Malí a střední investoři loni získali zvýhodněné evropské úvěry téměř za 30 miliard korun. Velké projekty však v Česku zcela chybí

V loňském roce využily české malé a střední firmy téměř 30 miliard korun zvýhodněných zdrojů od Evropské investiční banky (EIB) nebo jejího dceřiného Evropského investičního fondu (EIF). Oproti předchozímu roku se jedná o strmý nárůst téměř na dvojnásobek. Podniky díky těmto penězům většinou dosáhly u českých komerčních bank na úvěry, které by jinak nezískaly nebo by pro ně byly příliš drahé.

EIB loni v Česku poskytla úvěry či záruky ve výši 977 milionů eur. EIF podpořila získávání půjček částkou 191 milionů eur. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a EIB, kterou v pondělí představili jejich zástupci.

"Malé a střední firmy a živnostníci nemají dnes větší problémy získávat provozní úvěry, v bankovním sektoru je v těchto produktech na trhu přetlak. Ve financování investic je ale situace komplikovanější," říká předseda představenstva AMSP ČR Karel Havlíček. Podle něj menší firmy nemají dost majetku, kterým by se za úvěry na zajímavé investiční projekty zaručily.

Proto často potřebují pro získání peněz pomoc od EIB, která se v Evropě zaměřuje na podporu podniků v průmyslu, inovacích, službách a obchodě, nebo EIF, jenž je určen výhradně pro rizikovější investice malých a středních podniků. V Česku však loni k menším investorům směřovaly také téměř všechny prostředky EIB.

"V České republice jsou malé firmy zdaleka nejvíce dynamickým sektorem v tomto druhu financování. Mnohé z nich jsou navíc mladé a vysoce inovativní, ale bez evropských garancí by na žádné jiné úvěry nedosáhly," říká ekonom Zdeněk Čech ze Zastoupení Evropské komise v České republice.

Na levnější úvěr v tuzemsku díky evropským institucím dosáhla například elektrotechnická firma IMT Technologies & Solutions, která získala od Komerční banky půjčku 28 milionů korun. Roční úrok se firmě podařilo stlačit dolů o 0,3 procenta. Nižborská designová sklárna Rückl Crystal zase získala 23,7 milionu korun s úrokem nižším o 0,37 procenta. Z rizikovějších projektů získal výhodné financování například brněnský prodejce dětských bot Neobuto nebo producent kompostovatelných sáčků Frusack.

Velké projekty chybí

V rizikovém financování skrze EIF zaujala Česká republika v rámci EU osmé místo. Velké rizikovější projekty plynoucí zpravidla ze spolupráce veřejného a soukromého sektoru, jež má na starosti EIB, však v tuzemsku zcela chybí. Na menší i větší rizikové investice přitom Evropská komise Jeana-Clauda Junckera vyhradila v rámci takzvaného Junckerova balíčku (EFSI), zahájeného v roce 2015, desítky miliard eur. Celkově je tak Česko ve využívání těchto zdrojů financování až na 18. místě ze všech zemí EU.

"Velké investiční projekty se zárukou EFSI zatím opravdu v ČR chybí," říká ředitelka české pobočky EIB, Hana Nylander-Kaloudová. "Chybí nám vlajková loď, jako je například obchvat kolem Bratislavy. Doufám proto, že se situace brzy změní a že se budeme podílet například na financování dálnice mezi Příbramí a Pískem, kterou v současnosti připravuje ministerstvo dopravy," dodává.

Projekty, na nichž spolupracuje veřejný a soukromý sektor, tu sice jsou, většinou však podle ní k financování používají dotace, a k úvěrům se proto neuchylují. "Dalším důvodem je i roztříštěnost investičního prostředí v ČR a problémy spojené s novelou stavebního zákona, která měla přípravu investic zjednodušit, nebo se zákonem o veřejných zakázkách," říká Nylander-Kaloudová.

Vývoj objemu zdrojů EIB v ČR v letech 2015-2017 (v milionech eur)

Zdroj: EIB, 2018

Vývoj objemu zdrojů EIF v ČR v letech 2015-2017 (v milionech eur)

Zdroj: EIB, 2018