Kariérní úředníci i ekonom s vášní pro publicistiku. Kdo jsou členové rady ČNB a jaké jsou jejich názory na euro nebo úroky?

S příchodem ekonoma a publicisty Aleše Michla a mnohaletého úředníka České národní banky Tomáše Holuba do bankovní rady ČNB skončilo období, kdy v radě zasedali lidé dosazení Václavem Klausem.

Prezident Miloš Zeman radu během svého úřadování posílil o lidi, kteří s ním nijak výrazně nesouzní v jeho postojích proti umělému oslabování koruny a pro přijetí eura. Tomáš Holub je například duchovním otcem umělého oslabení české měny a k přijetí společné evropské měny se "Zemanovi" nominandi obecně vzato staví spíše vlažně (snad s výjimkou Oldřicha Dědka, někdejšího národního koordinátora pro zavedení eura).

Rozhodování bankovní rady především v oblasti úrokových sazeb nebo regulace hypoték má přímý vliv na životy lidí v Česku. Jak úroky, tak podmínky pro získání půjček na bydlení se v posledních dvou letech poměrně výrazně mění. ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí ceny úvěrů pro domácnosti i pro firmy, hned sedmkrát za poslední rok a půl. Zároveň s ohledem na rostoucí ceny nemovitostí v posledních dvou letech výrazně zpřísnila regulaci hypoték. 

Podle odborníků se na nastoleném kurzu s příchodem dvou nových členů nic nezmění. "Snahu více regulovat hypoteční úvěry přijala za své podle mě celá ČNB a patrně i Jiří Rusnok, takže nemyslím, že by se situace nějak výrazně měnila," domnívá se Jakub Seidler, hlavní ekonom ING. To samé podle něj platí i o úrokových sazbách. 

Na  zavedení společné evropské měny sice bankovní rada přímý vliv nemá, hraje ale významnou roli v zákulisí. Centrální banky standardně poskytují vládním institucím odborné analýzy a svůj vliv projevují i v neformální rovině třeba i tím, jak se vyjadřují v médiích.

Aleš Michl, nově příchozí člen rady

Zatímco Holub je posilou zevnitř, Michl je naopak člověkem zvenku. V ČNB doposud nepůsobil. Podobně jako odcházející člen Mojmír Hampl začínal svou kariéru jako ekonomický novinář (Michl byl během studií redaktorem Hospodářských novin, Hampl týdeníku Respekt). Po dokončení studia působil Michl v soukromém sektoru, v letech 2006 až 2015 pracoval jako analytik Raiffeisenbank, poté s ekonomem Pavlem Kohoutem založil investiční fond Quant.

Skrze různé pozice poradců měl však vliv i na státní správu. Po studiu působil jako poradce někdejšího vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna a angažoval se jako poradce ministra financí a poté premiéra Andreje Babiše. Nadále také působil jako výrazný publicista (v tom se opět částečně podobá Hamplovi, byť tak činil s výrazně vyšší frekvencí). Z jeho dosavadních vyjádření vyplývá, že nebude horečným příznivcem vstupu do eurozóny a bude zastáncem postupného zvyšování úrokových sazeb.

V novém složení rady pod něj bude spadat sekce statistiky a datové podpory (původně ji měl na starosti Oldřich Dědek) a sekce informatiky (původně spadala pod Marka Moru). To jsou přitom spíše podpůrné sekce. "Obecně platí, že nově příchozí členové dostávají méně důležité útvary a až při obměně bankovní rady se k nim dostávají ty důležitější," vysvětluje Jakub Seidler. Michlův případ tak v tomto ohledu nijak nevybočuje z normálu.

Citát z komentáře pro HN z roku 2014: "Je načase posunout diskusi dál. ČNB byla loni v zisku 73,1 miliardy Kč. Hlavně díky intervencím. Neměla by se část zisku stát příjmem státního rozpočtu a zlepšit dálnice, železnice, školy?"