Řecko jako vstupní brána LNG do Evropy. Nový produktovod výrazně sníží závislost Balkánu na ruském plynu

Bulharsko už „stříhá metr“. Zhruba za měsíc Řecko dokončí stavbu produktovodu, který zbaví nejen Bulharsko, ale potenciálně i značnou část jihovýchodní Evropy závislosti na ruském plynu. Ruský plyn do země neteče od konce dubna, kdy Moskva uzavřela kohoutky. Reagovala tím na kroky bulharské vlády, která kvůli agresi Putinova režimu na Ukrajině neprodloužila s Gazpromem smlouvu o dodávkách plynu. Rusko se přitom na celkovém dovozu této suroviny do Bulharska do dubna podílelo z 90 procent.

Surovina bude do Bulharska nově přiváděna z Ázerbájdžánu. Zánovní produktovod je ale důležitý i z jiného důvodu. Vzhledem ke svému geografickému umístění by se mohl stát plynovod s názvem Interconnector Greece–Bulgaria, zkráceně IGB klíčovou „trubkou“ přivádějící na Balkán zkapalněný zemní plyn (LNG) z USA, Kataru či Egypta. A to by významným způsobem posílilo energetickou bezpečnost celého regionu.

„Putin nechtěl, aby to vypadalo, že ztratil klienty, a tak Bulharsko raději od dodávek s předstihem odstřihl,“ říká pro zpravodajský server Al Jazeera Mike Myrianthis, řecký odborník na petrolejářský průmysl. Obdobný osud potkal například i Poláky.

Skrze řecko-bulharský produktovod IGB bude ázerbájdžánský plyn do Bulharska přiváděn prostřednictvím Transanatolského plynovodu (TANAP) vedoucího přes Kavkaz a Turecko. Podle analytiků je celá situace nejen pro Řecko, ale i Bulharsko z historického hlediska výjimečná. „Ještě nikdy se nestalo, aby bylo Řecko odpovědné za zajištění energetické bezpečnosti jiné země,“ říká Michalis Mathioulakis, vedoucí řeckého think-tanku Greek Energy Forum.

Skutečný význam nového produktovodu ovšem podle odborníků spočívá v něčem jiném. Mohl by se totiž stát jakýmsi ústředním uzlem, skrze nějž by do států Balkánského poloostrova proudilo LNG, například ze Spojených států. A Řecko by se tak mohlo stát jakousi vstupní branou pro dodávky zkapalněného zemního plynu na starý kontinent.

Stavba plovoucích terminálů pro uskladnění LNG přitom začala ještě před vypuknutím války na Ukrajině. V lednu se konsorcium řeckých, kyperských, bulharských a italských společností rozhodlo, že jeden takový terminál postaví v řeckém přístavním městě Alexandrupoli na pobřeží Egejského moře. V jednotce by se měl zkapalněný zemní plyn uskladňovat, odpařovat a posléze začít odvádět do cílových stanic ropovodem IGB už na konci příštího roku. Dosud jediný plovoucí LNG terminál v Řecku se nachází na ostrůvku Revithoussa. V celé EU je pak skladovacích jednotek na zkapalněný zemní plyn 28.

Dokončení projektu IGB významně podporuje Evropská unie. Předseda Evropské rady Charles Michel na začátku května, kdy Alexandrupoli navštívil, hovořil v souvislosti s výstavbou nového terminálu jako o jednom z kroků vedoucích k „novému úsvitu v energetické nezávislosti Evropy“.

Kromě EU, Bulharska či Severní Makedonie projekt vzbuzuje pozitivní ohlas i u států, jež v rámci Balkánského poloostrova v minulosti patřily mezi Putinovy spojence, jako je Srbsko. I dříve skeptický prezident země Aleksandar Vučić na začátku května uvedl, že vzhledem k připravenosti celého projektu je Srbsko nyní „vděčné“ a „připravené obdržet značné množství plynu“ právě touto cestou.

„Jihovýchodní Evropa bude čím dál více závislá na plynu dováženého z Řecka. Takže jeho geopolitický význam na Balkáně poroste,“ myslí si Mathioulakis.

Plovoucí terminál na LNG mají také v Chorvatsku. Z něj sice před několika dny putovala do Česka první dodávka LNG, jeho kapacita je ovšem primárně určena na pokrytí poptávky vlastních obyvatel. Podobná situace je i v Řecku, kde dochází k rozšiřování kapacity tamního terminálu Revithoussa. Zájem o „neruský“ plyn totiž významně roste i v dalších státech regionu. 

Ukrajina přerušila tok ruského plynu do Evropy přes stanici Sochranovka. Česko hlásí vyšší tranzit ze západu na východ

12. 5. 2022 ▪ 3 min. čtení

I proto konsorcium, které staví LNG terminál v Alexandrupoli, před nedávnem zažádalo a následně také dostalo licenci na vybudování další skladovací jednotky. Výstavbu dalšího terminálu v řeckém přístavu Volos na východě země zvažuje společně s investory z Perského zálivu i americký těžařský gigant ExxonMobil.

Řekové navíc nemusí pro region zůstat jen významnou tranzitní zemí. V důsledku války na Ukrajině a hrozeb ze strany Ruska v poslední době urychlili svou snahu o těžbu suroviny na vlastním území. Tamní premiér Kyriakos Mitsotakis v půlce dubna potvrdil, že Řecko chce začít s testovacími vrty – prvními za posledních více než dvacet let – koncem příštího roku. I to by mělo přispět k ambicióznímu plánu EU ukončit do roku 2027 veškeré dodávky ruského plynu na území členských států unie. Ještě letos chce dovoz snížit až o dvě třetiny.