Jednorázový příspěvek, pak zastropování. Němečtí experti chtějí regulovat ceny plynu ve dvou krocích

Německá expertní komise navrhla vládě kancléře Olafa Scholze regulovat vysoké ceny plynu ve dvou krocích, letos pomocí jednorázového příspěvku na zálohy a od nadcházejícího roku do jara 2024 stanovením maximálních cen na část spotřeby.

Průmyslové podniky by mohly podle komise platit sedm centů (1,7 koruny) za kilowatthodinu až do výše 70 procent průměrné roční spotřeby, domácnosti pak 12 centů (2,9 koruny) do 80 procent průměru. Komise uvedla, že celkové náklady pro stát by včetně regulace cen dálkového tepla vyšly asi na 96 miliard eur (2,4 bilionu korun).

„Plyn je pro průmysl nejdůležitějším energetickým zdrojem,“ řekl prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm, který je jedním ze tří spolupředsedů expertní komise. „Průmysl je v existenčním ohrožení. Nejde jen o pracovní místa, ale o celý německý hospodářský systém, blahobyt a sociální vymoženosti,“ sdělil. Dodal, že cena sedmi centů za kilowatthodinu pro průmysl odpovídá ceně 12 centů pro domácnosti.

K rozdílné ceně Russwurm uvedl, že pro domácnosti je 12 centů včetně poplatků, zatímco sedm centů pro průmysl je bez poplatků, protože ty se v různých průmyslových provozech liší. Regulovaná cena pro domácnosti by měla platit od března do jara 2024, pro průmysl již od ledna.

Zastropování cen plynu pro německé společnosti ale vytváří tlak na české společnosti. Velké tuzemské firmy totiž nemají stanovený žádný strop a menší společnosti pak mají cenový strop  ve výši tří korun za kilowatthodinu, což je téměř dvakrát tolik, než má německá konkurence. „Velké české firmy by jen těžko konkurovaly německým,“ upozorňuje Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Podle něj tak česká vláda přijde s podobným řešením. 

„Chceme být rychlí, proto úlevu navrhujeme již ke konci roku,“ řekl šéf odborového svazu BCE Michael Vassiliadis, který je dalším spolupředsedou expertní komise. „Zároveň ale chceme ponechat podněty k šetření, protože zásobovací situace zůstává nadále napjatá i přes plné zásobníky plynu,“ uvedl k opatřením, která neobsahují regulaci cen v celém objemu spotřeby.

Třetí spolupředsedkyně komise a rovněž členka poradního sboru německé vlády Veronika Grimmová uvedla, že opatření mají dva kroky. „První krok je, aby stát letos převzal platbu prosincových záloh,“ řekla. „To je pragmatický krok,“ uvedla. Samotná regulace cen by pak měla začít platit od března nadcházejícího roku nejméně do dubna 2024.

Když Němci oznámili odchod od uhlí a jádra, tak jsem si říkal: Kurňa, co oni vědí a my ne?

4. 10. 2022 ▪ 13 min. čtení

Na spotřebu nad stanovený limit by se již dotace podle návrhu nevztahovaly, odběratelé by tak museli platit tržní ceny. To komise považuje za pobídku odběratelům s plynem šetřit. „Musíme uspořit 20 procent, abychom se vyhnuli složité situaci,“ dodala Grimmová.

Cenová brzda by se podle expertů týkala nejen plynu, ale také dálkového tepla, kde by činila 9,5 centu (2,4 koruny) za kilowatthodinu. Také zde by platilo omezení regulované ceny do 80 procent předchozího ročního průměru.

Přesné náklady na regulaci cen je složité přesně odhadnout, podle komise by to bylo asi 96 miliard eur. Vassiliadis pomoc vyčíslil na 90 miliard eur. Pět miliard eur by podle něj stály prosincové zálohy, 60 miliard eur pak regulace cen pro průmysl a 25 miliard eur pro domácnosti.

„Není to megalomanský výstřel od Němců. Je to proporčně srovnatelné s českou pomocí,“ zdůrazňuje Hradil. Náklady na podporu tuzemských domácnosti a malých a středních firem totiž vyčíslila česká vláda na 130 miliard korun.  Srovnatelnou pomoc na zastropování energií připravuje rovněž Nizozemsko, a to ve výši okolo třiadvaceti miliard eur. 

Kvůli vládním programům se zvyšují obavy ohledně růstu cen zboží a služeb v ekonomikách. Podle člena bankovní rady Evropské centrální banky Klaase Knota vládní podpora ohledně cen energií bude živit inflaci v následujících letech. „Jestliže se podpora jako v Německu a Nizozemsku stane standardem, tak inflace a úrokové sazby dál porostou,“ prohlásil Knot.

Expertní komise, kterou vláda ustavila 23. září, v prohlášení oznámila, že po 35hodinovém jednání dospěla v noci na pondělí k závěru. Souborem doporučení se nyní bude zabývat vláda.

Již na konci září Scholzova vláda oznámila, že na regulaci vysokých cen energií včetně plynu vyčlení přes stabilizační fond až 200 miliard eur (až 4,94 bilionu korun). Finance z fondu poslouží podle kancléře k překonání těžkého období až do jara 2024.