Obavy z růstu inflace. ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 0,75 procenta. Podle ekonomů bude ve zvyšování pokračovat

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem zvýšení sazeb jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Ve zvyšování úrokových sazeb přitom bude ČNB podle ekonomů pokračovat. Podle guvernéra Jiřího Rusnoka je rada připravená zvyšovat sazby na každém dalším letošním zasedání. V nové prognóze pak ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad mírně zhoršila.

Na posledním měnovém jednání 23. června rada poprvé od února 2020 zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady. Člen bankovní rady Vojtěch Benda hlasoval dokonce pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Dva členové, Aleš Michl a Oldřich Dědek, pak byli pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Před pandemií loni v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.

„Zvýšení úroků na srpnovém zasedání doporučovala květnová prognóza z dílny ČNB a podporu růstu úroků v uplynulých týdnech vyjádřila většina členů bankovní rady včetně guvernéra Jiřího Rusnoka,“ připomněl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Očekává, že rada ČNB opět zvýší sazby na zasedání v září i listopadu. „Postupné zpřísňování měnových podmínek skrze vyšší úrokové sazby pomůže tlumit inflaci a s ní související nerovnováhy, což ekonomice může pomoci udržet si solidní růst i ve střednědobém výhledu,“ dodal.

I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera ČNB do konce roku sazby ještě několikrát zvýší. „Kromě pandemické situace a inflačního vývoje bude rychlost zvyšování sazeb záviset například i na reakci kurzu koruny, ta však navzdory předpokladu o rychlém zvyšování domácích úrokových sazeb doposud příliš výrazně neposílila, a dává tak centrálním bankéřům prostor úrokové sazby zvyšovat,“ uvedl. Dodal, že krok ČNB byl už zohledněn v tržních úrokových sazbách, včetně těch hypotečních. „Proto dnešní zvýšení sazeb ČNB samo o sobě ke skokovému růstu hypotečních sazeb nepovede,“ dodal.

„ČNB zatím naplňuje očekávání týkající se zvyšování sazeb. Je však stále pravděpodobnější, že centrální banka bude muset přistoupit k radikálnějším krokům. Hlavní důvodem jsou problémy v dodavatelských řetězcích, kde prudce rostou ceny základních vstupů v měřítku, které si ještě před několika měsíci nikdo nedokázal ani představit,“ uvedl partner poradenské společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička.

ČNB ve čtvrtek také zvýšila lombardní sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, ponechala beze změny na 0,05 procenta.

Nově také letos počítá s růstem ekonomiky o 3,5 procenta a příští rok s růstem o 4,1 procent. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pro rok 2023 očekává ČNB v nové prognóze růst ekonomiky o tři procenta. V předchozí květnové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 1,2 procenta a příští rok o 4,3 procenta.

„Případné další zpřísnění protiepidemických opatření by již nemělo mít hmatatelné hospodářské dopady. Pomůže tomu proočkovanost, tak i dostupné nové formy medikace a i fakt, že se ekonomika naučila s koronavirem fungovat," uvedl guvernér.

Rusnok dále uvedl, že s novou prognózou je konzistentní růst tržních úrokových sazeb od poloviny letošního roku.

Celková průměrná inflace by podle ČNB měla činit letos tři procenta a příští rok 2,8 procenta. V předchozí květnové prognóze přitom centrální banka odhadovala letos průměrnou inflaci 2,7 procenta a příští rok 2,4 procenta. V roce 2023 by měla být průměrná inflace 2,1 procenta.

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos se silnějším kurzem koruny. Nově čeká letos průměrný kurz 25,60 Kč/EUR. V květnu odhadovala pro letošek 25,70 koruny za euro. V roce 2022 by pak podle nových odhadů měla koruna dále posílit na průměrných 24,50 Kč/EUR. Květnové odhady centrální banky počítaly příští rok s kurzem 25,10 Kč/EUR. V roce 2023 ČNB odhaduje průměrný kurz na 24,20 koruny za euro.

Nejistoty a rizika nově odhadovaného vývoje vyhodnotila podle Rusnoka bankovní rada jako slabě protiinflační. Jde o možné výraznější posílení kurzu koruny nebo nejistoty spojené s vývojem domácí ekonomické aktivity. Ve prospěch růstu cen může podle rady působit možný větší rozsah nebo delší trvání přetíženosti globálních dodavatelských řetězců. To by se totiž mohlo promítnout do ještě silnějšího růstu produkčních cen.