Ano, na úvod jsem použil tisíckrát opakovanou parodii na letitou reklamní kampaň Českých drah. Ale žádné další fórky nečekejte, tohle bude smutné čtení o tom, jak se v Česku v roce 2022 (ne)cestuje vlakem.

Když jsem před necelými dvaceti lety začal dojíždět z Uherskohradišťska za studii do Prahy, kromě zhruba dvanácti stanic, ve kterých rychlíky s poetickými jmény Šohaj nebo Galán zastavovaly pravidelně, jsem časem získal přehled třeba o tom, kde leží Krasíkov, Záboří nad Labem nebo třeba Moravičany. Zpravidla jsme tam postáli nějakou tu čtvrthodinku, protože následoval úsek, kde se zrovna přestavovala koridorová trať a jezdilo se jen po jedné koleji.

Zhruba před deseti lety se už hlavní trať z Prahy přes Českou Třebovou a dál na východ dostala do stavu, kdy jste ji mohli absolvovat bez zastávek v poli a jízdní dobou i spolehlivostí dokázala cesta vlakem bez problémů konkurovat automobilové dopravě. Se vstupem konkurence na tuto lukrativní trasu navíc přišlo také výrazné zlepšení komfortu cestování včetně vlaků státních Českých drah. Klimatizace, wi-fi, bezplatná rezervace místa přes internet – to bylo něco, o čem se nám za studentských let ani nesnilo. V Olomouci jste byli z Prahy za dvě, v Ostravě za tři hodiny.

Na hlavní trati ale stále zůstávala místa, kde byly sloupy rezavější, nástupiště omšelá a jízdu doprovázelo tradiční drncání. Zpravidla šlo o složité stavby jako významné železniční uzly (Kolín, PardubiceČeská Třebová) nebo klikatící se úsek v údolí Orlice, kde se plánovala (a stále plánuje, aktuálně s termínem dokončení v roce 2034) nová trať v tunelu. A právě odsunutí těchto úseků na později teď Správu železnic dohání.

Třeba zmíněný úsek kolem Orlice nakonec loni začala stejně rekonstruovat. Tunel, který měl být například podle plánů z roku 2007 hotový v roce 2015, je stále jen na papíře a původní trať už opravu skutečně potřebovala. Jenže k tomuto úzkému hrdlu na hlavní trati přidala Správa železnic ještě dvě další, a cestování mezi největšími městy Česka se tak může kvůli mimořádným událostem protáhnout klidně o několik hodin.

A zatímco na dálnici D1, jejíž oprava se táhla od roku 2013 do roku 2021 (pro srovnání: 1. železniční koridor: 1993 až 202?/203?), se dalo při troše snahy případnou uzavírku objet, na železnici příliš možností není. Třeba při nedávném kolapsu u Brandýsa nad Orlicí se vlak RegioJetu vyhnul problematickému místu tak, že se z Olomouce vrátil do Přerova, tam odbočil na jednokolejnou trať do Brna (ano, mezi Brnem a Ostravou, tedy druhým a třetím největším městem země má téměř polovina trati jen jednu kolej), pokračoval vyhlídkovou cestou přes Vysočinu (protože je dlouhodobá výluka na hlavní trati mezi Brnem a Blanskem) do Kolína a odtamtud úspěšně dorazil se zhruba čtyřhodinovým zpožděním do Prahy. Cestující na tom ale stále vydělali, koridor u Orlice stál ještě déle.

Co na to Správa železnic, která se o české tratě stará a na jejich údržbu a modernizaci může dát desítky miliard korun ročně? Při pročítání jejích prezentací a dalších dokumentů můžeme mít pocit, že už brzy si to po Česku posvištíme třístovkou po zbrusu nových vysokorychlostních tratích. Třeba výroční zpráva za rok 2021 začíná titulkem Vysokou rychlostí rokem 2021, úvodní strana nám dopřeje vizualizaci velkého železničního uzlu budoucnosti (o vizualizacích Správy železnic, dříve SŽDC, bych jako dlouholetý čekatel na rekonstrukci tratě Praha-Kladno mohl vyprávět, podívejte se třeba na variantu z roku 2005), následují názvy kapitol jako Rychlá jízda 2021, Zrychlení až na 320 km/h nebo Z Prahy do Drážďan za méně než 60 minut.

Milá Správo, zní to krásně. Ale zpátky na zem. Osobně bych dal přednost naplnění obsahu titulků Provozuschopnost železniční dopravní cesty, Modernizace a rozvoj železniční dopravní cesty, případně alespoň návrat k dřívějšímu Z Prahy do Ostravy pod 3 hodiny. Vysokorychlostní železnice má samozřejmě spoustu přínosů a těším se, až se jí v Česku dočkáme. Zatím ale, prosím, dejme dohromady současnou síť, aby mezi velkými centry nevedla jediná kolej nebo se případná nehoda dala alespoň trochu důstojně objet.


Výběr týdne

Máme komín. Můžeme zase topit uhlím?

V Česku prudce roste zájem o instalaci krbů a kamen. Lidé „oživují“ dosud nevyužívané komíny nebo chystají stavbu nových. „Každý, kdo má plynový kotel, se o tuto možnost minimálně zajímá. Je to hodně živé,“ potvrdil HN Jaroslav Schön, prezident Společenstva kominíků. Zvyšuje se také poptávka (a s ní i cena) po dřevu a uhlí.

Za tři roky bude líp, věří Palán

Letos se z Productboardu stal jednorožec a nejhodnotnější český start-up by rád zamířil na newyorskou burzu. Jenže nálada na akciových trzích, potažmo v Silicon Valley není vůbec dobrá. „Věřím, že za tři roky by se situace mohla spravit,“ říká v rozhovoru pro HN zakladatel Hubert Palán.

Linet posílí v Austrálii

Největší český výrobce nemocničních postelí Linet Group vidí velkou příležitost na lukrativním zdravotnickém trhu v Austrálii. Aby tu posílil, kupuje společnost Pegasus Health Group, jež už několik let prodává postele Linetu v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales, kde leží také největší australské město Sydney. 

Krabice do každé vesnice

Dříve jste skoro všude narazili na telefonní budky, teď se v Česku stávají neodmyslitelnou součástí stále menších obcí výdejní boxy doručovacích firem. Třeba Zásilkovna jich má už 2800 a míří i do vesnic se zhruba pěti stovkami obyvatel. V rozvoji nezaostává ani konkurence, a Česko se tak dostalo na boxovou špici Evropy.

Proklikejte se inflací

Ceny rostly v Česku opět o něco rychleji než v předchozím měsíci. Pokud chcete vědět, u jakého zboží a služeb bylo zdražení nejvýraznější, tak se můžete proklikat naší podrobnou infografikou.

Tesco se zmenšuje

Skupina Tesco nyní odprodává velká nákupní centra. „Už není v trendu mít obrovský obchod, kde nachodíte spoustu metrů,“ říká v rozhovoru pro HN ředitelka české části řetězce Katarína Navrátilová.

Sedm nahlédnutí do čísel ČEZ

Pololetní výsledky energetické skupiny ČEZ potvrdily, že její letošní hospodaření bude mnohem lepší, než dříve čekala. Za první pololetí 2022 měl největší výrobce elektřiny v Česku rekordní čistý zisk 33,6 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) pak byl přes 59 miliard korun. HN vybraly sedm věcí, které stojí po zveřejnění výsledků firmy za pozornost.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist