Sen mladé polské vědkyně Olgy Malinkiewiczové, o níž jsem psal před sedmi lety, se stal skutečností. V polské Vratislavi se tento týden oficiálně otevírá první světová průmyslová výroba perovskitu, nového materiálu, který může změnit svět solární energie. Zjednodušeně řečeno, perovskit udělá solární nabíječku z čehokoliv – ze střechy či okna domu nebo z povrchu mobilu. Solární panely z perovskitu se dají umístit na různá místa a často si jich ani nevšimnete. Potenciál využití tohoto zdroje čisté energie je obrovský.

Perovskitová továrna ve Vratislavi, kde se inovativní metodou tisknou solární panely z nového materiálu, je konkrétní výsledek evropské vědy a výzkumu, i když polská firma podporovaná investory z Polska, Kanady a Japonska samozřejmě není ve světě vývoje perovskitu sama.
Pokud se stále hovoří o tom, že Evropa zaostává za USA nebo Čínou, tak právě práce mladé polské vědkyně a jejích partnerů v byznysu je dokladem, že i v Evropě může vzniknout a začít se rozvíjet něco přelomového – navíc v teprve se utvářejícím světě zeleného byznysu a zelených peněz.

Olga Malinkiewicz, vědkyně a zakladatelka firmy Saule Technologies, vyrábějící solární panely z perovskituO tomto světě bychom chtěli psát víc a shrnovat podobně jako v tomto článku, co důležitého se v posledních dnech či týdnech stalo, a hlavně naznačit, co se dít bude. Stačí se podívat na úvodní obrázek z dat think-tanku Ember, v němž je plasticky naznačeno, které státy Evropské unie mají největší podíl fosilních paliv na výrobě. V blízké budoucnosti je tudíž čeká potřeba zásadní proměny zdrojů energie, aby unie jako celek dosáhla cíle omezit emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent oproti úrovni z roku 1990.

Svět zeleného podnikání a zelených financí v západní Evropě a USA nebývale bují, ale ve střední Evropě se na něj díváme pořád skrz prsty. Přitom, jak ukazuje příběh mladé Polky, i tady máme technologie a chytré hlavy, které mají v této – nebojme se říci – byznysové revoluci co říci. „Chcete přece mít své peníze tam, kde jsou nové technologie a chytré materiály,“ řekl Ian Simm, zakladatel a šéf fondu Impax, který se soustřeďuje na udržitelné investice, během debaty prvního středoevropského summitu udržitelných financí. Tu tento týden organizoval nový pražský think-tank ISCF zaměřující se na svět zelených financí.

Jiný pohled investorů

Neohrnoval bych nad zelenáním ekonomiky nos. O síle zelenání světa financí přinesl jednoznačný důkaz guru nové ekonomiky Elon Musk. Nejprve svými tweety v lednu pomohl k rekordnímu růstu kryptoměny bitcoin, aby ji zase poslal dolů prohlášením, že její „těžba“ příliš zatěžuje životní prostředí. A dokonce volal po zavedení uhlíkové daně!

Konstatoval sice všeobecně známou pravdu, ale byla to právě ignorance vůči zeleným, tedy udržitelným aspektům řízení investičního rizika, která mnohým investorům do bitcoinu zaslepila zrak. Přes veškerou snahu stovek a tisícovek environmentálních aktivistů to byl až tento podnikatel, sledovaný miliony lidí celého světa s téměř nábožnou úctou, kdo v praxi ukázal, jak se hodnotí nová investiční rizika.

Těch si nepochybně byli vědomi investoři, kteří tento týden při vstupu na americkou burzu Nasdaq nakoupili akcie švédské firmy Oatly, která vyrábí mléko z ovsa a další veganské produkty. Hodnota firmy, kde podíly drží americké celebrity jako Oprah Winfreyová, Natalie Portmanová nebo Jay Z, se díky tomu podle agentury Reuters vyšplhala na očekávaných deset miliard dolarů.

Vstup Oatly na burzu měl být jakýmsi lakmusovým papírkem pro další firmy, které se zabývají vývojem a výrobou rostlinných produktů s cílem nahradit maso a mléko především skotu, jehož stáda produkující skleníkový plyn metan významně přispívají ke klimatické změně.

Více než 3,5 miliardy eur je zase hodnota prvního litevského jednorožce, start-upu Vinted, který minulý týden získal další investici 250 milionů eur od velkých fondů. Vinted je představitelem jiné odnože zeleného byznysu, tzv. cirkulární ekonomiky, tedy oběhového hospodářství. Jde totiž o aplikaci umožňující prodávat obnošené oblečení. A protože textilní průmysl patří k největším znečišťovatelům planety a je po zemědělství druhým největším spotřebitelem vody, předpokládá se, že se na něm zelenání byznysu hodně odrazí.

Probuzení dinosauři

Zelenější pohled na investice, finance a podnikání vyžaduje poměrně radikální změnu myšlení, o tom není pochyb. Ukazuje to v rozhovoru s HN i šéf českého gigantu ČEZ Daniel Beneš, který vysvětluje, jak a proč bude jím vedená firma rychleji zelenat. Na firmy, které nejsou odpovědné, není společnost zvědavá, tvrdí Beneš.

Budoucnost elektřiny

88 %  Takový bude v roce 2050 podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny.

86 % Takový bude v roce 2050 podíl elektromobilů mezi osobními auty.

0 % populace bude v roce 2050 bez přístupu k elektřině (dnes nemá elektřinu 786 milionů lidí).

Zdroj: IEA

I pro ty největší konzervativce by mohla být argumentem tučná, 224stránková zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA), která byla dosud spíš zdrojem klimatoskeptických pohledů na svět. Ale její svět ropných a plynařských gigantů odchází do minulosti, protože ve zprávě nadepsané „Net Zero by 2050“ předvídá ústup fosilních paliv. Energetické firmy podle ní musí zastavit nové projekty těžby ropy a plynu, aby se v roce 2050 dosáhlo klimatické neutrality. 

Těžko říct, k čemu by se tohle dalo přirovnat. Otočení Titaniku? Probuzení dinosaura? Je to zásadní změna myšlení, kterou procházejí i šéfové velkých ropných a plynařských firem v našem regionu střední Evropy, což vám brzo ukážeme v HN na konkrétním příkladu.

Možnosti a peníze, jak udělat ekonomiku a byznys zelenější, tu jsou. Investoři se v čím dál větší míře dívají na kritéria udržitelnosti známá pod zkratkou ESG. Firmy dostanou brzo zelený kompas, protože dodržení nových pravidel zelenání bude pro mnohé z nich otázkou přežití. Evropská unie chce využít obnovy po pandemické recesi k investicím do nových technologií. Český Národní plán obnovy, který je plánem, jak peníze z EU využít, ale kritizují zelení aktivisté, že je právě málo zelený.

Rakušan Johannes Gutmann, zakladatel společnosti Sonnentor

Rakouského podnikatele Johannese Gutmanna také kdysi měli za blázna, když chtěl vybudovat firmu založenou na hodnotách, jako je ekologická udržitelnost, lidská důstojnost či solidarita. Jeho firma Sonnentor, fungující i v Česku, se stala průkopníkem udržitelného přístupu a biopotravin dávno předtím, než to začalo být módní. „Vidíme, že v nynějším světě hodně věcí nefunguje, a o to víc nás těší, jakou jsme se vydali cestou,“ řekl v rozhovoru HN Gutmann.

Ovšem asi ne každý podnikatel bude jako on pracovat s teorií obecného blaha a vyplácet si jen nijak extrémně vysoký plat, jehož výši znají všichni zaměstnanci, a vše ostatní investovat zpět do firmy. 

Každý idealismus má nepochybně své hranice. I ten spojený se zeleným byznysem.

Na vaše připomínky, komentáře a tipy se budu těšit na e-mailu: martin.ehl@economia.cz

Související
Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru