Nedávno odtajněné dokumenty České národní banky (ČNB) ukázaly, jak se před šesti lety rozhodovalo o spuštění takzvaných intervencí − umělého oslabování koruny, které mělo oživit české hospodářství a zabránit deflaci. Mimořádný režim nakonec trval více než tři a půl roku a šlo o dosud největší zásah centrální banky do ekonomiky.
O možnosti použít intervence diskutovalo vedení ČNB mnoho měsíců, ale rozhodlo až hlasování v listopadu 2013. Tehdy se viceguvernér Mojmír Hampl po téměř čtyřech měsících přiklonil na stranu tří zastánců tohoto opatření. Pro intervence byli guvernér Miroslav Singer, viceguvernér Vladimír Tomšík a Lubomír Lízal. Proti se postavili tři členové bankovní rady Eva Zamrazilová, Kamil Janáček a Pavel Řežábek, a oslabování tak mohlo začít.
Otázka, zda šlo o opatření potřebné a správné a zda přišlo ve vhodný okamžik, rozdělila nejen bankovní radu, ale i tuzemské ekonomy. A nedávno zveřejněné zápisy z jednání opět spustily kritické výpady a vášnivé polemiky. Například Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund, v komentáři pro HN na adresu Hampla napsal, že viceguvernér tehdy udělal "vnitřně nekonzistentní, svým způsobem světonázorovou změnu uvažování".
Hampl, který dnes vede poradenství pro finanční sektor v české pobočce KPMG, své váhání obhajuje. říká, že trval na tom, aby se ČNB veřejně zavázala, že bude neomezeně intervenovat pro udržení jasně stanovené hranice kurzu. "Říkal jsem, že to máme buď udělat pořádně, nebo vůbec," vzpomíná Hampl na své rozhodování. "Moje vnitřní dilema jenom bylo, zda ta situace už je dost zralá na to, abychom něco takového udělali, a zda máme mentální odvahu to nejen spustit, ale i udržet."
Jak vypadal začátek intervencí v roce 2013: "Měnověpolitický experiment" rozdělil bankovní radu ČNB
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
