Rychlé odstavování jádra a uhlí nás dostalo do problémů, náprava bude trvat roky, říkají experti

Zemní plyn bude Evropa podle oslovených odborníků potřebovat ještě řadu let. Dodávky ruského plynu lze postupně nahradit dodávkami plynu z jiných zemí, ale i investicemi do zelené energetiky, tedy obnovitelných zdrojů. ČTK to řekli oslovení odborníci. Evropská komise (EK) představila strategii, jejíž pomocí chce v příštích letech ukončit závislost EU na energiích z Ruska.

Hlavní součásti strategie EK tvoří rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory i společné nákupy plynu od nových dodavatelů. Komise počítá s tím, že opatření budou do roku 2030 vyžadovat investice téměř 300 miliard eur (7,4 bilionu korun). Část z nich chce členským zemím poskytnout v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat třeba navýšením prodeje emisních povolenek. Celkem 225 miliard eur by měly tvořit úvěry, zbytek přímé dotace. Unijní exekutiva chce také v rámci zveřejněného balíčku zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent.

Podle obchodního ředitele skupiny UCED a odborníka na novou energetiku Václava Skoblíka členské státy Evropské unie v současné době plánují pokračovat ve vysokých investicích do zelených řešení, hodnotí však také postoj ke strategii EU Green Deal. „Na stole jsou varianty jak pozastavení některých opatření, tak i naopak další urychlení výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích. Příprava Green Deal bohužel nešla ruku v ruce s plány na změnu energetické zdrojové infrastruktury z pohledu zajištění stabilních a spolehlivých dodávek elektřiny,“ řekl Skoblík.

Rychlé odstavování uhelných a jaderných elektráren dostalo podle něj unii do složité situace. „Rychlé řešení bez dalšího využití zemního plynu neexistuje. Zemní plyn bude i dalších letech pro výrobu elektřiny a zajištění stability dodávek elektřiny i zajištění provozu našich průmyslových výrobců nezbytný,“ uvedl Skoblík.

Ruský plyn lze podle něj postupně nahradit dodávkami plynu z jiných zemí. „Cílem musí být ale vysoká diverzifikace zdrojů, kdy maximální objem dodávek plynu z jedné země by neměl přesáhnout 20 procent. Jednou z cest snížení závislosti na dovozu plynu je i reálné zvýšení těžby zemního plynu v Evropě,“ dodal Skoblík.

Návrh Evropské komise nahradit 155 miliard metrů krychlových ruského plynu z 50 či 60 procent zelenými plyny, ať už to bude vodík, nebo biometan, je podle ředitele společnosti EGÚ Brno Michala Macenauera naprosto nereálné. „Zemní plyn bude EU potřebovat výrazně déle, než navrhuje EK,“ uvedl Macenauer.

Zemní plyn bude zároveň podle něj zapotřebí v mnohem větším množství, protože bude náhradou za uhlí. „Nejprve je zapotřebí začít jednat o dlouhodobých kontraktech na dodávku plynu především ze zámoří, zejména z USA, nebo zemí Jižní Afriky. Mezitím je nutné co nejvíce navýšit dodávky plynu z Evropy,“ uvedl Macenauer.