V Litoměřicích začaly práce na hlubinném vrtu. Místo uhlí by se mohlo topit zemským teplem

Z dálky vypadá jako vysoký jeřáb bez ramene. Je to ale obří ocelová pažnice dlouhá 1800 metrů a těžká 18 tun. Na začátku září začaly práce na vrtu centru geotermální energie Ringen v Litoměřicích. Projekt má za cíl jediné: zjistit, jestli se z hloubky pod zemským povrchem dá získávat teplo k vytápění města. Vrt byl vyhlouben už v roce 2007 a dlouho čekal v zakonzervovaném stavu. Nyní bude sloužit vědeckým účelům. Pokud chtějí vědci udělat měření, musí se dostat ke stěně vrtu, a právě proto nyní pažnici vytahují.

"Smyslem všeho snažení je nalézt vhodné a bezpečné způsoby, jak dostat teplo z nitra země na povrch a využít ho pro vytápění místo uhlí. Tento princip by měl být v Litoměřicích důkladně otestován a následně využíván v dalších lokalitách u nás i v zahraničí. Geotermální zdroje se pak dají využívat i v menších hloubkách v kombinaci s tepelnými čerpadly či solární energií,“ řekl Tomáš Fischer, ředitel centra Ringen.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Z vrtu se nyní nejdříve vyjme vnitřní část, tedy ocelové trubky, a tím se uvolní přístup ke stěně vrtu. Tyhle práce bude dělat německá firma Anger´s Söhne, která nedávno dokončila nejhlubší geotermální vrt ve Finsku do hloubky 6,5 kilometru. Jakmile se pažnice vytáhnou, začne druhá fáze prací. Vrt se bude převrtávat tak, aby byl co nejširší, a tedy co nepřístupnější. Pak bude sloužit jako hlavní monitorovací vrt sítě, kterou chtějí vědci v Litoměřicích a v okolí vybudovat. Práce na vrtech budou probíhat ještě řadu let a nyní není možné nyní přesně říci, kdy se začne pomocí zemského tepla v Litoměřicích skutečně vytápět.

Centrum stálo 132 milionů korun

Stavba centra v areálu bývalých Jiříkových kasáren stála 43 milionů korun, celý projekt výzkumného centra je za 132 milionů korun. Náklady hradí Evropská unie a české ministerstvo školství. Peníze z EU, celkem 87 milionů korun, jdou z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, jehož prostřednictvím chce EU zvyšovat kvalitu vzdělávání a výzkumu v Česku. To má pak pozitivní dopad i na pracovní trh, protože Česká republika může být díky inovacím konkurenceschopnější. 

Na projektu spolupracují Univerzita Karlova, Akademie věd ČR a další výzkumníci a vědci. "Na projektu geotermální energie pracujeme od roku 2003. To, že jsme otevřeli výzkumné centrum, je první krok, po němž by měl následovat hluboký vrt, jenž by měl potvrdit předpoklady spočítané odborníky," předpokládá starosta a senátor Ladislav Chlupáč (ODS). "Je to velký přínos pro město. Spolupracujeme s celou řadou univerzit, zahraničními experty, ti všichni budou ve městě pobývat," dodal.

Centrum je příležitost pro spolupráci vědecko-výzkumných institucí. "Soustředí se tu všichni odborníci, kteří se zaměřují na využití geotermální energie, tedy toho, jak dostat teplo, které je v hloubce v zemi, na povrch tak, abychom ho mohli využít," dodal ředitel centra Fischer.

Litoměřice jediné mohou vrtat do zemské kůry

Hlubinná geotermální energie představuje podle odborníků prakticky nevyčerpatelný zdroj obnovitelné energie. Hlavním cílem projektu Ringen je ověřit možnosti čerpání zemského tepla v hloubkách tři až pět kilometrů, kde teplota dosahuje 100 až 150 stupňů a lze ji používat nejen jako zdroj vytápění, ale třeba i k výrobě elektřiny.

V centru budou odborníci podle ředitele testovat nové vrtné technologie. Zabývat se budou propustností hornin pro tvorbu podzemních geotermálních výměníků a seismickým monitorováním. Pracoviště bude také poskytovat specializované služby průmyslovým a stavebním oborům, zázemí pro výzkum budou moci využít vysoké školy. "Chceme tu i provádět děti a mládež. Chceme se zaměřit na kombinaci všech obnovitelných zdrojů energie," plánuje Fischer.

Litoměřice jsou jediným městem v Česku, které má povoleno zvláštní zásah do zemské kůry. Díky vědeckému středisku, na jehož vzniku se podílí Univerzita Karlova, se mají stát centrem výzkumu geotermální energie v celé Evropě. Získaná geotermální energie by mohla v budoucnu sloužit k vytápění Litoměřic. Teplo by se převádělo do nynější distribuční soustavy a mělo by být ekologičtější a také levnější než využívat konvenční zdroje.