Existence deváté planety je reálná, víme její polohu i podobu, říkají astronomové z Caltechu. Chtějí ji objevit do deseti let

Do roku 1854 měla sluneční soustava z dnešního pohledu neuvěřitelných 23 planet. V této době byly veškeré menší objekty považované za planety, ale kvůli jejich vysokému počtu a nevelké hmotnosti je nakonec vědci překlasifikovali na planetky. V roce 2006 zařadili některé z nich do kategorie trpasličích planet, do které přibylo i Pluto, čímž se počet regulérních planet ustálil na současných osmi – čtyřech terestrických (Merkur, Venuše, Země, Mars) a čtyřech plynných obrech (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun). Nyní ovšem astronomové uvažují o reálné možnosti, že by se náš planetární systém opět rozrostl. 

Za posledních 400 let přitom objevili jen dvě větší tělesa v naší blízkosti: v roce 1781 Uran a v roce 1846 Neptun. Vypátrat dosud neobjevené větší objekty v blízkosti Země je poněkud obtížné, Neptunu si například astronomové všimli až tehdy, když zjistili, že na okolní planety gravitačně působí neznámý předmět.

I po tomto objevu však neznámá gravitační síla stále působila – Neptun tedy nebyl jediným tělesem, který měl tento vliv. Po objevu Pluta v roce 1930 vědci jásali a domnívali se, že záhada je vyřešena. Ovšem nová planeta, která byla za tři čtvrtě století potupně degradována slovem "trpasličí", je tak malá, že by takto významně působit nemohla.

Vědci proto, byť zahanbeně, museli uznat, že se dopustili pozorovacích chyb způsobených nepravidelnostmi kolem oběžných drah Uranu a Neptunu. Přitom totéž si mysleli i v souvislosti s odchylkami u Merkuru, kde již nadšeně hovořili o objevu nové planety "Vulkán". Tehdy musel zasáhnout Albert Einstein a vysvětlit, že nepravidelnosti v okolí Merkuru způsobuje ohýbání časoprostoru kolem obrovské masy, kterou známe pod názvem Slunce.