O tureckou elektrárnu Adularya, kterou stavěla česká firma, není zájem. Stát zatím miliardy zpět nedostane

První pokus alespoň částečně snížit obří ztrátu z tureckého projektu Adularya nevyšel. Do tendru, v rámci něhož se pokoušel turecký stát rozestavěnou elektrárnu prodat, nedorazila ani jedna nabídka. S prodejem se tak musí začít nanovo.

Elektrárnu financovaly státní Česká exportní banka a pojišťovna EGAP. Česká exportní banka turecké skupině Naksan Holding půjčila zhruba 11,7 miliardy korun. Projekt výstavby ale zkrachoval a nedostavěná elektrárna nikdy nezačala elektřinu vyrábět.

Jednou z hlavních bariér prodeje byla minimální výše nabídky. Ta byla stanovena na 265 milionů eur, tedy asi 6,8 miliardy korun. Zhruba 6,2 miliardy pak měla jako největší věřitel získat Česká exportní banka.

"O projekt Yunus Emre a o možnosti koupě se zajímala řada firem a prodej elektrárny dneškem samozřejmě nekončí, ČEB a EGAP nyní v Istanbulu jednají o dalších možnostech prodeje, kde jednou z nich je opakování soutěže za upravených podmínek," uvedl mluvčí exportní banky Jan Černý.

Ještě v listopadu přitom vypadalo vše optimisticky a hovořilo se o zájemcích z Turecka, Ruska, Číny, Kazachstánu či Saúdské Arábie. HN už dříve informovaly, že si data k tendru prohlédla i společnost Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače, spekulovalo se i o jednom z nejbohatších Čechů Danielu Křetínském a jeho skupině Energetický a průmyslový holding.

To, že nikdo ze zájemců nabídku nepodal, znamená pro ČEB i EGAP další nepříjemné zdržení. Prodejní proces měl začít už loni na jaře, nakonec ho turecký státní fond TMSF zahájil až na podzim loňského roku.

Problémy se přitom s projektem táhnou od jeho počátku v roce 2010. Poprvé banka přerušila financování výstavby v roce 2014, i po jeho obnovení se ale spuštění zdroje stále odkládalo. Před třemi lety se pak ukázalo, že kotel elektrárny není vůbec schopný spalovat uhlí z nedalekého dolu a na dně se tvoří tvrdá krusta, kterou pracovníci museli rozbíjet sbíječkami.

Následovaly dva roky sporů, zda za to může projekt firmy Vítkovice Power Engeneering ze skupiny Vítkovice podnikatele Jana Světlíka, kotel rakouské společnosti Andritz nebo již zmiňované uhlí.

ČEB s EGAP si nakonec se zpožděním nechaly udělat posudek od firmy Škoda Praha ze skupiny ČEZ. A ten na počátku loňského roku řekl, že chyba je na straně kotle a jeho najetí. Pro další případné zájemce ale přinesl posudek další špatnou zprávu. Plné najetí obou 145megawattových bloků elektrárny si prý může vyžádat další investice až do výše tří miliard korun.

Konec projektu měl dopady i na vítkovickou společnost. Ta skončila v roce 2016 v insolvenci a od loňského roku je v konkurzu. Špatně skončil i Naksan. Jeho majitelé byli obviněni z podpory neúspěšného prezidentského puče v Turecku v létě 2016. Část rodiny, které firma patřila, utekla. Zbytek dostal loni na podzim vysoké tresty vězení.