Stát za pololetí vybral na daních přes 644 miliard korun, více než loni

Stát za první pololetí vybral na daních 644,3 miliardy korun. Proti stejnému období loni se daňové inkaso zvýšilo o 12,5 procenta. Nejrychleji rostl výnos daně z příjmu fyzických a právnických osob. Meziročně se naopak snížil výběr spotřebních daní a silniční daně, což do značné míry ovlivňují legislativní změny přijaté v minulém roce. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za pololetí.

Hlavním daňovým příjmem státu byla daň z přidané hodnoty (DPH), za pololetí se na ní vybralo 267,5 miliardy korun. Její inkaso ale rostlo pomaleji než celkové daňové příjmy, meziročně se zvýšilo o 6,1 procenta.

Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob. Stát na ní za první pololetí vybral 104,1 miliardy korun, o 25,2 procenta více než loni. Jen mírně pomalejší byl nárůst inkasa daně z příjmu právnických osob, na níž se vybralo 156,7 miliardy korun, meziročně o 22,4 procenta více. Do inkasa daně z příjmu právnických osob nejsou zahrnuty daň z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) ani odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny.

infografika

Berňák je miluje. Dvacet firem, které loni v Česku odvedly nejvíce peněz na daních

2. 6. 2023 ▪ 1 min. čtení

Nejhlubší meziroční pokles zaznamenalo inkaso silniční daně, snížilo se o 72,9 procenta na 460 milionů korun. Důvodem je loňské rozhodnutí státu o vyjmutí části vozidel z povinnosti silniční daň platit, což byla reakce na hospodářské dopady ruské agrese vůči Ukrajině. Meziročně se snížil i výnos spotřební daně, klesl o 7,5 procenta na 71,4 miliardy korun. Podle ministerstva financí je to způsobeno snížením spotřební daně z nafty, odklonem spotřebitelů od tradičních tabákových výrobků a poklesem spotřeby alkoholických nápojů, což ministerstvo dává do souvislosti s omezováním zbytných výdajů v době poklesu reálných příjmů.

Státní rozpočet získal v pololetí z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 436,8 miliardy korun, o 13,3 procenta víc než loni. Schodek rozpočtu v pololetí činil 215,4 miliardy korun, byl druhý nejvyšší v historii Česka po roce 2021. Loni v pololetí byl rozpočtový schodek 183 miliard korun.

Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.