Česko bude hájit zachování rozsahu patentové ochrany. Její narušení by nikomu nepomohlo

Češi poprvé od revoluce začínají téma práv duševního vlastnictví brát vážně a začínající si uvědomovat jeho důležitost. Řekl to Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví, v diskusi u kulatého stolu, která se konala na začátku dubna v sídle Hospodářské komory. Organizátorem diskuse byla Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a hlavním tématem této debaty se stal právě význam ochrany práv k duševnímu vlastnictví při vývoji nových léčiv. Debata je reakcí na probíhající diskusi USA, Evropy a rozvojových zemí, které kvůli pandemii COVID-19 zvažují rozvolnění patentů na výrobu vakcín, léků a léčebných postupů na onemocnění COVID-19.

„Existují snahy patentový systém nalomit. Strčit nohu mezi dveře, patentový systém nahlodat a oslabit, udělat takzvaný TRIPS waiver (umožňuje výrobu a distribuci patentem chráněného léčiva bez souhlasu majitele patentu, pozn. red.). Většina politiků si ale neuvědomuje, že problémem jsou chybějící výrobní kapacity, nikoliv rozsah patentové ochrany. Takže ve finále by jim to nepomohlo,“ připomněl Kratochvíl.

Případné oslabení patentové ochrany v oblasti léčiv se navíc může stát signálem pro diskuse o rozsahu této ochrany i v dalších průmyslových odvětvích založených na patentové ochraně, jako například strojírenství, automobilový nebo chemický průmysl. „Je třeba si uvědomit, že jen v EU tvoří tato odvětví 44,8 procent HDP unie a vytvářejí téměř 40 procent celkové evropské zaměstnanosti,“ říká David Kolář, výkonný ředitel AIFP.

Vakcín je dost, rozvolňovat licence není potřeba

Kristine Peersová, hlavní právní poradkyně Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA), upozornila, že právě duševní vlastnictví je skutečným hybatelem inovací v medicíně. „Kdybychom neměli duševní vlastnictví, neměli bychom ani léčiva. Než vyvinete nové léčivo, trvá to dvanáct až patnáct let a stojí to více než jednu miliardu eur,“ upozornila Peersová.

Statistika ukazuje, že z každých deseti tisíc zkoumaných molekul může být nakonec úspěšná třeba jen jedna (anebo také žádná), která se v podobě léčivého přípravku dostane k pacientům. Výzkum nových léků je tedy doprovázen značným rizikem. Zároveň je přibližně polovina standardní dvacetileté doby platnosti patentu využita v rámci samotného vývoje na přísné klinické zkoušky, aby se prokázala bezpečnost a účinnost léku. Proto je třeba, aby byla míra ochrany duševního vlastnictví v této oblasti co nejširší, upozornil David Kolář.

K požadovanému rozvolnění patentové ochrany v případě vakcín proti COVID-19 Peersová řekla, že v roce 2021 se vyrobilo třináct miliard dávek vakcín a do roku 2022 se má vyrobit dalších 20 miliard dávek. „Ve světě se mnohem více dávek vyrábí, než se skutečně aplikuje, takže svět nežije v nedostatku vakcín. Problém je spíše s jejich distribucí. Duševní vlastnictví tedy není bariérou a není nutné rozvolňovat patentovou ochranu. Vakcíny se nám podařilo zajistit v rekordním čase a duševní vlastnictví je součástí tohoto řešení,“ připomněla Peersová.

Přístup k léčivům není automatický

Silvana Jirotková, náměstkyně sekce hospodářské politiky a podnikání ministerstva průmyslu a obchodu, uznala, že téma duševního vlastnictví ve farmaceutickém průmyslu je velmi důležité. Problém podle ní je, že se toto téma mezi veřejností málo komunikuje. Zdůraznila také, že než se vyvine inovativní lék, je to velmi drahé a trvá to velmi dlouho. Pokud by došlo k prolomení patentové ochrany, nebylo by podle jejích slov možné spoléhat na to, že budeme mít do budoucna automaticky přístup k novým léčivům. „A to nejen k těm, která většina populace potřebuje, ale i k těm, která potřebují pacienti se vzácnými nemocemi,“ řekla Jirotková.

Česku chybí propracovaný plán, jak bojovat s nárůstem rakoviny, uvádí mezinárodní zpráva

30. 11. 2021 ▪ 3 min. čtení

Česko bude v jednáních hájit zachování současného rozsahu ochrany duševního vlastnictví. „Jakákoliv společnost potřebuje vědět, jaké riziko na trhu má,“ je přesvědčena Jirotková. Oslabovat ochranu inovativních léků na trhu by podle ní mohlo nalomit jistotu farmaceutických firem, a ty by pak méně investovaly do vývoje. „Budeme mít jako předsednická země možnost moderovat názory v Evropské unii a pokoušet se formovat konsenzus,“ dodala Jirotková.

Dostupnost léků má být mezi státy vyrovnaná

Jakub Dvořáček, náměstek ministra zdravotnictví, v diskusi zmínil, že Evropa již ve farmaceutických inovacích není leaderem, prvenství drží Spojené státy americké. V Evropské unii se však vyvíjí léky i za veřejné peníze.

„Na českém Ministerstvu zdravotnictví i na evropské úrovni dochází k hlubokému zamyšlení nad tím, jak by prostředí inovativního farmaceutického průmyslu mělo vypadat v následujících deseti až patnácti letech. Panuje velké odhodlání podívat se na to, zda investice, které do tohoto odvětví posílá veřejný sektor, se dostatečně materializují nejen pro pacienta, ale jestli je Evropa srovnatelná se zbytkem světa,“ popsal Dvořáček. Velmi také bude záležet na tom, jak se farmaceutické firmy postaví k dostupnosti svých léků poté, co jsou registrovány.

Podle Dvořáčka panuje velká disproporce v tom, kdy jsou léky dostupné v silných státech a kdy v těch ekonomicky slabších. „Tato nevyváženost dostupnosti vede k tomu, že sice členské státy EU vyvíjejí velkou podporu, ale formuje se také široká skupina zemí, které to vnímají velmi úkorně,“ poznamenal Dvořáček.

Úspěšné patenty českých vědců

O důležitosti základního výzkumu a spolupráci mezi vědeckou a farmaceutickou sférou v diskusi promluvil profesor Martin Fusek, předseda výzkumné rady Technologické agentury ČR a zástupce ředitele pro strategický rozvoj Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV ČR. Právě tento ústav je, co se týče ochrany duševního vlastnictví a získaných patentů, jeden z nejúspěšnějších v republice – každý rok jich podává v průměru deset.

Fusek řekl, že farmaceutický výzkum se mění, speciálně například v onkologii má ÚOCHB problém držet krok. „Mění se i přístup farmaprůmyslu - je snazší se s nimi domluvit, průmysl se více otevírá. Dříve měl kolem sebe neproniknutelnou zeď a s akademickým světem se nebavil. Firmy měly pocit, že akademickou sféru nepotřebují. Dnes je ale zřejmé, že se firma, která chce dělat inovace, se musí s akademickým prostředím setkávat. Samozřejmě si farmaceutické firmy vybírají jen to nejlepší. Máme aktuálně projekt, ve kterém se kolegům podařilo něco světově unikátního. Zatím bohužel nemohu prozrazovat. Velmi mě ale těší, že transfer technologií, kterému se už dlouhá léta věnuji, nese svoje ovoce,“ popsal svou zkušenost Fusek, jehož ústav úspěšně spolupracuje například s nadnárodními společnostmi Gilead Sciences, Novo Nordisk, AstraZeneca nebo Merck.

Ředitelé českých poboček farmaceutických firem Gilead Sciences a Novo Nordisk v diskusi promluvili z publika. Například Pavel Březina, ředitel Gilead Sciences, řekl, že spolupráce s ÚOCHB je pro jeho firmu zcela zásadní. „Ta spolupráce stále trvá a je pro nás nesmírně přínosná. Inovativní průmysl musí být v kontaktu se základním výzkumem. Dává nám možnost rychle a operativně se rozhodnout, zdali využijeme některý z jejich nových objevů, nebo ne,“ ocenil Březina.

Celou diskusi o problematice duševního vlastnictví ve farmacii si můžete poslechnout zde.

Další ze série kulatých stolů AIFP se bude konat 5. května a tentokrát bude věnovaný tématu onkologie.