Nejrychlejší (Muskovo) auto, zářný výhled elektromobilů a farmaření pod střechou jako byznys i radost investorů

Dnešní Jízdu na zelenou začneme opravdu pořádnou jízdou. Elon Musk minulý týden představil auto, které označil za nejrychlejší sériově vyráběné elektrické auto na světě. Model S Plaid má z nuly na stovku zrychlit za 2,1 sekundy a zvládne maximálku až 320 kilometrů v hodině.

Japonský stroj Aspark Owl zvládne zrychlení z nuly na sto za 1,9 sekundy, chorvatský Rimac C Two zase dosáhne rychlosti 415 kilometrů za hodinu. Jsou to ovšem speciály. Ano, je to takové chlapské poměřování, které ve svém důsledku neznamená nic jiného, než reklamu danému výrobku bez ohledu na to, jak často a zda vůbec v praxi je něco takového použitelné. Ale jsou to kategorie, v nichž se poměřují tradiční automobily a měli bychom si zvykat, že elektromobily se nejen stávají součástí běžného provozu, ale budeme je čím dál častěji srovnávat jak mezi sebou, tak s auty se spalovacími motory.

Svět se nepochybně posunuje směrem k elektromobilitě, když už se elektromobily dostaly i na agendu víkendového setkání vůdců sedmi největších demokracií a nejvýkonnějších ekonomik světa G7 v britské Cornwallu. V závěrečném komuniké summitu se bezemisní dopravě dostalo celého jednoho odstavce na straně 16 s tím, že je třeba podpořit budování infrastruktury pro elektromobilitu. Státy se zavázaly „zrychlit přechod od prodeje nových naftových a benzínových automobilů k podpoře nástupu vozidel s nulovými emisemi“.

Analytici z BloombergNEF odhadují, že v roce 2023 budou elektrovozy tvořit deset procent nově prodaných aut a v roce 2040 už jich bude více než dvě třetiny. Každoroční zpráva o stavu elektromobility, kterou BloombergNEF připravuje, tvrdí, že výhled pro elektromobily je nejlepší, jaký kdy byl, ale že vlády budou ještě muset hodně tomuto sektoru pomoci, aby opravdu rozvoj elektromobilů znamenal nižší emise skleníkových plynů.

Česko, které je na autoprůmyslu do velké míry závislé, by v zelenání aut a jejich výroby nemělo zaostávat. Vláda premiéra Andreje Babiše, nepochybně v rámci předvolebního úsilí, chce podle vicepremiéra Karla Havlíčka v druhé polovině června představit investiční pobídku na podporu stavby obří továrny na baterie pro elektroauta. Na tom, aby něco takového v Česku vzniklo, má zájem energetický gigant ČEZ i Škoda Auto, jak potvrdili jejich zástupci v debatě Hospodářských novin.

Ale pozor, konkurence nespí! Své gigawattové továrny na baterie už staví například startupy v Norsku a Švédsku.  V Norsku vznikají hned dvě továrny dvou firem, Freyer a Morrow Batteries. Švédský Northvolt získal minulý týden investici 2,75 miliard dolarů, aby rozšířil kapacitu své budované továrny, s níž chce do roku 2030 získat čtvrtinu evropského trhu baterií pro elektrovozy. Výroba má začít v druhé polovině letošního roku a nebyli by to Seveřané, kdyby nemysleli opravdu zeleně: polovinu surovin na výrobu chtějí získávat recyklací starých baterií.

Mezitím se ovšem musí vyřešit jedna malá revoluce v energetice: Vyrábět dost elektřiny způsobem, který ještě víc nezatíží planetu, aby se znečištění skleníkovými plyny nepřeneslo z aut právě do výroby elektřiny.

Je farmaření pod střechou byznys nebo jen radost?

Už jsme přinesli reportáž z podzemního bunkru, kde se z rybí vody pěstuje salát. Podobnou technologii zemědělství, které je šetrné k půdě a využívá moderních technologií, připravuje například maďarská firma Tungsram, která uprostřed Budapešti nedávno otevřela vertikální farmu.

Jde o způsob, jak do budoucna uživit lidstvo, protože planetu a jejích úrodnou půdu nejde nafouknout. Zároveň se i mění podmínky v dosud zemědělsky příznivých oblastech vlivem globálního oteplování. A protože Tungsram známe jako výrobce svítidel různého druhu, je logické, že firma se zaměřila na vývoj světel, která mohou v takových farmách v halách či v podzemí co nejlepším způsobem podpořit pěstování zeleniny. 

„Nechceme vybudovat jen jednu farmu. Naším cílem je vytvořit celý ekosystém, který zajišťuje potraviny pro lidi i zvířata, zároveň omezuje emise CO2, spotřebu elektřiny a vody,“ tvrdí Jörg Bauer, prezident a ředitel Tungsram Group, který bude o budoucích technologiích diskutovat tento týden na konferenci Globsec Forum v Bratislavě. Tam se tradičně probírají témata spojená s bezpečnostní a čím dál víc také s moderními technologiemi a budoucností, protože jde vlastně o celý jeden propojený svět.

Tungsram to vidí spíš jako byznys, zatímco český investor Jiří Hlavenka hovoří o farmaření pod střechou jako o „aktivitě pro radost“.  „Minimálně zatěžuje životní prostředí, není v tom žádná chemie, šetří se krajina, půda i voda. K tomu všemu máte o dva řády vyšší hektarový výnos a taky třeba sto sklizní ročně bez ohledu na počasí. Už teď děláme na sto metrech čtverečních v Brně produkci, kterou od nás kupují stovky lidí, zdravé výživy, restaurace,“ řekl Hlavenka kolegyni Tereze Strnadové.

Hlavenka chce časem vyrábět tímto způsobem potraviny až pro půl milionu lidí. „To je investice, která může změnit svět.“

Dobře, takže vlastně taky byznys, i když asi s hodně dlouhým výhledem.

Zelený byznys ve zkratce

- Kanadský developer TC Energy se rozhodl zastavit přípravy na stavbu kontroverzního ropovodu Keystone XL. Ten měl dopravovat ropu z Kanady do USA a zhruba deset byl předmětem tvrdých politických sporů mezi vládami v Ottawě a Washingtonu.

- Ostravský startup Perfect-Air, který nabízí prostředky k místnímu – hyperlokálnímu – měření ovzduší, získal nového investora. K zakladateli Martinu Malčíkovi a společnosti Soulmates Ventures se připojil WCA Holding Matouše Poláka. Současná hodnota Perfect-Air je tak 110 milionů korun.

- Šestkrát vyšší investice než dosud do obnovitelné energie potřebuje Česká republika, aby dosáhla klimatických cílů do roku 2030. Zpráva výzkumníků z ČVUT tvrdí, že klíčovou roli sehrají soukromí investoři, ale stát by jim měl dobře nastavit regulaci, granty a půjčky z domácích i národních zdrojů.

- Slunce a vítr mají na Sokolovsku nahradit uhlí. Plány na přeměnu Sokolovské uhelné v udržitelnější byznys počítají i se skleníky na celoroční pěstování zeleniny, výrobou baterií pro elektromobily nebo výstavbou nového rekreačního města u jezera Medard.

 – Slovinci budou 11. července hlasovat o pitné vodě v referendu. Nový vodní zákon totiž podle aktivistů umožňuje, aby v budoucnu u vodních zdrojů stály průmyslové stavby, které mohou vodu znečistit. Cílem referenda je zákon změnit. Referendum je ve Slovinsku relativně častý nástroj politického rozhodování.

Na vaše připomínky, komentáře a tipy se budu těšit na e-mailu: martin.ehl@economia.cz

jízda na zelenou

Kosmetika z vašeho ranního espresa čili odpad je byznys budoucnosti. A jak zkrotit kraví dech, najít zlaté vejce a objevit zelenou labuť

11. 6. 2021 ▪ 7 min. čtení