Nemůžeme si dovolit stejně vysoký veřejný dluh jako Spojené státy či Japonsko, vysvětluje v rozhovoru pro HN David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. Jsme na "dobré" cestě k zdvojnásobení váhy dluhu během několika let. Taková dynamika může investory vyděsit.
HN: Kdy podle vás dosáhne veřejné zadlužení takové výše, že stát bude ze zákona povinen dávat rozpočty rychle do pořádku – buď zvýšením daní, nebo snížením výdajů, případně obojím?
Podle Národní rozpočtové rady narazíme na dluhovou brzdu v roce 2024, mně vychází, že bychom se na oněch 55 procent měli dostat v roce 2025.
HN: Tedy jen kosmetický rozdíl daný jinými odhady vývoje ekonomiky?
Ano, lišíme se jenom o rok. Vzhledem k tomu, že máme před sebou celou řadu neznámých – těmi hlavními je vývoj ekonomiky, protože zadlužení je poměrový ukazatel v relaci k HDP, tak ekonomický vývoj hraje důležitou roli. Vůbec nevíme, jak dlouho bude ta současná mizérie trvat, jak dlouho bude ekonomika polomrtvá, polozavřená. Tedy víme, že tři týdny jsou minimum, ale asi budeme pokračovat s výraznými restrikcemi i dál.
Pokud dokážeme dostat pandemii pod kontrolu do poloviny roku, tak bychom si mohli vystačit s již přijatým půlbilionovým deficitem pro letošní rok. Pokud ne, pokud budeme muset čelit v druhé polovině roku opakovaným vlnám pandemie, pak se deficit může prohloubit nad tuto hodnotu, a tedy i dluh může růst rychleji. Potom je riziko, že opravdu můžeme mít problém s dluhovou brzdou už v roce 2024.
HN: Kdy by měla konsolidace rozpočtu začít, aby nedošlo k vyvolání opětovné recese jako na začátku minulého desetiletí?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
