Hlavní ziskovou vlnu má koruna teprve před sebou

Česká měna bude letos posilovat. V rámci skupiny měn střední a východní Evropy bude dokonce patřit mezi ty nejvíce posilující. Korunové zisky čekejme jak proti euru, tak proti dolaru. Hlavní zisková vlna je přitom teprve před námi.

Koruna proti euru letos posílila o necelá dvě procenta. To zahrnuje i několik posledních týdnů, kdy se kurz pohyboval do strany, zhruba v patnáctihaléřovém pásmu. Obchodování bez výraznějších výkyvů by však mělo skončit, jak se budeme blížit k přelomu druhého a třetího čtvrtletí. K větší akci by mělo přispět znovuotevření nejen české, ale i evropské ekonomiky, stejně tak i vidina vyšších úrokových sazeb.

Základem je tedy zlepšující se pandemická situace. Zlepšení sice není dostatečné, aby Česká národní banka začala zvažovat první kroky úrokové normalizace už ve druhém čtvrtletí, naladění bankovní rady je však evidentně více „jestřábí“, než bylo dříve.

Úroková sazba se bude navyšovat ve třech kolech

Květnová prognóza centrální banky ukázala až překvapivé zhoršení výhledu letošního růstu z 2,2 procenta na 1,2 procenta. Tento výpadek však bude do značné míry kompenzován v roce příštím reálnou meziroční expanzí o více než čtyři procenta. Inflace se letos přiblíží k horní hranici tolerančního pásma, konkrétně k 2,7 procenta, v roce 2022 pak zpomalí zpět směrem k inflačnímu cíli na dvě procenta. K tomu přispěje zejména letošní zpřísnění měnových podmínek skrze vyšší tržní sazby a silnější kurz.

ČNB pro rok 2021 předpokládá celkem tři kola navyšování úrokových sazeb. Razantnější výhled modelu kontrastuje s dosavadním opatrným přístupem bankovní rady. Její vymezení vůči modelové predikci je však dle slov guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka mnohem slabší, než bylo na předchozích zasedáních. Sazby tak letos porostou, otázkou bude načasování a razance. My předpokládáme jedno až dvě zvýšení, tedy posun dvoutýdenní repo sazby z aktuálních 0,25 procenta na 0,5 procenta, resp. na 0,75 procenta. Trh reflektovaný tržními sazbami pak už delší dobu plně zaceňuje dvě zvýšení do konce roku. Prostor pro spekulaci o třetím je z hlediska o něco více „jestřábí“ ČNB určitě otevřen.

Vakcinace a rozvolňování protipandemických opatření nejen z domácího, ale i celoevropského
hlediska bude dopingem zejména pro rizikové měny, včetně koruny. Ochota riskovat ve spojení
s výhledem rozšiřujícího se úrokového diferenciálu vůči eurozóně by měla kurz domácí měny ve
druhé polovině roku posunout do pásma 25 až 25,50 za euro. Hlavní vlna zisků by přitom měla začít už na přelomu druhého a třetího kvartálu, kdy největším rizikem budou pozitivní
makroekonomická překvapení navazující na otevírání ekonomiky. Čím lepší výsledky české
ekonomiky – nejlépe překonávající konsenzus trhu –, tím intenzivnější spekulace o sazbách, a tedy i posilující koruna směrem ke spodní hranici vytyčeného kurzového pásma.

Vrátíme se do března 2020?

Korunový výhled má ale i stinnou stránku. V tuto chvíli jí přiřazujeme minimální pravděpodobnost, nelze ji však zcela vyřadit ze hry. Kurz koruny jakožto rizikové měny by mohl oslabit výrazně nad hranici 26,00 za euro. Podmínkou toho by bylo celkové zhoršení globální tržní nálady s pandemickým ohniskem v podobě nové mutace viru, na kterou by nestačila žádná z dosud aplikovaných vakcín. Zlepšující se pandemická situace a následné rozvolňování totiž zvyšuje rizika nových mutací a explozí nákazy skrze uvolnění přeshraničního cestování a shromažďování lidí.

Takový scénář by nás v podstatě vrátil zpět do března 2020, včetně těch nejtvrdších uzavírek. Na to by navazovala i reakce nositelů hospodářské politiky. V případě centrální banky bychom tak mohli zapomenout na jakoukoliv úrokovou normalizaci. Naopak, tehdy bychom mohli začít spekulovat o rozšíření palety nástrojů použitelných s cílem ještě většího uvolnění měnových podmínek.

Věříme, že pravděpodobnější bude první varianta našeho výhledu. Na tu bude v příštím roce
navazovat pokračující úroková normalizace směrem k úrovni dvoutýdenní repo sazby na 1,5 procenta. Spolu s tím pak uvidíme další posun kurzu koruny, a to k předpandemickým hodnotám pod hranicí 25,00 za euro. 

Průmyslová výroba oproti začátku pandemie vzrostla o 14,9 procenta, stavebnictví zpomalilo propad

7. 5. 2021 ▪ 5 min. čtení