Stát za první pololetí vybral na daních 644,3 miliardy korun. Proti stejnému období loni se daňové inkaso zvýšilo o 12,5 procenta. Nejrychleji rostl výnos daně z příjmu fyzických a právnických osob. Meziročně se naopak snížil výběr spotřebních daní a silniční daně, což do značné míry ovlivňují legislativní změny přijaté v minulém roce. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za pololetí.
Hlavním daňovým příjmem státu byla daň z přidané hodnoty (DPH), za pololetí se na ní vybralo 267,5 miliardy korun. Její inkaso ale rostlo pomaleji než celkové daňové příjmy, meziročně se zvýšilo o 6,1 procenta.
Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob. Stát na ní za první pololetí vybral 104,1 miliardy korun, o 25,2 procenta více než loni. Jen mírně pomalejší byl nárůst inkasa daně z příjmu právnických osob, na níž se vybralo 156,7 miliardy korun, meziročně o 22,4 procenta více. Do inkasa daně z příjmu právnických osob nejsou zahrnuty daň z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) ani odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny.
Berňák je miluje. Dvacet firem, které loni v Česku odvedly nejvíce peněz na daních
Nejhlubší meziroční pokles zaznamenalo inkaso silniční daně, snížilo se o 72,9 procenta na 460 milionů korun. Důvodem je loňské rozhodnutí státu o vyjmutí části vozidel z povinnosti silniční daň platit, což byla reakce na hospodářské dopady ruské agrese vůči Ukrajině. Meziročně se snížil i výnos spotřební daně, klesl o 7,5 procenta na 71,4 miliardy korun. Podle ministerstva financí je to způsobeno snížením spotřební daně z nafty, odklonem spotřebitelů od tradičních tabákových výrobků a poklesem spotřeby alkoholických nápojů, což ministerstvo dává do souvislosti s omezováním zbytných výdajů v době poklesu reálných příjmů.
Státní rozpočet získal v pololetí z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 436,8 miliardy korun, o 13,3 procenta víc než loni. Schodek rozpočtu v pololetí činil 215,4 miliardy korun, byl druhý nejvyšší v historii Česka po roce 2021. Loni v pololetí byl rozpočtový schodek 183 miliard korun.
Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.
