odloženým bonusům v těchto dnech platí spíš opak. Zatímco dřív byl tlak na nižší základ a vysoké bonusy – ten poměr se dostal někde až k rozdělení 50 na 50 –, tak nyní se kvůli retenci zvyšuje fix.