Je možné tištěním peněz zmírnit recesi? Ekonomové Zámečník, Švihlíková nebo Kohout odpovídají

Centrální banky a vlády rozjely obří záchranné balíčky, aby zmírnily dopady koronavirového šoku. Monetární autority používají řadu experimentálních nástrojů s cílem dodat na trhy peníze. Nakupují nejen státní, ale i korporátní dluhopisy, včetně těch rizikových, a řada došla dokonce už i na burzovně obchodované fondy (ETF). Banka JPMorgan odhaduje, že expanze rozvah centrálních bank přesáhne do příštího roku 18 procent HDP. Thomas Huray ze společnosti Fulcrum Asset Management se domnívá, že v rozvinutých ekonomikách dosáhnou vládní stimuly dvojnásobku úrovně finanční krize 2008.

Co ale taková záplava peněz s ekonomikou udělá? Zeptali jsme se čtyř českých ekonomů s mnohdy rozdílnými názory na státní zásahy do hospodářství.

Pokud se podíváme do USA a do eurozóny, mají tam centrální banky dost munice, aby zvládly zmírnit dopady recese?

Miroslav Zámečník, analytik České bankovní asociace, NERV 2020: Fed a americká vláda jsou v jiné pozici, už kvůli výsadnímu postavení dolaru jako dominantní rezervní měny, než ECB a některé země eurozóny. Ty mají již dnes vysokou míru zadluženosti a chtěly by přimět ostatní členy k emisi koronabondů se solidárním ručením. Ale munice je spousta.

Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Bank: Fed rozjel dosud 10 různých programů, téměř neomezené, okamžité dodávky likvidity bankám a bezlimitní a časově neomezené kvantitativní uvolňování (QE). ECB má mnohem omezenější manévrovací prostor vzhledem k povaze/vlastnosti eurozóny a i "jinému" personálnímu obsazení ve vedení. ECB je v mnoha ohledech "za křivkou", reaguje zpožděně a "bojuje jako v minulé válce" – zvyšuje QE a půjčky bankám.

Naopak Fed je aktivní a inovativní, což neříká, že vše dělá správně, ale v tomto je zásadní rozdíl. U ECB zatím převažuje snaha jen tlumit šoky záplavou likvidity.

Nicméně každá nová dávka likvidity má nižší účinnost. Zákon klesajících mezních výnosů je nejstarší ekonomický poznatek. Fed nakupuje státní dluhopisy v objemu 70 miliard dolarů, denně, tedy to, co před 10 lety dělal měsíc, nyní dělá jeden den.

Pavel Kohout, Algorithmic Investment Management: Kapacita centrálních bank je ještě značná, pokud pokládáme za korektní prostředky dejme tomu nákup rizikových podnikových dluhopisů, nebo dokonce akcií. Zdali to bude stačit na zvládnutí recese, závisí na tom, jak rychle budou zrušena nouzová opatření. Jsem toho názoru, že zdravá ekonomika se rychle vzpamatuje i bez extrémních opatření, jak ukazují některé příklady dočasně uzavřených ekonomik – například Švýcarska za druhé světové války.

Druhá věc je, že ne všechny ekonomiky jsou zdravé. Eurozóna zažila řadu let masivní měnové expanze, a přesto to nepomohlo například Itálii.

Ilona Švihlíková, Univerzita J. A. Komenského, NERV 2020: USA jsou v hodně jiné pozici než ostatní země, protože mají hlavní internacionální měnu. Což jim dává obrovský manévrovací prostor. Když se podíváme na ostatní vyspělé země, tak většina z nich se do "normálu" nedostala ani deset let po krizi. Takže jejich prostor je omezen. Na rovinu je potřeba říci, že nelze očekávat, že by se krize spjatá s koronavirem dala řešit jen pomocí monetární politiky. 

Jak se ve vstupní pozici Fedu a ECB promítly dlouhé roky QE a v případě Evropy i záporných sazeb?