Dálnice mezi Příbramí a Pískem bude. První soukromá dálnice v Česku je finančně zajištěna, hotová bude za 3,5 roku

Stavba první soukromé dálnice v Česku může začít. Francouzské sdružení DIVia tvořené firmami Vinci a Meridiam pro dostavbu dálnice D4 zajistilo od bank úvěrové smlouvy ve výši 474 milionů eur (12,3 miliardy korun), a projekt tak dosáhl takzvaného finančního uzavření. Zajištění financování představovalo poslední překážku, která výstavbě 32 kilometrů dálnice mezi Příbramí a Pískem stála v cestě.

Stát s francouzskými firmami uzavřel smlouvu již v únoru. „Podmínkou plnohodnotné účinnosti smlouvy však bylo dosažení finančního uzavření, ke kterému došlo právě dnes,“ uvedl pro ČTK ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). „Dosažené finanční uzavření znamená, že projekt vstupuje definitivně v plném rozsahu v platnost. Naším cílem je postavit a provozovat inovativní a udržitelnou dálnici,“ uvedl zástupce konsorcia pro ČR Christian Biegert.

V Česku tak nyní může vzniknout první dálniční projekt formou partnerství mezi státem a soukromým sektorem (běžně označováno jako PPP, z anglického Public Partnership Project). Peníze v rámci něj do stavby neinvestuje stát, ale zmiňované sdružení, kterému pak Česko bude po dobu necelých 25 let platit měsíční poplatky. Po uplynutí této lhůty stavbu stát zcela převezme. Platby jsou vázané na dodržování dohodnuté kvality a dostupnosti.

Česko by mělo za využívání dálnice zaplatit 17,8 miliardy korun v čisté současné hodnotě. „Jedná se o cenu, která je fixována na celou dobu trvání projektu, nelze ji však považovat za definitivní. Podobně, jako je tomu u hypoték, počítá smlouva s možností refinancování v případě příznivého vývoje úrokových sazeb,“ uvedl Havlíček.

Projekt zahrnuje výstavbu, provoz a údržbu 32 kilometrů nové dálnice, ale také rozšíření současných 16 kilometrů dálnice na dva pruhy v obou směrech a jejich provoz, uvedlo sdružení v tiskové zprávě. Stavební práce by měly začít v květnu a podle smlouvy potrvají tři roky a osm měsíců, termín dokončení tak vychází na prosinec 2024. 

Stát si sice může sám levně půjčit peníze na výstavbu dálnic, podle Jana Brázdy z poradenské společnosti PwC ale projekty PPP nejsou jen o nákladech na financování. „Výhoda PPP je v přenesení rizika rychlé výstavby a rizika provozu. Stát v minulosti nikdy nepřemýšlel, kolik ho ta rizika stojí – zejména riziko zpoždění výstavby či odsouvání provozních nákladů do budoucna,“ uvedl již dříve pro HN Brázda, který vede tým konzultantů zaměřujících se na financování infrastruktury.

Výslednou kvalitu samotného projektu bude podle něj možné zhodnotit až zpětně, tedy po 25 letech provozu. „Zatím ale všechno nasvědčuje tomu, že se o úspěšný projekt jedná,“ uvedl Brázda. Kvalita je podle něj ve smlouvě velmi pečlivě definována a prostor pro spory je tak velmi malý. Soukromé firmy podle něj motivují smluvní pokuty, zároveň ale dodává, že si stát musí zajistit vymahatelnost kvality. 

Pokusy o realizaci PPP projektů se v Česku objevily již dříve, žádný z nich ale nebyl úspěšný. Vůbec prvním byla výstavba severomoravské dálnice D47, kterou v roce 2002 bez soutěže přiklepla končící Zemanova vláda izraelskému konsorciu Housing and Construction. Následující Špidlův kabinet ale kontrakt zrušil a Česko muselo za vypovězení smlouvy zaplatit pokutu 650 milionů korun. Před několika lety pak byl připraven i projekt dálnice D3 formou spolupráce soukromého a veřejného sektoru, jenže stát nakonec využil evropské dotace.

otázky a odpovědi

První soukromá dálnice D4 v otázkách a odpovědích: Může projekt skončit fiaskem jako v Maďarsku a bude kvalitní?

27. 4. 2021 ▪ 5 min. čtení

„Eurofondy ale vysychají. Stát bude po covidu velmi zadlužený. PPP bude muset nastat, a to i na regionální úrovni. Nebo přijde investiční útlum, což je pro ekonomiku nejhorší možné řešení,“ uvedl Brázda. Podobně mluvil i ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). „Jsem přesvědčen, že do budoucna nás tato forma investic nemine,“ uvedl dříve.

Zahraniční země přitom dokládají množství pozitivních zkušeností s konceptem PPP, ale existují také některé negativní. „Ve Spojeném království, Německu, Nizozemsku či USA už řada projektů úspěšně doběhla, včetně své provozní fáze,“ říká Brázda. Třeba na Slovensku je zkušenost s tamním PPP projektem podle Brázdy velmi dobrá. „Když se zeptáte slovenského řidiče na rozdíl mezi soukromou a státní dálnicí, řekne vám, že soukromá je kvalitnější,“ podotýká.

Naopak negativní zkušenosti mají s projektem v Maďarsku. „Velké úskalí je, pokud stát přenáší na soukromníka riziko poptávky. Pokud by třeba stát řekl, že vám místo fixní platby bude platit výnosy z mýta. To se stalo v Maďarsku. Došlo k finanční krizi a soukromník pak zkrachoval,“ uvedl Brázda. 

S přispěním ČTK