Lesníci sází v Beskydech tisíce stromů. Místo smrkových lánů jdou do země jasany či třešně

V beskydských lesích ve Veřovických vrších v minulých letech řádil kůrovec a sucho. Mnoho stromů museli lesníci pokácet a na několika desítkách hektarů vznikly pusté holiny. Neutěšený pohled na prořídlé beskydské pláně by ale neměl trvat dlouho. Lesy ČR loni v září odstartovaly rozsáhlý projekt výsadby stromů, který by měl Beskydům pomoci. Výsadba je navíc koncipovaná tak, že by se podobná kalamita neměla opakovat. Sázet se totiž budou nejen smrky, ale i listnáče, a to několik různých druhů. Les by tak měl být mnohem odolnější.

"Cílem projektu je změna druhové skladby ve prospěch původních dřevin podle stanovištních podmínek. Vysazujeme původní dřeviny, ale i takzvané přípravné, které na rozsáhlých plochách vytvoří příznivé lesní klima," říká mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Do země půjdou například sazenice buku, dubu, habru a jedle, ale i jeřáby, javory, či dokonce třešně ptačí. Lesníci navíc vysadí stromy s různou rychlostí růstu.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Mix druhů lépe odolá suchu i kůrovci

Smíšené lesy, tedy lesy s jehličnany i listnáči, lépe odolávají škůdcům i větru, sněhu, mrazu a suchu. Důležité je, aby šlo také o stromy různě staré s více stromovými i keřovými patry. "Škůdci pak musí překonávat větší vzdálenosti a jsou vystaveni více přirozeným predátorům a nepříznivým podmínkám než v monokultuře jakéhokoli dřevinného druhu. Listnaté stromy jsou také stabilnější a mechanicky odolnější, ale všechno má své limity a neplatí to absolutně," dodává Jouklová.

Než budou beskydské holé pláně připomínat les, tedy stromy vyrostou alespoň do jednoho metru, potrvá to tři až pět let.

Na obnovu získali z EU 24 milionů

Zalesňování začalo loni na podzim a bude pokračovat letos na jaře. Na sedmi dílčích plochách se bude zalesňovat také v roce 2023. Na projekt, který má trvale zazelenat beskydské holiny, dostaly Lesy ČR dotaci z Evropské unie ve výši téměř 24 milionů korun. Součástí projektu je nejen sázení dřevin, ale také každoroční ochrana malých stromků po následující čtyři roky.

Na žádosti o tuto finanční injekci pracovali dva úředníci téměř dva roky. "Dotace je pro nás významná. Všechna opatření jsou v souladu s požadavky plánu péče o CHKO Beskydy a jedná se o zcela razantní změnu druhové skladby," shrnuje Jouklová.

V Beskydech mají Lesy ČR ještě jeden menší projekt podobného zaměření. Poblíž Mořkova a Hodlsavic také sázejí původní druhy stromů, které tu rostly ještě před tím, než se začalo s hospodářskou výsadbou monokultur smrků.

Na tento další projekt získali lesníci téměř milionovou evropskou dotaci.

"Loni jsme také podali projektovou žádost na výsadbu dřevin v oblasti Velkého Javorníku. Žádáme o dotaci ve výši 10 milionů korun, ale žádost zatím není posouzená. Pokud bychom uspěli, projekt letos zahájíme a ukončíme za čtyři roky," doufá Jouklová.

Lesy ČR vysazují smíšené porosty už řadu let. Záleží ale také na nadmořské výšce a místních přírodních podmínkách. "Je třeba vědět, že smrk není zapovězená dřevina a například do lesů v podhorských a horských polohách patří spolu s bukem či jedlí a dalšími dřevinami. Ve středních nadmořských výškách a pahorkatinách ale dáváme přednost javorům, jedlím, bukům, jilmům a lípám. Loni jsme vysadili 60 milionů sazenic a obnova lesa patří k prioritám podniku," ujišťuje Jouklová.

O evropské peníze na ochranu přírody je velký zájem

Peníze pocházejí z dotačního programu Operační program Životní prostředí, ze kterého může Česko využít z evropských fondů až dvě a půl miliardy eur na projekty, které chrání přírodu. Kromě lesů se z něj financuje třeba zlepšování kvality vody a mnoho dalších. Zajímavostí je, že o udělení dotace rozhodují české úřady, nikoli bruselské, a to na základě předem stanovených podmínek a pravidel vyladěných v souladu s českou legislativou. V případě ochrany lesů o penězích rozhoduje Agentura ochrany přírody a krajiny.

O peníze na ochranu životního prostředí je velký zájem, a i proto se do tohoto operačního programu přesunula část peněz původně určených na inovace ve firmách. Příští rok začíná nové dotační období, a právě ochrana přírody bude jednou z investičních priorit EU. Ochrana klimatu a omezování emisí CO₂ je nyní celosvětovým trendem a EU chce být do roku 2050 klimaticky neutrální. I proto podporuje například sázení stromů, které jsou přírodními pohlcovači skleníkových plynů.