Výsledky svého hospodaření za rok 2017 dosud nezveřejnilo téměř 90 procent společností. Termín pro zveřejnění finančních výkazů firem za loňský rok přitom uplyne zhruba za měsíc. Za rok 2016 účetní dokumenty do sbírky listin neuložilo 65 procent firem.
Ani jednou za posledních šest let informační povinnost nesplnilo 25 procent firem, tedy více než 124 tisíc subjektů, vyplývá ze statistik poradenské společnosti Bisnode.
Základní termín pro vložení finančních výkazů do sbírky listin bude 31. července 2018. Když tak firma neučiní, zpravidla to je bez postihu. Soudy tuto zákonnou povinnost podle Bisnode systematicky nevymáhají. Mohou ale firmu vyzvat k doplnění na základě požadavku třetí strany.
"Stát se doposud nezabýval efektivním a systematickým vynucováním povinnosti firem zakládat účetní dokumenty do sbírky listin, čehož podnikatelé v masivním měřítku využívali a dlouhodobě se plnění informační povinnosti záměrně vyhýbali," komentoval výsledky ředitel Bisnode Jiří Skopový.
To by ale podle něj mohl změnit vládní návrh novely zákona o obchodních korporacích. "Zřejmě v důsledku projednávané novely zákona o obchodních korporacích v posledních týdnech sledujeme masivní nárůst nově zveřejněných finančních výkazů ve sbírce listin, a to i za několik let zpětně. Za poslední čtyři měsíce podíl firem, které nezveřejnily finanční výkazy za rok 2016 klesl o 4,4 procentního bodu na 64,77 procenta. Situace je ale stále velmi tristní, protože vytváří nerovné podmínky pro podnikání a paradoxně škodí poctivým podnikatelům, kteří své zákonné povinnosti plní," dodal.
Nadační fond proti korupci dlouhodobě sleduje dodržování informační povinnosti, respektive upozorňuje na její nedodržování. "Podali jsme mnoho podnětů k soudům, které následně zjednaly nápravu. Vzhledem k tomu, že se toto týká často i společností, které čerpají prostředky ze státního rozpočtu, může docházet k 'odklánění' nemalých veřejných peněz. Proto je nezbytné, aby se firmy, které tuto povinnost nedodržují, respektive ji dodržují jen naoko, nemohly účastnit veřejných zakázek, a zabránilo se tak možnému korupčnímu jednání," upozornil ředitel fondu Karel Škácha.
Návrh novely také nově počítá s možností zrušit firmu bez likvidace, pokud nezaloží do sbírky listin účetní závěrky za dvě po sobě jdoucí účetní období a není-li zároveň možné jí doručit výzvu ke splnění povinnosti založit chybějící účetní závěrky do sbírky listin. Od tohoto kroku si stát slibuje, že se obchodní rejstřík očistí od "spících" firem, které nevykazují žádné podnikatelské aktivity, podotkl Škácha.
Podle interní metodiky Bisnode je v ČR 102 400 "spících" firem, což je zhruba pětina z celkového počtu registrovaných společností. Účetní závěrku za poslední dva roky 2016 a 2015 nepublikovalo téměř 233 tisíc společností, zatímco ani jednou v období 2011 až 2016 účetní dokumenty do sbírky listin nevložilo přes 124 tisíc firem.
Podíl firem, které v letech 2013 až 2017 nesplnily informační povinnost (v procentech):
2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | |
Akciová společnost | 91,28 | 51,06 | 45,22 | 41,48 | 37,08 |
Společnost s ručením omezeným | 89,70 | 65,60 | 61,00 | 58,02 | 55,44 |
Celkem | 89,79 | 64,77 | 60,06 | 57,00 | 54,26 |
Zdroj: Bisnode (data k 10. 6. 2018)
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist