Růst cen v březnu zpomalil na 3,4 procenta. Zlevňovaly pohonné hmoty, ale zdražovaly potraviny

Spotřebitelské ceny v březnu zpomalily meziroční růst na 3,4 procenta z únorových 3,7 procenta. Důvodem je hlavně výrazné zlevnění pohonných hmot. Zmírnilo se rovněž zdražování elektřiny, tepla a teplé vody. Více se naopak platilo za potraviny a nealkoholické nápoje. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad (ČSÚ).

V meziměsíčním srovnání byla inflace nižší o 0,1 procenta, také v tomto případě vývoj ovlivnilo zejména zlevnění paliv.

Zatímco v únoru ceny pohonných hmot rostly meziročně o 3,6 procenta, v březnu o 3,3 procenta klesly. "Například průměrná cena benzinu Natural 95 byla 29,74 korun za litr, což byla nejnižší hodnota od srpna 2017," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Také nafta se dostala v průměru pod 30 korun za litr a klesla na nejnižší cenu za zhruba dva roky.

Meziroční zdražování elektřiny v březnu zmírnilo na 8,6 procenta z únorových 9,7 procenta. Ceny tepla a teplé vody byly ve srovnání se stejným obdobím loňského roku nižší o 1,4 procenta, zatímco o měsíc dříve to bylo 0,9 procenta.

Ceny v únoru zrychlily růst na 3,7 procenta. Rostou především náklady na bydlení, potraviny a alkohol

10. 3. 2020 ▪ 5 min. čtení

"Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v březnu největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje," uvedli statistici. Cena vepřového masa vzrostla o 22 procent, uzeniny zdražily o 14 procent, ovoce o více než 16 procent a cukr zhruba o 11 procent. Více se platilo také za nájemné, vodné, stočné a zemní plyn.

Dražší než loni v březnu byly podle statistiků lihoviny a také víno, pivo a tabákové výrobky. Stravovací služby zdražily o 5,7 procenta a ubytovací služby o 4,7 procenta. Naopak levnější byly telefonní a faxové služby.

Březnová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka v prognóze. V úterý to uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byly především nižší než očekávané dopady změn nepřímých daní. Ty souvisejí s pozdějším promítáním zvýšené spotřební daně na tabák do cen cigaret. 

"Zveřejněná data zatím jen částečně odrážejí dramatickou změnu ekonomické situace vlivem koronavirové pandemie a souvisejících opatření proti šíření nákazy. Jejich dopady zásadně mění dosavadní výhledy pro globální i českou ekonomiku protiinflačním směrem, což se postupně projeví v cenovém vývoji v následujících čtvrtletích," uvedl Král.

"Za normálních okolností jsou údaje o inflaci klíčovou zprávou pro finanční trhy. V těchto týdnech ale nejsou zprávy o aktuální úrovni inflace až tak zásadní: Pozornost se poutá na dopady koronaviru na ekonomiku v dalších měsících a čtvrtletích, tedy jak na hospodářskou aktivitu, tak na cenové tlaky," okomentoval zveřejněné údaje Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE. "Za celý rok 2020 čekám průměrnou inflaci na úrovni 2,8 % a cenový růst by tak měl být podobný jako v roce 2019. V roce 2021 by pak v důsledku předchozího poklesu ekonomické aktivity měla inflace klesnout pod dvouprocentní cíl centrální banky," dodal.

"Vlivem aktuální epidemie koronaviru a jejích dopadů na ekonomickou aktivitu i chování zákazníků očekáváme, že spotřebitelská inflace bude v následujících měsících rychleji ztrácet dynamiku. Podle našich odhadů by se růst spotřebitelských cen měl na konci letošního roku dostat mírně pod dvouprocentní cíl ČNB," uvedl analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.

ČSÚ v úterý rovněž informoval o vývoji cen zahraničního obchodu Česka za únor. Ceny vyvážených i dovážených surovin a zboží v tento měsíc meziročně klesly shodně o 3,2 procenta. Meziměsíčně byly vývozní ceny nižší o 0,8 procenta a dovozní o 1,3 procenta.