Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) podal kvůli výraznému zdražení cukru v obchodech podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Chce, aby prověřil jeho výrazné zdražení na podzim loňského roku. Ohledně slevových akcí při prodeji cukru se obrátil na Českou obchodní inspekci kvůli možnému klamání spotřebitele. Novinářům to v pondělí řekl po jednání s představiteli Agrární komory ČR, Potravinářské komory ČR a Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Podle Nekuly data Českého statistického úřadu (ČSÚ) jasně ukazují, že zvýšení obchodních přirážek bylo u některých komodit extrémní a u některých subjektů neodpovídá skutečnému růstu nákladů, i když rozumí rostoucím nákladům podniků a nutnosti mít přiměřený zisk. „Někteří hráči na trhu s potravinami se snaží zneužívat spotřebitele a šponují ceny, a to ve snaze maximalizovat své zisky,“ řekl.
Obchody podle Nekuly zneužily situaci před Vánocemi, kdy lidé pečou cukroví a nehledí tolik na to, kolik peněz za cukr utratí. „Mám za to, že zde plně nezafungovala hospodářská soutěž,“ řekl. Už dříve upozornil na to, že cena jednoho kilogramu cukru krystal na pultech obchodů podle ČSÚ stoupla od září do prosince o 77 procent, zatímco cena výrobců stoupla o 51 procent.
Cukr, brambory, jablka... Proč jsou potraviny v Česku tak drahé? Ministr ukazuje směrem k obchodníkům
Na pondělním jednání ministr chtěl, aby obchodníci, zemědělci a potravináři takzvaně vyložili karty na stůl, ne všichni toho ale podle něj využili. Na obchodní inspekci se Nekula obrátil kvůli tomu, že ministerstvo zaznamenalo podnět, kdy cukr krystal byl v obchodě nabízen ve slevové akci za 33 korun a cena bez slevy byla 40 korun. „Toto není žádná sleva, pokud podle dat ČSÚ je to běžná cena. Vnímáme to jako klamání spotřebitele,“ doplnil.
Ředitel Ústavu zemědělské ekonomiky a informací Štěpán Kala po pondělním jednání s oborovými svazy řekl, že v ČR zemědělci drželi prodejní cenu cukrové řepy na stabilní úrovni a ceny zvýšili meziročně jen o 0,7 procenta.
Prodejní cena zemědělců je podle něj základem pro celou výrobní vertikálu. „Zvýšení spotřebitelských cen bylo od října loňského roku výraznější než u cukrovarů,“ řekl. Poznamenal, že loni rostly ceny všech potravin, u cukru ale stoupla oproti lednu 2021 více než na dvojnásobek. Zvyšování cen podle něj začalo už na podzim 2021. Dodal, že poslední údaje ČSÚ ukazují, že cena cukru v lednu meziměsíčně klesla zhruba o pět procent.
Nekula uvedl, že se chce v dalších týdnech zaměřit na ceny dalších potravin. Konkrétně jmenoval například jablka, brambory, vejce, mléčné produkty či maso. Řekl, že rozhodně nechce regulovat ceny potravin, a poukázal na negativní zkušenost ze zahraničí.
Jestli chcete nižší ceny potravin, snižte DPH, vyzval Prouza vládu
Pokud chce vláda snížit ceny potravin, musí navrhnout snížení DPH a prověřit tržní sílu dodavatelských řetězců. Po pondělním jednání na ministerstvu zemědělství to řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Obchodní řetězce podle něj v Česku za zdražováním potravin nestojí, žádný z nich na trhu nemá dominantní postavení, dodal.
„To setkání bylo velmi prazvláštní, protože Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jasně ministrovi řekl, že je zakázáno bavit se o jakýchkoliv cenách, obchodních strategiích a podobně. Myslím, že to (jednání) bylo poměrně zbytečné,“ uvedl Prouza.
Vláda by podle něj měla navrhnout snížení DPH na potraviny a prověřit konkurenceschopnost mezi dodavatelskými řetězci. V Česku jsou u řady potravin jeden či dva dodavatelé, kteří ovládají třetinu trhu a diktují si ceny, uvedl. „Když nemáte možnost zakoupit mezi pěti šesti dodavateli, tak ti velcí dodavatelé toho samozřejmě zneužívají,“ doplnil. Stát by měl podle Prouzy také pomáhat menším zemědělcům a potravinářům. Velká část dotací jde v Česku nerentabilním provozům a na malé podnikatele se zapomíná, řekl.
To, že by zdražování potravin způsobovaly obchodní řetězce navyšováním svých marží, Prouza odmítl. V Česku na rozdíl od jiných evropských států je podle něj 12 dominantních řetězců, přičemž ten největší z nich má tržní podíl kolem 15 procent. „Pokud na této situaci někdo vydělává, tak obchodní řetězce to skutečně nejsou. Je jenom dobře, že to antimonopolní úřad prověří, ať už konečně máme všichni jasné výsledky,“ sdělil Prouza.
Prezident Agrární komory Jan Doležal řekl, že přístup obchodníků k jednání byl zcela nekonstruktivní. „Přišli jsme s tím, že není problém si sehnat data o tom, jaké náklady mají prvovýrobci a jaké mají výkupní ceny. U řetězců je to daleko větší problém, nechtějí o tom hovořit,“ uvedl. Zemědělci jsou podle něj závislí na odbytu své produkce v obchodních řetězcích, zatímco ty mohou potraviny bez problému dovážet ze zahraničí. Už dříve odmítl, že by za zdražováním potravin byli právě zemědělci. Na schůzce s ministrem podle něj mluvil o tom, že produkce náročná na lidskou práci, jako je například výroba mléčných produktů, není ze strany obchodních řetězců dostatečně zaplacená.
