Posilování koruny je spojeno s významnými riziky

U české koruny očekáváme v následujících měsících zpevnění proti euru i proti dolaru. Kurz v tomto týdnu posílil a prolomil důležitou hranici podpory 25,40 za euro. Koruna zpevňovala od konce minulého týdne i proti dolaru, kde zaznamenala významný posun od 21,20 za dolar těsně pod hranici 20,75 koruny za dolar. I přes proběhlé i očekávané korekce a vybírání zisků předpokládáme, že trend české koruny bude nadále býčí.

Posilování české koruny je taženo zlepšením tuzemské i zahraniční pandemické situace, která umožnila otevírání celých segmentů ekonomiky a uvolnění podmínek v mnoha dalších. I přesto, že rozvolnění opatření lze vnímat jako významný pozitivní stimul pro ekonomiku, předpokládá jarní prognóza ČNB „pouze“ 1,2procentní růst HDP v roce 2021 proti roku 2020.

Českou ekonomiku, stejně jako řadu dalších, negativně postihl výpadek produkce v průmyslu, který byl spojený s nedostatkem vstupů. Situace na trhu výrobních vstupů by se měla zlepšovat spolu s pandemickou situací v zahraničí, což přispěje ke zlepšení v českém průmyslu a ekonomice s pozitivním dopadem na kurz koruny.

Zvyšování úrokových sazeb a úrokový diferenciál

Vedle zlepšení pandemické situace a očekávané ekonomické obnovy bude na zpevňování koruny vyvíjet tlak i rostoucí úrokový diferenciál mezi tuzemskými a zahraničními úrokovými sazbami. Česká národní banka očekává vlivem ustupující pandemie, rostoucích inflačních tlaků a zlepšení hospodářské situace trojí zvýšení úrokových sazeb ještě v roce 2021.

Hlavní ziskovou vlnu má koruna teprve před sebou

4. 4. 2022 ▪ 4 min. čtení

První zvýšení sazeb může přijít už v červnu. To je ale vzhledem k vývoji současné situace z pohledu inflace a pozdějšího nástupu ekonomické obnovy nepravděpodobné. V Roklenu očekáváme z již uvedených důvodů první zvýšení úrokových sazeb až v srpnu, druhé může následovat během podzimu. Ke třetímu zvýšení úrokových sazeb, se kterým současná prognóza ČNB stále počítá, dojde jen v případě, že bude pokračovat nastolený trend v oblasti inflace a hospodářského vývoje.

Prostor pro zvýšení úrokových sazeb v Česku vytvoří i rostoucí inflace, která podle prognóz bude v následujících čtvrtletích oscilovat okolo horní hranice tolerančního pásma. K němu se inflace dostane ze tří hlavních důvodů. Prvním důvodem je významný růst cen pohonných hmot, který je spojen s předpokládaným meziročním růstem ropy v roce 2021 o 42 procent. Druhým důvodem je očekávaný růst cen potravin a třetím pak pozvolný ústup pandemie, který bude spojen s významným oživením spotřebitelské poptávky, což povede alespoň krátkodobě k růstu cen služeb.

Polevení pozornosti umocňuje riziko exploze další nákazy

Rizika spojená s virem covidu-19 jsou stále přítomná, i když se to podle nálady v Česku nemusí nutně zdát. Postupné uvolňování protipandemických opatření a pozvolný růst tempa vakcinace dodávají lidem odvahu, pocit bezpečí a v některých případech i přesvědčení, že jsme virus porazili. Není divu. Studentům se znovu otevírají školy, za jistých podmínek se otevírají dosud uzavřená pracoviště a služby a centra měst se znovu zaplňují lidmi. První dávkou bylo k 21. květnu očkováno více než 3,3 milionu lidí a počet nově nakažených virem covidu-19 klesá k hodnotě 53 lidí na 100 tisíc obyvatel.

Není proto divu, že v populaci po těžkých 14 měsících bují optimismus. Optimismus spojený s polevením pozornosti vůči nebezpečí nákazy virem ale umocňuje riziko exploze další nákazy. Přes 3,3 milionu lidí podstoupilo očkování první dávkou. Adekvátní imunitní odpověď organismu na očkování se však dostavuje až 14. den po aplikaci druhé dávky u dvoudávkových vakcín.

Ukončené očkování, ať už jedno- či dvoudávkovou vakcínou, registruje Česko zhruba u 1,17 milionu lidí. To odpovídá přibližně 13,5 procenta tuzemské populace nad 18 let. Jistou formu imunity má stále část obyvatel – 1,7 mil., která onemocnění prodělala. Závěr je však stále stejný. Většina obyvatel je vystavena plnému riziku nákazy virem a s ním spojených zdravotních komplikací.

Že virus není poražen, dokládá i situace v zahraničí, kde jako příklad může sloužit Indie, v níž dochází k masivnímu šíření viru a kolapsu zdravotnického systému. V zemi, kde žije téměř 18 procent světové populace, registrují denně 400 tisíc nových případů, což je zhruba čtyřnásobek oproti vlně nákazy ze září. Exploze nákazy v Indii následovala po povolení masových akcí a rozvolnění řady dalších protipandemických opatření.

Relativně klidná koronavirová situace se tak může obratem zhoršit. Vedle rizik spojených s rozvolněním existují také rizika nových mutací, u nichž současné vakcíny nemusí být plně účinné. V době letních dovolených navíc roste riziko rozšíření těchto mutací.

I přesto, že je míra rizika spojená s pandemií v současnosti nižší, než tomu bylo v loňském roce, je nutné nejen v otázce měnových kurzů tato rizika vnímat. V případě zhoršení pandemické situace, zpomalení ekonomické obnovy a zpomalení růstu inflace lze očekávat, že ČNB vedle řady dalších centrálních bank nepřistoupí ke zpřísnění měnové politiky, což by se přirozeně odrazilo na kurzu jednotlivých měn.